Tisícitunový tank nebo neviditelné letadlo: Hitlerovy zázračné zbraně, které měly zvrátit válku ve prospěch Říše

Druhá světová válka s sebou nesla mnoho technologických slepých uliček, a to zejména na straně Třetí říše. Adolf Hitler byl – hlavně ke konci války – posedlý myšlenkou zázračných zbraní, které budou schopny náhle zvrátit nevyhnutelnou porážku nacistického Německa.

Pozemní křižník, neviditelné letadlo i zbraň, která by umožnila zmizení celých měst. Děsivé hrozby, nebo jen výplody fantazie, které měly uklidnit diktátora kráčejícího k nevyhnutelné porážce? 

Pozemní křižník s děly z válečné lodi

Roku 1942 navrhla firma Krupp, hlavní společnost dodávající zbraně nacistickému režimu, Hitlerovi projekt supertěžkého pozemního křižníku. Jeho váha měla činit neuvěřitelných 1000 tun a pancéřování mělo být tak silné, že by byl takřka nezničitelný. Projekt dostal název Landkreuzer P. 1000 Ratte (Krysa). Hitler byl z návrhu nadšený a ihned dal rozkaz k vývoji křižníku. Hlavní zbraně měly tvořit dva lodní kanony ráže 280 mm, jako sekundární zbraň bylo vybráno 128 mm dělo, které bylo tehdy používané v těch nejtěžších obrněncích. O další obranu kolosu se staral pár patnácti milimetrových kulometů a osmero protiletadlových děl Flak 38. Celé to pak měly pohánět dva 24 válcové motory používané v ponorkách. Bylo potřeba počítat s výkonem alespoň 15 000 koní, aby se křižník mohl vůbec pohnout. Potenciál tohoto stroje by byl pravděpodobně pouze obranný, protože neexistoval most, který by byl schopen jej unést, a jeho manévrovatelnost byla omezena obrovskou spotřebou paliva. S hmotností 1000 tun a výškou přes 11 metrů se tak počítalo s tím, že v případě potřeby většinu řek toto monstrum prostě přebrodí.

Neviditelné letadlo jako ze sci-fi

Jednou z mála Wunderwaffe, neboli zázračných zbraní, která se dočkala prototypu, bylo stíhací jednomístné letadlo Ho 229 V3. Jeho konstruktéři, bratři Hortenovi, na tomto projektu pracovali od počátku 40. let až do konce války, a to zpočátku dokonce potají. Roku 1943 vyhlásil Hermann Göring, vrchní velitel nacistického letectva, výběrové řízení na vývoj letounu 3 x 1000, tedy stroj, který dopraví pumu o hmotnosti 1000 kg rychlostí 1000 km/h na vzdálenost 1000 km. Hortenovi seznámili Göringa se svým projektem a ten souhlasil s vývojem a říšskou finanční podporou. S maximální rychlostí 977 km/h, doletem téměř 2000 km a schopností nést dvě tisícikilogramové pumy se skutečně jednalo o zázračnou zbraň. Dále měl letoun disponovat až čtyřmi kulomety pro vzdušné souboje. Ačkoliv byl prototyp téměř kompletní a nacistické letectvo si objednalo několik desítek těchto strojů, do války tato Wunderwaffe již nestihla zasáhnout. Hotový prototyp zabrala americká armáda a odvezla si jej ke zkoumání do USA.

Slepé uličky i průkopnictví

Zázračných zbraní, které měly zvrátit válku, byla celá řada. Ať už se jednalo o skutečně průlomové vynálezy, které sloužily jako základní kámen pro další vývoj, jako třeba V 2 – první kapalinovou balistickou střelu s inerciální navigací, nebo Sturmgewehr 44, pušku, která určila směr dalšího vývoje ručních zbraní, tak byla tato snaha plná slepých uliček a honbou za přeludy, jako například projekt Die Glocke – přístroj, který měl vysílat radioaktivní paprsky, nebo sluneční dělo schopné vypařit celé město. Po válce se mnoho těchto projektů staly kořistí spojeneckých armád, zejména USA a SSSR, které ve vývoji s většími nebo menšími úspěchy pokračovaly a mnoho dnešních technologií tak stojí na základu německých vědců a vývojářů.

Zdroje: yesterday.uktv.co.uk, allthatsinteresting.com
Úvodní foto: Profimedia