50 nejlepších alb: R.E.M. nepotřebovali skandály

R.E.M. patří k nejvýraznějším reprezentantům alternativního rocku přelomu 80. a 90. let dvacátého století. Jejich nejúspěšnější alba Out Of Time a Automatic For The People jsou dodnes považována za zásadní díla hudební historie. A skladby z nich dodnes plní rozhlasový éter nejen u nás. Kapela se rozpadla po vydání patnácté studiovky v roce 2011.

Dnes se společně podíváme do roku 1992. Hned na jeho začátku se Československo stalo 39. zemí připojenou k internetu. Začala první vlna kupónové privatizace, bylo rozhodnuto o rozdělení naší země na dva samostatné státy. Běžný svět se začal otřepávat z pádu Sovětského svazu, Bill Clinton byl zvolen 42. prezidentem USA. Co se světa hudby týká, tak u nás se (poprvé) rozpadla kapela Lucie, Kurt Cobain se oženil s Courtney Love, David Bowie se supermodelkou Iman a Whitney Houston s Bobby Brownem. Samozřejmě také vyšla celá řada zajímavých hudebních alb, přičemž jedno z nich vám dnes představíme. Jmenuje se Automatic For The People a jedná se již o osmou řadovku kapely R.E.M.

Vážná témata v různých stylech

V době kdy byl naplno rozjetý hudební styl grunge, deska Automatic For The People byla o 180 stupňů jiná, ale přitom velmi podobná - jemné, většinou akusticky zahrané písničky o bolesti duše a odcházení ze světa svými tématy vlastně často pronikají skrze témata grungeových kapel. Přesto jsou podány úplně jinak. Album začíná drsnou country písní Drive, která zní jako dopis mladé generaci o jejím destruktivním stylu života a politice, kombinující drogový slang se slovními hříčkami. V celé písni s temným a napjatým akustickým vybrnkáváním, jakoby se nesly obavy o budoucnost mladé generace.

Následuje klasika všech klasik Everybody Hurts s jasným poselstvím a až přeslazenou celkovou náladou, která připomíná spíše dětské ukolébavky než rockové písně. Je úplně jedno, jak špatně se cítíte, přijdou lepší časy, sdělují R.E.M. V country-rockové Ignoreland jsou R.E.M. naplno političtí a kritizují vládu republikánských prezidentů Raegana a Bushe. Man On the Moon je zase o něco pozitivnější. Stipe jí napsal o komiku Andym Kaufmanovi (o pár let později byla použita ve stejnojmenném filmu Miloše Formana). Předposlední píseň Nightswiming je další konfrontace Stipea s jeho mladšími kolegy. Michael Stipe vzpomíná na to, když byl teenager on. Na tu svobodu, když jeho generace utíkala okny z domovů, aby si užívala noční koupání někde v jezeře na venkově.

50 nejlepších alb: Debut Patti Smith odstartoval éru punkrocku


Konfrontace generací

Celá deska se tak vlastně nese v duchu konfrontace dvou různých generací. O tom, jak moc se liší. Není to o nihilismu, o mačkání spouští u hlavy a destruktivním chování. Po tom, co buďto sám nebo s ostatními členy kapely cestoval různě po světě - hlavně po bývalých státech východního bloku, ale taky třeba po Izraeli - se Michael Stipe naučil nebývalé empatii, díky které ve svých písních svým způsobem napravuje city dekadentní mladé generace. Je jen málo alb, které by tak dobře dokázaly reagovat na stav tehdejšího světa tak dobře, jako Automatic For The People. A to jak po psychologických stránkách, tak po stránce politické. Je to album o obavách z budoucnosti, zároveň ale o vidění světla na konci tunelu. Automatic For The People bylo posledním velkým albem R.E.M. a jejich pomyslným vrcholem, po kterém šla jejich tvorba bohužel spíše z kopce.

Vybrat si z diskografie R.E.M nejlepší desku, je jako vybrat si oblíbené dítě, ale jejich nahrávka z roku 1992 - skladbu po skladbě - je opravdový zlatý důl, jak po hudební, tak po obsahové stránce.

R.E.M. – Automatic For The People
Datum vydání: 5. 10. 1992
Délka: 48:50 minut
Singly: Drive, Man On The Moon, The Sidewinder Sleeps Tonite, Everybody Hurts, Nightswimming, Find The River

50 nejlepších alb: Deska Parklife pomohla Blur z dluhové pasti

Žádné skandály, jen hudba

R.E.M. byli v mnoha ohledech jedineční: všichni členové téhle americké skupiny jsou vzdělaní, inteligentní lidé - to nebývá vždy pravidlem. S jejich existencí se neváží žádné laciné skandály, nenajdete je na stránkách bulváru, hudba pro ně byla vždy na prvním místě. Nevzešli ani z New Yorku, Los Angeles nebo nějaké další rockové Mekky. Naopak, pocházejí z padesátitisícového města Athens v Georgii, klasického amerického Zapadákova. Nestarali se o slávu, spíše stáli stranou a kromě hudby o sobě nedávali příliš vědět.

Jejich příběh se začal psát o již v počátkem dubna 1980, kdy v Athens debutovala tehdy ještě bezejmenná skupina. Jméno si čtveřice Michael Stipe, Peter Buck, Mike Mills a Bill Berry našla brzy. Zkratka R.E.M. označuje fázi spánku, v níž se zdají sny. Aspoň tak to bylo vykládáno, Mike Mills ale po letech tvrdí něco jiného: "Pro nás to nemá žádný význam, chtěli jsme krátké, zapamatovatelné a přitom dostatečně zvláštní jméno, ze kterého by se přitom nedalo poznat, co za kapelu se za ním skrývá." Je v tom paradox, R.E.M. jsou totiž kapelou, kterou poznáte po několika taktech, natolik jsou nezaměnitelní. Podíl na tom má především charismatický hlas Michaela Stipea, nesmíme ale zapomínat ani na další členy kapely, a na jejich autorský rukopis.

Jak je uvedeno výše, R.E.M. byli čtveřicí intelektuálně zaměřených osobností, což se projevilo i v jejich mimohudebních aktivitách - všechny spojuje zájem o politiku. Při prezidentských volbách podporovali Billa Clintona, po jeho zvolení byli dokonce pozváni do Bílého domu na inauguraci. Stipe se také hodně angažuje v ekologii, podílel se i na řadě akcí zaměřených na boj proti AIDS. To se mu však vymstilo, bulvární média totiž začala okamžitě spekulovat o tom, že sám je HIV pozitivní. Zároveň jim vrtala hlavou Stipeova sexuální orientace.

50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM

32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing.....
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material

Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.

Kam dál? 50 nejlepších alb: The Doors inspirují dodnes


Foto: Warner Music

Podcast