Rudolf Slánský: Vzorný komunista, kterému soudruzi unesli dceru a připravili oprátku

Před 121 lety se narodil Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Tento zapálený komunista se stal jednou z obětí vykonstruovaného politického procesu, jehož deklarovaným cílem bylo vypořádání se organizovanou skupinou, jež se měla pokoušet o restaurování kapitalismu v Československu. Ve skutečnosti však šlo o zinscenované představení plné antisemitské rétoriky zorganizované jako úlitba stalinskému Sovětskému svazu.

Rudolf Slánský se narodil 31. července 1901 do rodiny židovského obchodníka. Jeho otec Šimon Slánský vlastnil obchod v Nezvěsticích na Plzeňsku. Díky poměrně dobrému finančnímu zázemí mohli všichni čtyři bratři Slánští odejít na studia. Nejstarší Josef odešel studovat obchod do Vídně, tam se seznámil s marxismem-leninismem a nadchl pro něj i mladého Rudolfa, který se čím dál častěji stýkal s levicovou inteligencí. Nejdříve se angažoval v sociálně demokratické straně, když se z ní vyčlenilo levicové jádro, přešel do nově založené komunistické strany. V roce 1929 se k moci v komunistické straně dostalo stalinistické jádro v čele s Klementem Gottwaldem, kterého Slánský jednoznačně podporoval.

Únos dcery v Moskvě

Během druhé světové války uprchla část československých komunistů do Moskvy. Rudolfovi Slánskému a jeho ženě Josefě však nebyl nejprve pobyt sovětskou stranou povolen, změnilo se to až po osobní intervenci Klementa Gottwalda. Manželé Slánští při svém moskevském pobytu prohloubili osobní přátelství s Gottwaldovými. Uplatnění našli v zahraniční redakci moskevského rozhlasu. S jejich moskevským pobytem se ale pojí i tragická událost, kdy se jejich v Moskvě narozená dcera Naděžda stala obětí únosu. Ve chvíli, kdy s ní byl Slánský na procházce v parku, přistoupila k němu žena, která tvrdila, že ji posílá jeho manželka Josefa, dceru mu vytrhla z rukou a dala se na útěk. Vše nasvědčovalo tomu, že šlo o připravenou akci sovětské NKVD. Za jakým účelem, však dodnes jasné není, možná šlo o zkoušku důvěry, možná si tím tak Moskva snažila zajistit pojistku. Jisté však je, že se tím Slánského víra v komunistickou ideologii neoslabila, ba právě naopak, zdálo se, že Slánského hvězda v Moskvě stoupá.

Návrat do Prahy

Slánský se v roce 1945 vrací do Prahy s vojenskou hodností Kapitán a od dubna zastává mimo jiné funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Rodina Slánských dostává vilu v pražské Bubenči na dohled od sovětské ambasády, s kterou je v čilém kontaktu. Jeho dráha profesionálního komunisty a zarytého stalinisty dosahuje vrcholu právě v době nárůstu členské základny KSČ, zásluhy na tomto masovém úspěchu měl největší s Marií Švermovou právě on. Také se ale výrazně podílel na komunistickém teroru, který nastal poté, co komunisté převzali v únoru 1948 moc ve státě. V té době se době se ukazuje pravá tvář Rudolfa Slánského, bezcitného stalinisty. Na pozici generálního tajemníka skončil 6. září 1951, poté až do listopadu zastával post náměstka předsedy vlády Antonína Zápotockého. To už se ale v jeho životě schylovalo k zásadnímu obratu k horšímu.

Proces

Silné antisemitské nálady byly součástí stalinského teroru a byly reflektovány i v československém prostředí. Slánský jakožto Žid, který byl v mládí dokonce členem sionisticky orientovaného skautského oddílu Techelet lavan, se jako cíl přímo nabízel. Nebylo by správně, že antisemitismus byl jediným důvodem, proč Slánský společně s dalšími 13 představiteli komunistické strany a inteligence stanul na lavici obžalovaných. Přesto byla antisemitská rétorika jedním z hlavních nosných prvků celého vykonstruovaného procesu. Strůjcům Sověty řízeného procesu v čele s Klementem Gottwaldem a ministrem informací Václavem Kopeckým šlo hlavně o upevnění moci stalinistického jádra komunistické strany i vzhledem k vývoji v Titově Jugoslávii. Všichni obžalovaní recitovali předem připravená doznání, pod dohledem nechvalně známého prokurátora Josefa Urválka přiznávali, že pracují v prospěch amerických imperialistů ve snaze zajistit návrat kapitalismu. Za špionáž, velezradu a sabotáž pak byla drtivá většina odsouzena k trestu smrti a 3. prosince 1952 včetně Rudolfa Slánského popravena oběšením. Slánskému nepomohlo ani osobní přátelství s Gottwaldem. Stalinismus se tak dočkal další oběti z vlastních řad.

Zdroj: nacr.cz, Wikipedia
Foto: Profimedia