Ranní klub /
Celý playlist
Hudba

50 nejlepších českých alb: Tata Bojs svou průlomovou deskou Futuretro předběhli dobu

Avatar photo Petr Novák
29. 11. 2023

Album, které nejen proslavilo kapelu samotnou, ale zároveň předběhlo svou dobu. Tata Bojs se na své druhé řadové desce povedlo propojit hned několik hudebních světů dohromady – alternativu s popem a taneční hudbu s rockem. Prostě namíchali všechno, co jim přišlo pod ruku, ale výsledek není vůbec zmatený, naopak působí přirozeně a stále svěže. Deska obsahuje několik opravdových hitů, na druhou stranu ale i řadu ostrých pasáží a dokonce dojde i na citaci Bedřicha Smetany. V neposlední řadě deska vyčnívá z české produkce specifickými texty se spoustou slovních hříček i druhých plánů, stejně jako precizním a přitom odvážným zvukem, díky kterému se etabloval do té doby neznámý producent Dušan Neuwerth. Tata Bojs dokázali zkombinovat perfekcionismus s nadhledem a Futuretro právem nechybí v žádném relevantním přehledu významných tuzemských nahrávek. 

Další díly (398)

3. Tata Bojs – Futuretro (2000)

Datum vydání: 2000
Celkový čas: 57:18 minut
Skladby: 1. Stereo – Intro, 2. Ramínka, 3. Vesmírná, 4. Lasičky, 5. Toreadorská otázka, 6. Duševní, 7. Geometrická, 8. Maličká, 9. Žluté křeslo, 10. Prométheus, 11. Jednotka času, 12. Oba dva

 

Současné, moderní a trochu retro

Honza Balušek na adresu alba v retromakrorecenzi z roku 2017 pro Musicserver.cz mimo jiné uvedl: Je až zázračné, jak i dnes zní Futuretro současně, moderně a přitom místy také retro. Stejně jako když původně vyšlo. A jak se skupina rozhodně netají, práce s elektronikou pro ně byla tehdy novum a vše se učili za pochodu. Snad i to nadšení z objevování může za výsledek, kterým je jejich bezpochyby nejlepší album (ač jejich diskografie je vzácně vyrovnaná). V době vydání jsem se trošku snažil ponořit i do taneční hudby, ale její repetitivnost a místy totální absence nápadů mě nudila. Právě její využití na Futuretru mě ale nadchlo, protože v kombinaci s tvrdými kytarami (Geometrická), úžasně hravými texty, spoustami nevšedních aranžérských vychytávek či zpěvem Kláry Nemravové, se nedalo dělat nic jiného, než album poslouchat stále dokola. Někdy si prostě vše dokonale sedne a přesně to se na Futuretru stalo.

Tata Bojs: Před 35 lety jsme neměli žádné velké plány, jen jsme chtěli odehrát náš první koncert

Miloš Pokorný / 27. 09. 2023

Milan Cais: Používali jsme retro zvuky, ale zároveň koukali do budoucnosti

Na naše otázky odpovídal bubeník a zpěvák kapely Milan Cais

Co tě jako první napadne, když se řekne Futuretro?
Vzpomenu si na takové to období s Markem Doubravou a na to, že jsme si koupili sampler a byli očarovaní zvukem různých tanečních kapel, které už v té době ve světě frčely, ale v Čechách se to ještě moc nenosilo, tak jsme s tím samplerem chtěli experimentovat a takovým naším trošku neumětelským způsobem jsme se seznamovali s tím, co umí a neumí a z dnešního pohledu je legrační, jakou měl kapacitu. Když jsme používali nějaké smyčky, tak se tam prostě nic nevešlo, ale vlastně to bylo takové roztomilé, my jsme to navíc používali tak nějak po našem, by se dalo říct. A Futuretro jako celek má z toho důvodu tak trochu zvláštní sound, protože ty smyčky v některých místech úplně nešlapou a je to celé takové kostrbaté, ale vlastně to dává tomu albu speciální kouzlo. My jsme ty písničky měli hotové už třeba rok, dva předtím, než jsme šli do studia. Toreadorská otázka a Geometrická jsou takové taneční písničky, které jsme hráli naživo a snažili jsme se je naživo přehrát maximálně tanečně, aby zněly jako ten sound, který nás bavil. Třeba Toreadorská otázka vznikla tak, že jsme jí nahráli živě a teprve potom jsme k ní dodávali tu elektroniku a ty smyčky, které se živě bouchaly do nějakých padů, aby to sedělo s tím podkladem, který však nemá jednotné bpm, takže jsme k tomu přistupovali úplně obráceně než potom později.

Ty jsi mi v podstatě už částečně odpověděl na mou druhou otázku: Jak nahrávku s odstupem času a z dnešního pohledu vnímáš? Změnil bys něco?
V tomhle ohledu to beru jako nějakou součást toho období, a kdybych k tomu měl takhle přistupovat, musela by se přetočit spousta našich desek. Myslím, že zvuk, který v jsme té době měli a kterým jsme byli očarovaní, je správně. Jistou roli v tom sehrálo i to, že jsme se v té době seznámili s Dušanem Neuwerthem, který byl v tom nahrávacím studiu čerstvě, a hrozně jsme si sedli. Bylo léto a zrovna jsme tam trávili noci experimentováním a Dušan tomu šel naproti, takže to byl také docela důležitý moment. Navíc se na album přidávaly ještě nějaké písničky, protože když jsme tu desku pustili Warnerům, Michalovi Mákovi, tak se jim moc nepozdávala a přišla jim příliš alternativní. Takže jsme pak ještě zpětně nahráli, tuším, Jednotku času a Maličkou, která je taková popová písnička, a pozvali jsme Klárku Nemravovou, která ji se mnou zpívá, a hostuje i ve skladbách Ramínka nebo Duševní. A píseň Oba dva, která je hodně ostrá – používáme v ní efekty a je to takový živě hraný drum’n’bass – na desce vůbec nechtěli, ale my jsme si ji prosadili, protože pro nás byla hodně důležitá, na koncertech jsme ji hráli vždycky na závěr a fungovala parádně. Nakonec jsme se domluvili a tu píseň tam dali jako takový lehce odsazený bonus, deska vlastně skončí, pak je chviličku ticho a následuje ještě píseň Oba dva.

Co nám můžeš říct k obalu alba?
My jsme se na tomto albu stylizovali do role takových robůtků, které někdo naprogramoval, vyrobil a dal do polstrovaných dřevěných beden a mělo to takový lehký koncept i s tím názvem Futuretro. Používali jsme nějaké retro zvuky, ale zároveň jsme koukali do budoucnosti, líbil se nám tenhle koncept odosobnění, že ze sebe uděláme něco jako produkty. Mělo to trošku i spojitost s podepsáním smlouvy u velké firmy, protože my jsme o vždycky usilovali a přáli si to, ale zároveň jsme tušili, že tam budeme muset podstupovat nějaké věci, které nám zase úplně příjemné nebyly. Jako kapela jsme vzešli z alternativního podhoubí a najednou jsme byli konfrontovaní s tím velkým světem hudby a přišly nějaký diktáty i v kontextu toho, co jsem třeba před chvilkou zmiňoval, a to nám úplně příjemné nebylo. Ale zase jsme chtěli být u velké nahrávací společnosti, trošku se někam posunout a vykročit nějakým směrem a tohle byl zajímavý moment, který jsme tak trošku odrazili i v tom konceptu alba, kdy jsme se vlastně stylizovali do role pseudoproduktů velké společnosti, která si nechala vyrobit tři kluky, kteří hrají muziku. Zároveň to vlastně byla i taková narážka na boybandy, které v té době poměrně frčely, ale my jsme byli úplně na opačném pólu. Nicméně se mi to, z hlediska nějaké vizuality a uchopení celého toho bookletu, ve kterém je to rozvedené, líbilo. S diodami, které nám blikaly na čele, jsme pak hráli i koncerty.

50 nejlepších českých alb: První velká opravdická deska, která se J.A.R. fakt povedla, to je Homo fonkianz

Petr Novák / 15. 11. 2023

Zmínil jsi postavu Dušana Neuwirtha, tehdy ještě neznámého producenta. Setkání s ním bylo pro vás zásadní, co se týká budoucnosti kapely…
Vlastně ano, protože Dušan je s námi dodnes a teď zrovna jsme na Vysočině na soustředění a děláme spolu na nových písničkách. Bylo to zásadní, hlavně myslím, že se to tak sešlo. Věci jdou vždycky ruku v ruce s nějakým „osudem“. My jsme byli nejdřív zoufalí, že nás tam s ním Milan Cimfe a Andy Lažo, se kterými jsme tu desku chtěli točit, nechali a odjeli, i když jsem byli předem domluvení. A najednou desku máme točit s někým cizím, koho vůbec neznáme a v koho jsme neměli vůbec žádnou důvěru. Nějaký kluk z Kopřivnice, kterého jsme nikdy neviděli. A vidíš, takhle to asi mělo být, protože jsme tam zkrátka zůstali a Dušan se s námi okamžitě propojil. Zjistili jsme, že máme rádi stejnou muziku a hodně jsme si sedli i lidsky a to byl potom klíč úplně ke všemu.

Mohl bys nám vyprávět nějakou veselou přírodu z natáčení?
Jedna taková příhoda, která už byla několikrát řečená, se váže na zmíněného Dušana. Ze začátku jsme se tak oťukávali, ve studiu rozložili nástroje a říkali mu, že bychom rádi točili hodně naživo a spolu, a pokud to jde, tak ty písničky chtěli nahrát společně. Takže jsme samozřejmě museli odstínit ty hluky a bicí nějakými paravány, basové kombo bylo ukryté v nějaké jiné místnosti, aby tam nebyly přeslechy, ale zároveň jsme chtěli být u sebe blízko a vidět na sebe. Dušan dostal nápad a začal odněkud do toho studia nosit balíky slámy a obklopovat jimi komba. My jsme se s klukama na sebe tak jako s úsměvem dívali a říkali si, co to je za blázna, co jsme to k nahrávání dostali za člověka. Tuhle historku s balíky slámy Dušanovi připomínáme a po letech se jí všichni smějeme. Domnívám se, že balíky se zase odnesly na původní místo a vyřešili jsme to jinak.

Tata Bojs

Česká alternativní rocková skupina z pražské Hanspaulky byla  založena již v roce 1988, avšak dlouho se nemohla probojovat do podvědomí fanoušků. Již čtyři roky po založení skupina nahrála první album, které ale nevydala. První regulérní vydané CD natočila skupina až v roce 1997, ovšem zájem o tuto kapelu odstartoval až další titul, který byl jejich první pod Warner Music – Futuretro. Toto album se stalo pro kapelu zlomové a rozšířilo jejich fanouškovskou základnu natolik, že koncerty v rámci turné k tomuto albu bylo v drtivé většině případů vyprodané. Hned o rok později vydali další významné album Biorytmy. Ovšem jejich nejúspěšnější deska přišla až v roce 2004, jmenuje se Nanoalbum a kapele vynesla další čtyři ocenění Anděl. Celkově mají Tata Bojs v diskografii desítku studiových alb. Poslední nahrávku Jedna nula vydali v roce 2020, název reflektuje, že se jedná o desátou desku.

50 nejlepších českých alb podle Expres FM

1. (bude zveřejněno 13. prosince ve vysílání Expres FM a na našem webu)
2. (bude zveřejněno 6. prosince ve vysílání Expres FM a na našem webu)

3. Tata Bojs – Futuretro

4. Tři sestry – Na Kovárně, to je nářez
5. J.A.R. – Homo fonkianz

6. Lucie – Černý kočky, mokrý žáby
7. Mňága a Žďorp – Made in Valmez
8. Flamengo – Kuře v hodinkách
9. Oceán – Pyramida snů
10. Wabi Daněk – Rosa na kolejích

11. Monika Načeva – Nebe je rudý 
12. Vladimír Mišík – Etc… 2
13. Vypsaná fixa – Brutální všechno
14. Karel Kryl – Bratříčku, zavírej vrátka
15. Buty – Ppoommaalluu
16. Olympic – Želva
17. Monkey Business – Why Be In, When You Could Be Out
18. Priessnitz – Nebel
19. Ohm Square – Ohmophonica
20. Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

21. Psí vojáci – Nalej čistýho vína, pokrytče…
22. Dan Bárta & Illustratosphere – Illustratosphere
23. Jaromír Nohavica – Divné století
24. Marta Kubišová – Songy a balady
25. Lenka Dusilová – Baromantika
26. Supercrooo – Toxic Funk 
27. Vltava – Marx Engels Beatles
28. Floex – Pocustone
29. Zuzana Navarová & Koa – Barvy všecky 
30. Wanastowi Vjecy – Lži, sex a prachy

31. Bratři Orffové – Bingriwingri 
32. Sunshine – Moonshower And Razorblades
33. Iva Bittová & Vladimír Václavek – Bílé inferno
34. Prago Union – HDP  
35. Umakart – Vlci u dveří
36. Master’s Hammer – Ritual
37. Zrní – Soundtrack ke konci světa
38. WWW – Neurobeat
39. Khoiba – Nice Traps
40. Vanessa – Flashback

41. Ecstasy Of Saint Theresa – Slowthinking
42. Xavier Baumaxa – Buranissimo Forte
43. Sebastians – Blue
44. Dné – These Semi Feelings, They Are Everywhere
45. Už jsme doma – Hollywood
46. Role – Rána
47. Blue Effect – Nová syntéza
48. Dybbuk – Ale čert to vem
49. Kryštof – V siločarách
50. Indy a Wich – My 3

50 nejlepších českých alb: Kapelu Lucie k světovému zvuku jejich nejslavnější desky nasměroval legendární Ivan Král

Petr Novák / 08. 11. 2023

50 nejlepších českých alb: Na druhém albu našli Priessnitz svůj typický zvuk

Petr Novák / 16. 08. 2023
Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM