Producent, který dostal Madonnu zpátky na taneční parket: Stuart Price umí přizpůsobit minulost současnému zvuku

Jeho jméno možná není tak známé jako jména interpretů, se kterými pracuje, jeho produkci ale slyšel skoro každý, kdo v posledních dvaceti letech alespoň trochu poslouchal pop. Stuart Price stojí za nahrávkami interpretů jako Madonna, The Killers, Dua Lipa, Kylie Minogue nebo Pet Shop Boys. A ještě než se stal vyhledávaným producentem, dokázal si pod několika různými jmény vybudovat vlastní kariéru.

Narodil se v roce 1977 v Paříži a vyrůstal v anglickém Readingu. Na elektronické scéně se začal prosazovat v 90. letech jako Les Rythmes Digitales a používal také pseudonym Jacques Lu Cont. Později přidal další jména, například Thin White Duke, pod kterým se věnoval především remixům. 

Stuart se od začátku trochu lišil od producentů, kteří budovali kariéru především v nahrávacích studiích. Byl zároveň hudebníkem, djem, autorem a věnoval se i remixům. Své zkušenosti z klubové scény později přenesl do velkého popu. Právě schopnost přemýšlet o skladbě nejen jako o konkrétním hitu, ale také jako o součásti delšího hudebního proudu, se stala jedním z charakteristických rysů jeho práce.

Remixy mu postupně otevřely dveře k velkým hvězdám. Jeho verze It’s My Life od No Doubt mu v roce 2005 vynesla nominaci na Grammy a o rok později byl ve stejné kategorii nominovaný také za remix Mr. Brightside od The Killers. Na vítězství dosáhl v roce 2007, kdy získal zlatý gramofonek za remix skladby Talk od Coldplay.

Zásadní kapitolou jeho kariéry se stala spolupráce s Madonnou. V roce 2001 s ní vyrazil na Drowned World Tour jako klávesista, o tři roky později už měl při Re-Invention Tour na starosti hudební podobu celé show. Jejich společná práce se postupně přesunula do studia a vyvrcholila v roce 2005 albem Confessions On A Dance Floor.

Velká část desky přitom vznikala v jeho domácím studiu v Londýně. Nebyl za tím žádný složitý plán. Jak Stuart později vysvětloval, s Madonnou se pustili do několika skladeb, líbilo se jim, jak v jeho studiu znějí, a neviděli důvod přesouvat se jinam. Pracovali rychle a bez velkého týmu kolem sebe. Výsledkem bylo album vystavěné téměř jako jeden dlouhý djský set, ve kterém jednotlivé skladby plynule přecházejí jedna do druhé. Stuart Price se podílel například na Hung Up, Sorry, Get Together nebo Jump. Confessions on a Dance Floor v roce 2007 získalo Grammy za nejlepší taneční/elektronické album.

Nezůstal ale jen u tanečního popu. V roce 2008 produkoval album Day & Age skupiny The Killers se singly Human a Spaceman, vedle toho pracoval například pro Seala, Kylie Minogue, Take That nebo Pet Shop Boys.

K další generaci popových hvězd ho přiblížila Dua Lipa, na jejímž albu Future Nostalgia z roku 2020 se podílel mimo jiné jako producent skladeb Cool a Levitating a do výsledné podoby desky zasáhl také jako muzikant, programátor a zvukový producent. Album spojovalo současný pop s discem, funkem a taneční hudbou minulých desetiletí a v roce 2021 získalo Grammy za nejlepší popové vokální album.

Velkým triumfem byl nedávný návrat k Madonně. Po dvou dekádách společně vydali Confessions II, pokračování úspěšné desky, která jejich jména propojila už v roce 2005. Nešlo přitom jen o symbolický návrat úspěšné dvojice. Stuart Price album s Madonnou nejen produkoval, ale podílel se i na psaní skladeb, nahrávání, programování a výsledné zvukové podobě projektu. A taky vystupoval jako dj na všech vystoupeních královny popu k nové desce. 

Součástí návratu se stal také krátký film Confessions II: The Film, na jehož hudební podobě se Stuart podílel jako hudební režisér. Projekt tak nebyl jen pokusem navázat názvem na jednu z nejúspěšnějších etap Madonniny kariéry, ale návratem samotné tvůrčí dvojice, která stála za původní deskou. A možná právě to vystihuje Sturta Price nejlépe. Jeho úkolem nikdy nebylo vracet interprety do minulosti, ale najít způsob, jak jejich minulost převést do zvuku, který funguje právě teď.