50 nejlepších českých alb: Debut dvojice Supercrooo přepsal pravidla českého hip-hopu

V době před Supercrooo se měli na české hiphopové scéně všichni rádi, chodili spolu malovat na zdi a v pospolité atmosféře kouřili jointy. Pak přišli Hugo Toxxx a James Cole a začali šířit nenávist. Ve své době deska vyvolala svými explicitními texty plnými urážek a oslavami perverznosti naprostý šok, z dnešního odstupu je jasné, že v tom byla i velká dávka nadhledu a černého humoru. Sama kapela o desce mluví jako o komiksu. Nahrávka kromě ostrých textů ale přinesla i velké osvěžení díky technicky perfektní rapové dikci a také tehdy zcela novému zvuku, který byl postaven na hutném elektronickém minimalismu. 

Album, které změnilo český hip hop. Tak se dnes mluví o 19 let staré nahrávce Toxic Funk. Nahrála ji pražská hiphopová formace Supercrooo. Jejímu zrodu předcházelo uskupení K. O. Kru, které v roce 1998 založili spolu Jan Daněk aka Hugo Toxxx (či Hack) s Danielem Ďurechem vystupujícím pod nickem James Cole (nebo Phat). Debutovalo vinylovým singlem Nádech / Náš cíl, který v roce 2001 vydali u P.A.trick Records. Singl se objevil společně s remixem od Dj Wiche na české kompilaci Lyrik Derby. Debutové album Toxic Funk vyšlo v roce 2004 u MadDrum Records. Tento hudební počin je plný nekompromisního přístupu k textům, kontroverze, perverzní tematiky a toxických elektrobeatů.

Počátek dějin moderního rapu 

Miloš Hroch na adresu alba pro server Aktualne.cz mimo jiné uvedl: Stejně jako se letopočet datuje po Kristu, dějiny moderního rapu v Česku se začaly psát po vydání desky Toxic Funk. Do roku 2004 byl žánr kronikou ulice a za svou opravdovost ručil příběhy ze sídlišť na Jižním Městě jako v případě nejslavnější rapové skupiny PSH. Dvojice Supercrooo, to znamená James Cole a Hugo Toxxx, se ale dala na fikci a napsala fantastickou kroniku sci-fi rapu. Na albu Toxic Funk se stylizují do role dvou hackerů proplétajících se virtuální realitou jako ve filmu Matrix. Jejich cílem je zničit planetu Pop a otevřít oči lidem přilepeným k televizi: Ukázat jim rozdíl mezi klamem a skutečností. Supercrooo nevybíravě kritizovali český showbyznys, trefovali se do všech od Dády Patrasové přes Leoše Mareše a Evu Herzigovou po Petra Jandu a dokonale ovládli jazyk bulvárních titulků. „Jó, Dádo! To je pro tebe! Terorizuješ nás už od osmdesátých, sedmdesátých či padesátých let“, vzkazovali Supercrooo v tracku Fotky z novin. Celebrity následně obvinily Supercrooo z nactiutrhání a díky tomu se článek o desce dostal třeba až do časopisu Rytmus života, kde se přímo psalo: „Zklamaná Dáda Patrasová v šoku! Nazvali ji děv*ou.“ Album vyvolalo morální paniku, ani dobové reakce rapových fanoušků nevyzněly jednoznačně. Pro jedny byla deska moc striktní, pro druhé zase nesrozumitelná, málokdo pochytal všechny skryté odkazy na popkulturu, fantasy nebo sci-fi.

Datum vydání: 14. 5. 2004
Celkový čas:  44:41 minut
Skladby: 01. Intro, 02. Pulzní Hajzl, 03. Supersonic, 04. Skit, 05. Baby, 06. Superstaar,
07. Hack & Phat Pimpí, 08. Extra Skit, 09. Raz Dva 3 4 5, 10. Marilyn, 11. Fotky z novin
12. Waldemar, 13. Fruti Di Mare

Hugo Toxxx: Deska Toxic Funk změnila a obohatila scénu

Na otázky Vlada z Večerní show odpovídal Hugo Toxxx. 

Co tě jako první napadne, když si řekne Toxic Funk?
Nevím, jak to vlastně vzniklo, měli jsme pocit, že to je výstižný název pro ten žánr. Pamatuji si, že jsme hodně jeli desku Jacky Jaspera, která měla trošku funkový feeling, tak tohle možná byla inspirace pro to slovo funk v názvu.

Deska vyšla v roce 2004, jak na tuhle dobu vzpomínáš?
Bylo to hodně divoký obdobíč, já si na tu dobu spíš moc nevzpomínám. Stačí, že to vyústilo v tu desku. A na tu vzpomínám docela rád. 

Jak vznikal ten signifikantní obal?
Dělali jsme to s kamarádem, inspirovaní houstonským grafickým studiem Pen & Pixel, umělci jako Master P a tady tou jižanskou kulturou, která to s sebou nesla.

Když se na desku Toxic Funk dnes podíváš, je něco, co bys udělal jinak?
Vždycky, když doděláš desku, máš chvíle, takové období, kdy máš pocit, že bys to všechno udělal jinak, že je tam spousta chyb a vidíš, kde je slabé místo. Něco v tobě s tebou zápasí a máš tendenci na to říct, že by se to dalo změnit, ale to pak odezní. S tou deskou bych nic nedělal a nechal ji tak, jak je. 

V té době jste byli docela striktní nejenom ke zbytku scény, jste spokojení s tím, jak jste touhle deskou změnili český rap?
Určitě, to je něco, na co jsem hrdý. Spíš, než že by ta deska sama o sobě byla nějakým extrémním přínosem pro nás samotné, myslím, že změnila a obohatila scénu. Nejenom tím, že je striktní, ale i tím, že jsme vlastně tady díky ní spustili drzost i nějakou dravost. Mohli bychom pokračovat, ta deska je kreativní a vtipná, to předtím vlastně nikdo nedělal, takové desky byly většinou nějakým způsobem uzavřené v tom žánru, v té kráse toho žánru, a vlastně se nějak moc netlačilo na pilu. Byl nějaký hip hop a to stačilo. No a od té doby už to pak nestačilo.

Zdroj fotografií:  archiv Supercrooo