Emanuele Ridi a Matěj Ruppert o Vánocích u nás a v Itálii, vzpomínkách na dětství i plánech na příští rok

Speciální vysílání na Štědrý den si žádá i speciální hosty, kterými se pro letošní rok stali oblíbení muži českého showbusinessu, šéfkuchař Emanuele Ridi a zpěvák Matěj Ruppert, neboli Manu a Matěj. Miloš Pokorný s nimi probral nejen rozdílné tradice v Česku a Itálii, ale také se ohlédli za končícím rokem a prozradili, co plánují pro ten další.

Když se ohlédnete zpátky, je nějaký Štědrý večer, který vám zůstane v paměti navždy? 
Matěj: Mám dva takové trochu bizarní zážitky. Nic zásadního ani negativního se nestalo, ale pamatuju si jeden Štědrý den z dětství. Strašně jsem si přál stříbrné kolo, cyklotrial RMX Velamos, a taky jsem ho dostal. Dodnes si pamatuju vůni těch gum. Fakt to byla nádhera, hned druhý den jsem ho musel vyzkoušet. 

Ještě si pamatuju jedny Vánoce, to byl ale smutný Štědrý večer, protože jsem byl nemocný. Bylo to ještě za komunistů, měl jsem pravděpodobně nějaký zápal plic, bylo mi opravdu tak zle, že máma musela zavolat sanitku. Přijela paní doktorka a já se rozbrečel, že budu muset do nemocnice. A ta paní doktorka byla strašně hodná, že mi nakonec dala nějakou injekci, která mě jakoby nakopla, Ale řekla mamce, že kdyby se to během 3-4 hodin nezlepšilo, tak už by mě museli do té nemocnice opravdu odvézt. Zlepšilo se to a byl jsem fakt rád, že jsem mohl být doma.

Emanuele: Pamatuji si, že jsem vždycky psal pohled pro Santa Clause, ale nikdy nedorazilo to, co tam bylo napsáno, ale něco jiného. Prostě jsem nedostal to, co jsem si přál. 

Co si tak Italové tradičně dávají pod stromeček?
Emanuele: Už tam sice 31 let nejsem, ale jsem si jistý, že ponožky, které jsou typické tady v Česku, to nejsou.

V kolik hodin začíná rodinná večeře v Itálii? Je to stejné jako v Čechách, nebo už to začíná odpoledne?
Emanuele: Je to jiné, protože pro Italy je asi nejdůležitější oběd 25. prosince. Mně se to líbilo možná víc, než tady v Česku, protože ráno jsem se probudil, dárky už byly pod stromečkem a měl jsem celý den, abych si je mohl užít. Tady dostaneš v šest večer dárky, ani se nenadechneš, jdeš spát a ráno už ani pořádně nevíš, co jsi dostal.

Co se v Itálii tradičně vaří?
Emanuele: Večeře 24. prosince je rybí, stejně jako tady. Co si pamatuji, tak frčel uzený losos, máslo, topinky a podobné věci. Kdo se měl trošku líp, měl i kaviár. Druhý den většina rodin dělá kapouna, to je kastrovaný kohout. 

Pojďme teď volně přeskočit k alkoholu, který samozřejmě k Vánocům patří. Co se pije v Česku, je jasné, pivo, víno, kořalka. Je v Itálii nějaký alkohol, který je typický pro vánoční večery?
Emanuele: V Itálii je typické víno, které se samozřejmě hojně pije i o Vánocích. A taky Grappa, to je taková klasika, se kterou mám spojených několik zajímavých příhod.

Někteří mí známí zažili, že šli původně s kamarády odpoledne na jedno a vrátili se ve výborné náladě kolem půlnoci. Stalo se vám to někdy, že jste se v tento důležitý den prostě zapomněli a nedorazili domů?
Matěj: Mě by to ani nenapadlo, ani v době, kdy jsem ještě neměl rodinu. A teď už si to vůbec nedokážu představit. Jsem strašně rád, že už třetí rok budeme slavit Vánoce na naší chalupě na Šumavě, kterou jsme si se ženou dopřáli. 

Máte nějaké tradice, které na Štědrý den dodržujete? Jak ho trávíte, co je na tom pro vás důležité?
Matěj: Pro mě je asi nejdůležitější právě to, že se všichni potkáme na jednom místě a že si užijeme hezký večer s dobrým jídlem. A že si vyprávíme, co se nám za ten rok podařilo a co třeba ne. Taky vzpomínáme na lidi, který už tady s námi nejsou, protože moje děti se na to hodně ptají. Vždycky říkám, že to je právě ten okamžik, kdy tady vlastně s námi jsou, protože když se o nich bavíme, o tom, co jsme s nimi zažili, tak vlastně tady s námi pořád jsou. Pak taky máme moc rádi pohádky. Máme už takový seznam klasik, které s dětmi každý rok musíme vidět, jinak by to nebyly ty pravé Vánoce.

Emanuele: Matěj to řekl moc hezky. Ještě doplním, že u nás se vytáhnou staré fotky, u kterých vzpomínáme.

Matěji, je pro tebe důležité, aby si tvoje rodina našla čas se sejít, dát si dobré jídlo, popovídat si, nebo prostě jen tak být spolu?
Matěj: Je to pro mě hodně důležité, taky to hrozně rád svolávám. Právě proto jsem rád, že za chvíli odjíždím na chalupu, kde na mě už čeká celá moje rodina a budeme tam všichni spolu. Mám rád, že se sejdeme, dopřejeme si, dáme si dobré jídlo a pití a trávíme čas spolu. Zároveň si taky myslím, že ale o tomhle to ve finále tolik není, protože to užívání je v tom umění si to užít, což se ale pořádně naučit nedá. To v sobě prostě člověk má, anebo nemá. 

Máte něco spojeného s Vánocemi, co třeba ani se svátky nesouvisí, ale vy si to vybavíte?
Matěj: Od dětství mám s Vánocemi spojené dvě věci, a to je Coca Cola a uherské salámy. Za komunistů pro mě Coca Cola byla fakt výjimečná věc. Pamatuji si, že nám s bráchou rodiče každému koupili 20 lahviček a my z toho byli úplně paf. A vždy tam také figurovala štangle uheráku, to byla taková klasika.

Jaký jste vůbec měli rok? Pracovně, osobně. Dosáhli jste, čeho jste chtěli?
Matěj: Děti vzkvétají, měli jsme krásné koncerty s kapelou Monkey Business a s Emanuelem jsme natočili skvělou řadu našeho pořadu Manu a Matěj na horách. Na podzim jsme začali připravovat novou desku Monkey Business, která bude celá v češtině.

Emanuele: Já takhle pozitivní jako Matěj být nemohu. Naše branže už prostě není to, co bývala, řešíme spoustu problémů. V následujícím roce bych si přál trochu větší klid a pohodu. Ale to naše putování po Itálii mi dělalo opravdu radost.

Kdybyste mohli mít jedno sobecké přání do dalšího roku, jaké by to bylo?
Matěj: Byl bych hrozně rád, kdyby se nám podařila nová deska, abychom měli spoustu skvělých koncertů jako letos. Taky bych byl rád, aby se nám všem podařilo se k sobě přiblížit, abychom se na sebe malinko víc usmívali a taky si uvědomili, že i když se o něčem hádáme, třeba na sociálních sítích, tak že ve finále nejsme nepřátelé, ale stále jsme spoluobčané, kteří žijí v jedné zemi a mělo by nám všem jít o to, aby se nám v té zemi žilo co nejlépe.

Emanuele: Je to krásné, co říká Matěj, ale já budu trochu víc sobecký. Přeji si vyhrát nějakou velkou sumu v loterii nebo něco podobného – jak jsi řekl – sobeckého.