50 nejlepších alb: Smrt kamaráda AC/DC přetavili v přelomovou desku
Redakce
Tentokrát se vydáme do roku 1980. To je rok, kdy byla dokončena dálnice D1, pražské metro se na lince C rozrostlo o další úseky, premiéru měl seriál Arabela, začala vysílat stanice CNN a Jeruzalém byl nově prohlášen za hlavní město státu Izrael. Nás ale samozřejmě nejvíc zajímá hudba. Čeká nás pohled na desku, jejímuž nahrávání předcházela tragická událost, noční můra, kterou si jen málo kapel dokáže stěží představit, natož se s ní vypořádat. A sice smrt zpěváka. Přesně to se přihodilo v noci z 18. na 19. února 1980.
Tehdy byl nalezen v zaparkovaném autě v londýnských ulicích 33letý Bon Scott, toho času zpěvák kapely AC/DC, která se právě v Londýně rozhodla točit svou sedmou řadovku. Paradoxně se dá s jistotou říci, že právě od tohoto okamžiku se začal odvíjet jeden z nejpozoruhodnějších příběhů o vzniku výjimečné desky, která právem patří mezi klenoty hudební historie.
Rozpuštění kapely zatrhli pozůstalí
Hybná síla kapely – kytaristé Malcolm a Angus Youngovi, stáli před neuvěřitelně těžkým úkolem: Co dál? Smrtí Bona Scotta přišli o vynikajícího zpěváka, frontmana, poznávací znamení kapely, ale hlavně o kamaráda. Na stole bylo samozřejmě rozpuštění skupiny, jemuž ovšem přímo na pohřbu v Austrálii zabránili pozůstalí a rodina zesnulého hlasu AC/DC. Členům kapely se podařilo něco nevídaného, přes pár počátečních nezdarů s konkurzem na nového zpěváka se objevuje Brian Johnson, shodou okolností muzikant, kterého sám zesnulý Bon Scott obdivoval. Padla tak poslední překážka k tomu, aby se kapela odebrala do nahrávacího studia přepsat hudební historii. Vznik sedmého alba zabralo 7 týdnů a probíhalo v ne zcela idylických podmínkách studia Compas Point v bahamském Nassau. Nahrávací proces, slovy kapely “v místnosti ne nepodobné vězeňské cele”, byl často přerušován a ovlivňován výpadky elektřiny, rabováním zlodějů a enormním tlakem na Briana Johnsona, který nikdy předtím v žádném nahrávacím studiu nebyl.
Výsledných deset písní je esencí hard rocku, rock’n’rollu, okořeněného blues se špetkou heavy metalu. Vlastně jen těžko jde nahrávka Back In Black zaškatulkovat. Album s černým obalem, který je připomínkou Scottovy tragické smrti, nakonec vyšlo 25. července 1980. A stalo se okamžitou senzací na obou stranách Atlantiku. Celou desku odstartují údery do tunového zvonu. Ten si členové kapely nechali odlít, stal od té doby nedílnou rekvizitou AC/DC a zároveň slouží i jako vzpomínka na zesnulého kamaráda.
Čtěte také: 50 nejlepších alb: Debut Patti Smith odstartoval éru punkrocku
Katapult mezi superhvězdy
Dobové ale i současné kritiky vyzdvihují album do nebes. Recenze magazínu Rolling Stone z roku 1980 popisuje toto album nejen jako zdaleka nejlepší ze všech dosavadních, které kapela vydala, ale rovnou jej označil za vrchol heavymetalového umění od dob, kdy vyšly nejlepší desky Led Zeppelin nebo Black Sabath. Od neuvěřitelné tragédie k těžko očekávanému triumfu – i tak by se dal popsat příběh legendární desky, které se prodalo více než 50 milionů kopií, což jí řadí na druhé místo nejprodávanějších alb všech dob. Pro mnohé je to zároveň nejlepší rocková nahrávka historie, která katapultovala kapelu AC/DC mezi globální superhvězdy. Je to ovšem i deska inspirativní, a to i po 40 letech od svého vydání. Bez jejího vlivu bychom v dnešní době jen těžko slyšeli o kapelách Guns ‘N Roses, Def Leppard, Metallica nebo The Darkness. Jak řekl Slash, kytarista zmíněných Guns ‘N Roses, deska Back In Black nabízí jeden z nejsilnějších pohádkových příběhů historie rock’n’rollu.
AC/DC – Back In Black
Datum vydání: 25. 7. 1980
Délka: 42:11 minut
Singly: You Shook Me All Night Long, Hells Bells, Back in Black, Rock And Roll Ain’t Noise Pollution
Čtěte také: 50 nejlepších alb: Heavy metal bez zbytečného vzteku, to je Paranoid od Black Sabbath
AC/DC jsou jednou z jistot rock’n’rollu
Již téměř pět desetiletí patří australská pětice AC/DC k největším jistotám světového rock’n’rollu. Bez ohledu na módní vlny se stále drží v popředí zájmu světových rockových fanoušků. Je charakteristická svým řinčivým zvukem, extatickým zpěvem, ostrými kytarovými riffy i valivým rytmem. Zlí jazykové tvrdí, že celá hvězdná kariéra AC/DC je postavena všeho všudy na třech akordech. Potom je tedy obdivuhodné, co všechno s touhle trojicí akordů dokázali. K dnešnímu dni vydali AC/DC 17 řadových ab, kterých se prodalo více než 200 milionů.
V České republice vystoupili AC/DC celkem čtyřikrát. Poprvé v roce 1996, podruhé dorazili o pět let později na Strahovský stadion a přivezli si tehdy poměrně neznámou předkapelu Rammstein. Třetí koncertní návštěva se uskutečnila v roce 2009 a to v rámci Black Ice Tour, naposledy tu pak kapela vystoupila před pěti lety. A právě poslední koncert u nás byl v mnoha ohledech specifický. Krátce po odstartování turné Rock Or Bust lékaři důrazně varovali zpěváka Briana Johnsona, že jeho sluch je vážně poškozen a v případě dalšího koncertování se může dostavit i ztráta sluchu. Po celém světě již byla většina koncertů vyprodána a kapela nechtěla zarmoutit statisíce fanoušků, proto se rozhodla vyhledat náhradníka. Přihlásila se řada zájemců, mimo jiné i původní zpěvák AC/DC Dave Evans nebo Howlin’ Pelle Almqvist ze švédských The Hives. Za mikrofon se ale nakonec postavil Axl Rose. Vlastně bychom měli spíše říci posadil, protože si před svým angažmá zlomil nohu. Dave Grohl z Foo Fighters mu půjčil svůj trůn (taktéž používaný kvůli zlomené noze) a turné proběhlo bez dalších zásadních problémů. A většina fanoušků nakonec Axlův výkon ohodnotila, přes úvodní rozpaky, pozitivně.
Současná sestava AC/DC:
Angus Young – sólová kytara (1973 – současnost)
Brian Johnson – zpěv (1980–2016, 2018 – současnost)
Stevie Young – rytmická kytara, doprovodné vokály (1988, 2014 – současnost)
Cliff Williams – baskytara, doprovodné vokály (1977–2016, 2018 – současnost)
Phil Rudd – bicí (1975–1983, 1994–2014, 2018 – současnost)
Žebříček 50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Kam dál? 50 nejlepších alb: The Stone Roses položili svým debutem základy britpopu
Foto: Sony Music
