Od pracovních kalhot k uniformě všech generací: V džínách můžete vyrazit i na červený koberec

20. května 1873 dostali americký obchodník Levi Strauss a jeho partner Jacob Davis patent na pracovní kalhoty. Od jiných je odlišovalo to, že jejich kapsy byly zpevněné kovovými nýty. Tato událost je dodnes považována za významný den. Tehdy se totiž zrodil fenomén: Džíny.

Pojďme se ale podívat na úplný začátek. Džínové kalhoty vytvořil přistěhovalec z německého Bavorska Löb Strauss. Ten odjel do USA v březnu roku 1853 kvůli zlaté horečce. Nechal si zde ve svých 18 letech změnit jméno na Levi Strauss a v San Francisku si otevřel velkoobchod s textilním zbožím. Do jeho prodejny chodili zejména zlatokopové, kteří si zde kupovali potřebné náčiní. Mimo jiné si ale stěžovali na nepříliš pevné pracovní kalhoty, u kterých se jim pravidelně vytrhávaly kapsy. Straussův partner, židovský krejčí z Lotyšska Jacob Davis kapsy zpevnil kovovými nýty.

Janovská modř

Materiál původních pracovních kalhot bylo tehdy hnědé stanové pláno. To ale přestalo velmi brzy vyhovovat. Strauss se tedy rozhodl, že ho vylepší a začal používat takzvaný bavlnářský drilich. Stejně jako zhotovitelé džínů i jejich samotný název pochází z Evropy. Jde o francouzské označení pro barvivo, které se k jejich barvení používalo: Bleu de Genes neboli janovská modř. České (a hlavně moravské) označení rifle je pak podle jména italské oděvní společnosti Rifle, která džíny ve druhé polovině 20. století vyráběla.

Symbol svobody

Džíny se ve 20. století staly nejen módním hitem, ale i jakýmsi symbolem svobody, rebelie, mládí a nezávislosti. Například v 50. a 60. letech byly znakem revolty teenagerů. Každý módní návrhář chtěl být na samotném vrcholu v jejich vylepšování. Po první firmě Levi’s začaly džíny vyrábět další firmy a kalhoty tak dostaly nejrůznější střihy. V Československu byly v minulém století oblíbené džíny nedostatkovým zbožím. K dostání byly pouze v obchodech Tuzex za valuty nebo bony. Běžným zbožím se staly až v 90. letech a jsou jím dodnes.

Džíny v záři reflektorů

Džíny se postupem času přesouvaly z pracovních skříněk do šatníků celebrit. Jedna z prvních hvězd, která dostala denimové kalhoty do podvědomí, byl mladý herec James Dean. Ten je na sebe vzal v roce 1955 ve filmu Rebel bez příčiny. Tmavé džíny, bílé tričko a červená bunda – to je ikonický outfit tohoto nezapomenutelného herce. Na další level je pak dostala herečka Marilyn Monroe, která je oblékla v roce 1961 ve filmu Mustangové. Její kombinace džínů s vysokým pasem s bílou košilí dodnes nevyšla z módy.

Na červeném koberci

O další zápis do džínové historie se postaraly hudební hvězdy Britney Spears a Justin Timberlake. V lednu v roce 2001, když ještě tvořili pár, se ukázali na červeném koberci American Music Awards od hlavy až k patě oblečení do denimu. Tím porušili nepsané módní pravidlo. Celá řada celebrit se následně tímto průlomovým momentem inspirovala.

Ikonický denim v reklamách

Počátkem osmdesátých let 20. století se na televizních obrazovkách objevila jedna z nejslavnějších reklam na džíny. Byly od značky Calvin Klein. Reklama vzbudila velký poprask, protože její aktérkou byla tehdy patnáctiletá herečka Brooke Shields s image Lolity. V jednotlivých krátkých spotech pózovala v těsných džínových kalhotách, což si vysloužilo kritiku, stejně jako replika, kterou ve spotu měla: „Chcete vědět, co je mezi mnou a mými Calviny? Nic.”

V další reklamě, opět pro značku Calvin Klein, se objevila například i modelka Kate Moss. V roce 1992 jí bylo osmnáct a nafotila jednu polonahou fotku ve slavných džínách. O dva roky později se pak do dějin reklamy zapsal Diesel, a to svou fotografií Davida Lachapellea, která zachycuje dva líbající se námořníky.