Zavzpomínejte na život v roce 2000: Nahrávání oblíbené písničky z rádia na kazetu, mazání SMS zpráv kvůli místu v telefonu

Často určitě slýcháte, nebo sami říkáte, že za starých časů bylo lépe. Ačkoliv každá éra měla něco do sebe, v určitých oblastech lze o tomto tvrzení pochybovat, například v oblasti technologií, internetu nebo poslechu hudby.

Zavzpomínejte si na věci z roku 2000, které budou dalším generacím připadat nejspíš úsměvné a naprosto nepředstavitelné. Na jaké věci z této doby nejraději vzpomínáte vy?

Pevná linka v každé domácnosti

V roce 2000 byla téměř v každé domácnosti pevná linka, jeden telefon společný pro celou rodinu. Telefon musel být neustále připojený v síti a většinou disponoval telefonním sluchátkem. Jelikož bylo zcela běžné, že ne všichni členové rodiny měli mobilní telefon, mohlo se tak někomu stát, že místo jeho dívky mu telefon zvedl její otec. Telefon sloužil zároveň pro připojení na internet, což bylo tehdy velmi drahé a navíc tato funkce nešla využívat, pokud zrovna někdo telefonoval. 

Mobily bez sociálních sítí a internetu

Ačkoliv již dotykové telefony v určité formě existovaly, drtivá většina lidí měla staré tlačítkové telefony s monochromatickým grafickým displejem. Vzhledem k tomu, že internet nebyl zdaleka tak dostupný, jako je dnes, většina lidí měla mobilní telefon vybavený kreditem namísto paušálu a telefon sloužil především k odesílání a přijímání SMS zpráv a telefonátům. Paměť telefonu byla tak malá, že mobil dokázal uložit jen omezené množství SMS zpráv, některé jste tak museli po čase smazat. Za každou zprávu se navíc platilo zvlášť, takže si lidé dávali pečlivý pozor, aby nepřesáhli délku znaků pro 1 SMS. Většina lidí se také panicky vyhýbala ikoně internetu, který byl v té době neuvěřitelně drahý a dokázal v mžiku „sežrat“ celý kredit. O fotografiích, hudbě či filmech na mobilu jste si mohli nechat zdát, k tomu všemu sloužila jiná zařízení. Mohli jste si však zahrát hry, tehdy jednoznačně vedla hra Snake neboli Had. 

Mapy, fotky, filmy, hudba… Nic z toho v mobilech nebylo

Většina cestovatelů se tehdy nemohla spoléhat na navigaci v telefonu jako dnes, a tak měla auta vybavená samostatnou navigací nebo autoatlasem. Stejné to bylo při procházkách do přírody, kdy si s sebou lidé přibalili papírovou mapu. Místo fotoaparátu v mobilu si s sebou lidé museli vzít zkrátka samostatný fotoaparát, který zdaleka neměl takové rozlišení, jako mají dnes ty na mobilních telefonech. Někteří dokonce používali ještě fotoaparáty s filmem, který si poté museli nechat vyvolat ve specializované prodejně. Filmy si lidé pouštěli v televizi na klasických televizních kanálech nebo na velmi drahých satelitních stanicích. Filmy byly k dispozici také na DVD či VHS, někteří si jistě vzpomenou na nejbližší půjčovnu, kam si chodili kazety či později DVD půjčovat. A pokud si chtěl někdo poslechnout hudbu, nejčastěji sáhnul pro walkman, tedy přehrávač audio kazet, které se dnes také již téměř nepoužívají. K dispozici byl také discman na CD, který se však příliš neujal, jelikož ho velmi brzy převálcovaly mp3 přehrávače. Majitelé walkmanů pak často čekali připravení u rádia s čistou audiokazetou, až bude hrát v rádiu jejich oblíbená skladba, kterou si následně na kazetu nahráli. Na přetáčení kazet tužkou si také určitě někteří vzpomenou… 

Zdroj: brightside.me