50 nejlepších alb: Deska Parklife pomohla Blur z dluhové pasti

Blur patří bez debat k nejúspěšnějším a zároveň nejdůležitějším britským kapelám devadesátých let. Parklife je jednou z nejdůležitějších britských desek 90. let, jednou z nejlepších desek vůbec, v našem žebříčku 50 nejlepších alb všech dob tak právem zaujímá 44. místo.

Dnes se podíváme do roku 1994, což byl - nejenom hudebně - dobrý rok. V Praze vznikla Galerie Rudolfinum, na Strahov přijeli koncertovat Pink Floyd a Nelson Mandela se stal prezidentem Jihoafrické republiky. Mimochodem se taky narodil Justin Bieber, ale ten asi nikdy žádné přelomové album nevydá. V roce 1994 to zvládla britská parta Blur se svojí třetí deskou Parklife.

Příběh čtyř kluků z britské metropole se sice začal psát již v roce 1988, kdy se Damon Albarn a kytarista Graham Coxon během studií na univerzitě potkali s basákem Alexem Jamesem, ke kterým se zakrátko připojil i bubeník Dave Rowntree. Vydání debutové desky Leisure o tři roky později odstartovalo jejich velmi úspěšnou a více jak tři desetiletí trvající kariéru. Deska přinesla zajímavý a na svou dobu čerstvý mix kytar a tanečních rytmů a chlapíci, tehdy čerství dvacátníci, se začali stávat slavnými, a to díky singlům She's So High, Bang a především There's No Other Way.

Čtěte také: 50 nejlepších alb: The Stone Roses položili svým debutem základy britpopu

Recept na únik z dluhů

Přestože v té době byla Anglie plná kapel vezoucích se na popularitě manchesterské scény, Blur do svých skladeb krom hybných prvků vkládali vždycky i něco jiného, těžko definovatelného, jakoby neklidného až punkového. A také porci anglického humoru. Pokud to vezmeme ve zkratce, kapela si následně prošla tím, čím i mnohé další: Absolvovala nepříliš úspěšné turné po USA, hádala se s nahrávací společností a začínala řešit nastupující popularitu nového žánru britpop i vzrůstající oblibu žánru grunge v Anglii.

Druhá deska Modern Life Is Rubbish byla vyhlášením války americkému rocku, hlavně pak žánru grunge. Materiál na ní je ovlivněn klasickými anglickými kapelami jako The Kinks, The Jam nebo The Who. Ta sice měla kladné recenze, ale nezaznamenala komerční úspěch, který se od ní čekal. Kapela se kvůli tomu dostala do velkých dluhů.

Kvartet však chmury zahnal nejlépe, jak mohl – jen o pár měsíců později se znovu zavřel do nahrávacího studia, aby mohli vydat komerčně úspěšnou desku, která dluhy vyřeší. A nikdo z kapely tenkrát nepochyboval, že se to povede. Například již v roce 1990 (tedy rok před tím, než Blur vydali své vůbec první album) jejich zpěvák Damon Albarn prohlásil: "Naše třetí album nás zapíše do historie jako klíčovou britskou kapelu 90. let. Mám v plánu ho napsat v roce 1994." Jestli to byla jen náhoda, která tuhle troufalou hlášku přetvořila v realitu, nebo to byl jasný plán, jak dobýt britské hitparády, to ví asi jen samotný Damon.

Každopádně se pustil do psaní nových písní, které pak s celou skupinou a producentem Stephenem Streetem nahráli ve studiích Maison Rouge. Začali v srpnu 1993 a ke spokojenosti kapely končili v lednu následujícího roku. V tu chvíli ale přicházejí problémy s majitelem vydavatelské společnosti Food Records Davidem Balfem. Deska se mu nelíbila, označil ji za omyl a nutil skupinu, aby nahrávku pojmenovali London. S tím kapela ale zásadně nesouhlasila. Naštěstí pro ni se David Balfe rozhodl své vydavatelství prodat společnosti EMI, která z desky byla naopak nadšená, a tak ji 25. dubna 1994 vydala v podobě, v jaké ji známe dnes. Tedy pod názvem Parklife a s přebalem, na kterém jsou dostihoví chrti, odkazující ke klasické britské zábavě 90. let. Zvuk, který kapela na albu přinesla, navíc ovlivnil celou řadu jejich kolegů a kolegyň z branže.

50 nejlepších alb: The Streets albem Original Pirate Material přepsali historii

Renesance britského rocku

Například v magazínu Rolling Stone tehdy napsali, že se jedná o jednu z nejlepších desek roku a že Blur dělají britský rock, díky svojí drzosti a důvtipu, opět tak oslnivým, jako vždy býval. Album přitom pokrývá mnoho žánrů. Singl Girls & Boys je ovlivněn synthpopem, v písni The Dept Colector slyšíme valčíkovou mezihru a třeba Bank Holidays je zase čistý punkrock. Samotný Damon Albarn o desce řekl: "Pro mě je Parklife něco, jako volně propojené koncepční album, zahrnující nejrůznější příběhy. Je to jako cestování nějakého mystického týpka, který s pivem v ruce sleduje vše, co se ve světě děje a komentuje to."

Skupina Blur díky desce upevnila postavení britpopu a pomohla tak ostrovní alternativní scéně, aby se stala mainstreamovou (a také odstartovala obrovskou rivalitu s jinou britpopovou partou, a to jistými Oasis, ale o těch možná někdy později).

Blur - Parklife
Datum vydání: 25. 4. 1994
Délka: 52:39 minut
Singly: Girls & Boys, To The End, Parklife, End Of A Century, This Is A Low, Tracy Jacks

Hudebníci, sýrař i politik

Ve své albové diskografii mají Blur k dnešnímu dni osm regulérních desek, řadu živáků a několik kompilací. Zatím naposledy se kvartet ozval před šesti lety s albem The Magic Whip. Následně se Blur opět odmlčeli a jejich mlčení trvá dodnes. Jednotliví hudebníci jsou totiž poměrně vytíženi i mimo kapelu, především Damon Albarn, který posledních několik let sklízí úspěch s Gorillaz, The Good The Bad And The Queen i sólově. Kytarista Graham Coxon vydává svá alba poměrně pravidelně (a navíc hostuje na nahrávkách jiných hudebníků), basák James pak své síly soustředil do výroby sýrů (a podle všeho se mu daří). Taky bubeník Dave se vydal nehudební cestou, od roku 2002 působí na politické scéně – v posledních volbách před čtyřmi lety kandidoval, a následně byl zvolen jako radní za labouristy.

Otázky, nad kterými si lámou hlavy všichni věrní fanoušci Blur, zní: Vrátí se ještě někdy tato legendární parta na scénu? A pokud ano, dočkáme se nového materiálu? Damon Albarn jim částečně odpověděl před třemi lety, kdy prohlásil: "Návrat Blur není nikdy vyloučen," načež dodal: "Představa, že bych si s kapelou již nikdy nezahrál, mne ničí."

Žebříček 50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM

Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.

44. Blur - Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material

Kam dál? 50 nejlepších alb: Smrt kamaráda AC/DC přetavili v přelomovou desku

Foto: Warner Music

Podcast