Konečně opravdové ženské charaktery: Seriál Yellowjackets je oslavou devadesátek plnou skvělých hereckých výkonů

Když jste na střední, není hezké přebrat kamarádce kluka. V seriálu YellowJackets můžete vidět, že je ještě více proti společenským konvencím, když svou kamarádku sníte, a ještě horší je, když jí přeberete kluka a ještě ji sníte. Zní to potrhle? Tenhle seriál s tématem proslulého Pána much v holčičím provedení je nyní v nabídce Netflixu i se svou druhou sérií.

YellowJackets svým názvem lehce připomíná legendární Full Metal Jacket, tedy Olověnou vestu s tématem války ve Vietnamu Stanleyho Kubricka z roku 1987, což dává smysl, protože seriál rovněž zpracovává následky traumatických událostí a princip PTSD, který se dříve připisoval pouze válečným veteránům. Letadlo s fotbalovým týmem středoškolaček havaruje v pustině. Tato zápletka je obohacena prolínáním s osudy přeživších po 25 letech. Protagonistky tak sledujeme v jejich náctileté verzi i v takzvaném středním (tedy nejlepším) věku.

Pozoruhodný casting

Důvodem, proč se vyplatí obě série zhltnout jedním dechem, je i příležitost setkat se s hereckým talentem zejména hereček, které známe z jejich velmi odlišných dřívějších rolí. Víme o Melanii Lynsky, kterou známe například jako sousedku a stalkerku Charlieho z úspěšného seriálu Dva a půl chlapa, že charakterní role jsou vedle komediálního talentu její velmi silnou parketou, jako ukázala ve filmu Candy: Smrt v Texasu. Kariéra padesátileté Juliette Lewis (Takoví normální zabijáci) prožívá renesanci a Christina Ricci ukazuje opět novou podobu role na hraně komiky a WTF poťouchlosti. V druhé sérii potěší i Elijah Wood, který už dávno nemusí dokazovat, že vyrostl z hobitích střevíců Froda z Pána prstenů. Skvělé výkony podávají i herečky mladistvých verzí všech postav.

Konečně opravdové ženské charaktery

Yellowjackets je kvalitní odpovědí na oprávněné nářky, že jednak by už měly být ženy zobrazovány konečně jako komplexní lidské bytosti, a ne jako doplňky hlavních hrdinů, sekretářky nebo sexsymboly, a za druhé, že filmový průmysl nedává příliš prostoru umělkyním nad třicet let. Po této věkové hranici jsou již staré na rozdíl od svých mužských kolegů, což platí i v Česku, kde herečky po princeznovských obdobích zažívají profesní vakuum, než mohou být použitelné jako babičky.

Duch divočiny

Právě postava Shawny je pozoruhodná – v částech věnovaných životu v divočině je tou z týmu, která si dovede poradit nejlépe s porcováním masa nejrůznějšího původu, a potýká se navíc s nežádoucím těhotenstvím. V částech pětadvacet let po události čelí rutině matky v domácnosti, kterou pohrdá vlastní dcera a manžel ji přehlíží. Návraty do minulosti nám dávají nahlédnout do luxusní přehlídky devadesátek, kterým seriál vzdává poctu. Krom otázek přežití v divočině i v období středního věku také zjišťujeme, jakou potřebu spirituality, něčeho mystického nad námi a zpracování traumatu prostřednictvím pochopení našich temných sil máme i v tak racionálním 21. století.