Češi jsou premianti v třídění odpadu: Do kterého kontejneru patří rulička od toaletního papíru a musíme vymýt obal od jídla?

Nejlepší odpad je samozřejmě ten, který vůbec nevznikne. Pokud však zero waste není styl, jenž vyznáváte, neznamená to, že byste se ekologické odpovědnosti měli vzdát úplně. Staňte se mistrem v třídění a ušetřete životní prostředí i rostoucí skládky. 

Mnoha odpadkům, které vyprodukuje vaše domácnost, můžete vdechnout nový život. Když je umístíte do správného kontejneru, stanou se součástí recyklačního procesu. Jaké základní materiály se dají opětovně použít? A v čem děláme při vynášení koše největší chybu? I o tom jsme si povídali s tiskovou mluvčí společnosti EKO-KOM Lucií Müllerovou. 

Jak si vedou Češi v třídění odpadu ve srovnání se zbytkem Evropy? 
Dlouhodobě patří mezi evropské premianty. Množství odpadu, které Češi vytřídí do barevných kontejnerů, navíc každoročně roste. Zvyšuje se také zájem o téma třídění a lidé se o celou problematiku odpadů mnohem více zajímají. 

Máte k dispozici i nějaké statistiky?
V ČR pravidelně třídí své odpady 73 % obyvatel. Z celkového množství obalů uvedených na trh v ČR se jich ročně vytřídí a předají k dalšímu využití zhruba tři čtvrtiny. Aby bylo třídění odpadu pro občany komfortní a maximálně dostupné, roste i počet barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Aktuálně jich je v celé ČR k dispozici již přes 829 tisíc. 

Takové pozitivní čísla jsem upřímně ani nečekala. Děláme při třídění i nějakou chybu?
Češi třídí sice stále lépe, nicméně občas v něčem opravdu ještě zachybují. Typickým příkladem jsou takzvané kompozitní obaly, které vzhledem ke své materiálové různorodosti třídit nelze. Přesto je občas lidé vhazují do nádoby s plasty nebo nápojovými kartony. Problematické jsou také takzvané biodegradabilní plasty, které ale často nemáte šanci rozpoznat od běžných plastů. Pokud se těchto plastů sejde více, komplikují pak recyklaci standardních plastů. 

Mohla byste uvést nějaký příklad biodegradabilních plastů? Co se z nich vyrábí? 
Často jsou z těchto materiálů odnosné nákupní tašky v supermarketech nebo odpadkové pytle. Pokud si nejste jisti, doporučujeme tuto informaci dohledat na obalu, případně se zeptat přímo u prodejce.

U plastů ještě zůstaneme. Zajímalo by mě, jak je to s plastovými obaly od jídla? Musí se vymýt či vyčistit od zbytků předtím, než přijdou do žlutého kontejneru? 
Před vhozením do žlutého kontejneru musí být především prázdné, nesmí tedy obsahovat zbytky jídla, mastnoty nebo tekutin. Vyplachovat je ale nemusíte, stačí vytřít ubrouskem nebo papírovým kapesníkem. 

Dalším základním materiálem, který v Česku třídíme, je papír. Slyšela jsem, že se dá zrecyklovat maximálně sedmkrát. Papírové obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru, které představovaly poslední fázi recyklačního cyklu, se proto doporučovalo vhazovat do směsného odpadu. Co je na tom pravdy?
Papír má skutečně omezený počet recyklačních cyklů. Je to přibližně pět až sedm. Co se týče ruliček od toaletního papíru, tak byl zásadní problém v tom, že tyto obaly dříve obsahovaly voděodolná klížidla, která bránila rozvláknění papíru v papírnách. Dnes již tyto obaly zpravidla voděodolná klížidla neobsahují a zároveň papírny modernizují recyklační technologie, proto lze plata od vajíček (nasávaná kartonáž) i ruličky od toaletního papíru (dutinky) recyklovat. Patří tedy do modrého kontejneru. 

Sklo lze oproti papíru recyklovat neomezeně. Speciální kontejnery máme jak pro čirou, tak barevnou variantu. Co ale dělat v případě, že se v našem okolí nachází pouze jeden? 
Pokud nemáte v okolí kontejner na čiré sklo, třiďte barevné i čiré sklo zpravidla do zelené nádoby. Někdy se setkáte s tím, že pro třídění skla je v obci k dispozici jen bílá nádoba. Většinou lze do ní třídit nejen čiré, ale i barevné sklo. Vždy ale doporučujeme přečíst si návodnou samolepku umístěnou na této nádobě, kde je specifikovaný lokální systém třídění. Mohou totiž existovat regionální rozdíly v třídění některých komodit.

Ani popelnice na bioodpad zatím nepatří mezi standardní vybavení každého domu či bytovky. Domácnostem, které nemají vlastní kompost nebo vermikompostér, tedy nezbývá nic jiného, než slupky od zeleniny a zbytky ovoce vyhodit do směsného odpadu. Ale v igelitce? V takovém případě je lepší igelitku ušetřit a bioodpad vysypat do černé popelnice volně. Na skládce se pak rozloží.

Poté, co odpadky z kontejnerů na tříděný odpad odvezou popeláři, čeká je další kolo třídění v dotřiďovacích linkách. Jak to tam vlastně funguje?
Většina třídicích linek v ČR dotřiďuje vyseparované odpady ručně. To znamená, že plastový a papírový odpad dotřiďují na lince lidé. Sklo se naopak dotřiďuje jen na automatických linkách. Brzy by měly v ČR začít fungovat dvě automatické třídicí linky na vytříděné odpady z multikomoditního sběru, na kterých lze zvlášť dotřídit plasty, kovy a nápojové kartony. 

V čem bychom se podle vás měli zlepšit, co se třídění týče? 
Rezervy jsou v úpravě odpadu před jeho samotným vytříděním. PET lahve, nádobky od drogerie a další duté plasty je nutné před vhozením do žlutého kontejneru sešlápnout. Zaberou tak méně místa a nesváží se vzduch. Totéž platí i pro nápojové plechovky nebo nápojové kartony. Papírové krabice před vytříděním vždy rozložte, sešlápněte nebo rozřízněte na menší kusy. A také polystyren rozlomte na menší kusy, aby se do barevného kontejneru lépe vešly. 

A jakého největšího průšvihu se při třídění a vyhazování odpadu můžeme dopustit?
Největší průšvih je, když odpad, který lze třídit, netřídíte. Buď z pohodlnosti, nebo jen proto, že si nejste jisti, zda ten konkrétní oba nebo výrobek patří do barevného kontejneru. Pokud si nejste jisti co a kam třídit, připravili jsme skvělého online pomocníka. 

Zdroj fotografií: Profimedia, Shutterstock