Rommy Coutelin chtěla s novým manželem dítě, ale věděla, že ve 40 letech to bude výzva. Otěhotněla, ale potratila, a tak se pár rozhodl pro umělé oplodnění metodou IVF se třemi embryi. Brzy přišel pozitivní těhotenský test. Ačkoliv byla šance, že se uchytí všechna tři embrya, téměř nulová, Rommy čekala trojčata. Čekala jí další výzva – dosáhnout alespoň 24. týdne, aby její děti měly reálnou šanci na přežití.
Rommy Coutelin už měla dva chlapce ve věku 16 a 21 z předchozího manželství. Se svým novým manželem Caseym však chtěli společné dítě. Rommy věděla, že vzhledem k tomu, že jí bylo čtyřicet let, bude těhotenství výzva. Když konečně otěhotněla, bohužel potratila, a tak se pár rozhodl přejít k in vitro fertilizaci (IVF).
Oplodnění probíhalo u tří embryí. Existovala 80 % šance, že se ujme jedno, 40 % šance, že se ujmou dvě. Trojčata byla již velmi nepravděpodobná. Když se pak těhotenský test ukázal jako pozitivní, Rommy a Casey byli šťastní, ale stále si byli vědomí toho, že se může něco pokazit. V šestém týdnu těhotenství pak Rommy přišla na ultrazvuk za doktorkou Thomsonovou, aby zjistila, zda je těhotenství životaschopné. Dr. Thomsonová poté zahájila ultrazvuk, když se Rommy spojila přes telefon online s Caseym, a zaznamenala tlukot srdce. Všem se ulevilo. Pak se objevil druhý tlukot srdce. Rommy nebyla příliš překvapená, jelikož věděla, že dvojčata nejsou v IVF nic neobvyklého. Pak ale přišel třetí tlukot srdce…
„Skoro jsem omdlela šokem,“ říká Rommy. Rommy, původem z Chile, vystudovala porodní asistentku, a tak si byla vědoma, že pravděpodobnost donosit trojčata do termínu porodu byla vysoce nepravděpodobná. „Byla jsem z padesáti procent šťastná, z padesáti vyděšená,“ řekla Rommy, kdy Casey byl mezitím u vytržení. Přesto Rommy s Caseym o těhotenství raději nikomu neřekli, vzhledem k reálnému riziku, že těhotenství nepřekročí první trimestr. Dr. Thomsonová nařídila více testů a ultrazvuků, než je obvyklé, aby se ujistila, že je všechno v pořádku. O osm týdnů později se Rommy vzbudila ve 3 hodiny ráno s masivním krvácením. Casey ji rychle odvezl do nemocnice a oba už čekali nejhorší, ale naštěstí se jednalo jen o subchoriální hematom a všechna tři miminka byla v pořádku. Úleva se mísila s realitou, že ještě není nic vyhráno. Dr. Thomsonová je totiž varovala, že ženy, které podstupují IVF, mají často rizikové faktory, jako je například věk nad 35 v době porodu. To znamená zvýšené riziko potratu, porodu mrtvého dítěte, vysokého krevního tlaku v těhotenství a další. Vícečetná těhotenství navíc tato rizika zvyšují a přináší vysokou pravděpodobnost předčasného porodu, obvykle před 32. týdnem. Podle Dr. Thomsonové to navíc trojčata ve většině případů nepřekonají všechna.
Rommy věděla, že pokud by vše probíhalo v pořádku až do 24. týdne, pravděpodobně by se jí podařilo porodit všechna miminka životaschopná. Bylo to pro ni klíčové datum, a když se ho konečně dočkala, začalo jí to připadat jako zázrak. Poslední týdny pro ni byly fyzicky náročné, moc nejedla ani nespala. Její synové o ni měli strach a dělali vše, co mohli, aby se o ni spolu s Caseym postarali. „Přijela k nám bydlet i moje tchýně a já nevím, co bych si bez ní počala,“ vzpomíná Rommy. Nakonec porodila císařským řezem bez komplikací donošená trojčata. Kojenci Gabriel, Daniel a Victoria strávili na JIP velmi málo času a jsou všichni zdraví a šťastní.
Zdroj: cedars-sinai.org
Úvodní ilustrační foto: Profimedia