Leze, leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze. Co je to? Ale pozor, je to chyták. Zapomeňte na dětskou hádanku, v níž je odpovědí klíč, tady jde o stále oblíbenější sportovní aktivitu zvanou via ferrata.
Milovníci adrenalinu, dobrodružství a výšek mají pré. S ferratami, zajištěnými cestami v nepřístupném horském terénu, se totiž v posledních letech roztrhl pytel a po celém světě vznikají další a další. Co je na nich tak lákavé?
Ne každý má rád výšky, přesto si je může užít a nemusí se ani příliš bát. Lezení prostřednictvím via ferrat je oproti běžnému horolezectví snazší zejména proto, že podle instruktora Davida Michovského k němu zájemce nepotřebuje tolik vybavení. „Základ je sedací a prsní úvazek, tlumič pádu a přilba. A pokud nechcete mít ošklivé mozoly, doporučuji ještě rukavice.“
Na zajištěných cestách vedoucích po skále pak využívá lezec skalní chyty a stupy včetně stabilně osazených umělých prvků jako jsou ocelové kramle (skoby), kůly, žebříky a samozřejmě také ocelové lano. Právě po něm zájemce o adrenalinový zážitek leze a hlavně se za něj jistí. „Obě karabiny zacvaknete do jistícího ocelového lana a stoupáte vzhůru. V místě, kde je lano ukotveno ke skále, se postupně přecvaknete jednou i druhou karabinou a pokračujete dále. Na vrcholu si následně dáte svačinu a vyfotíte se,“ doplňuje se smíchem Michovský.
Rozhodně se do toho ale nepouštějte sami, nemáte-li dostatek zkušeností. Existuje celá řada kurzů, kde vás naučí se správně navázat, bezpečně lézt a také vám řeknou, na co si dát pozor. Jako u jiných venkovních aktivit jde zejména o špatné počasí nebo nevhodně zvolenou cestu. Při výběru ferraty je nutné se zaměřit především na její délku, náročnost a odlehlost. Pro bezpečnost je ale také důležité například dodržovat správné jištění, dělat rozestupy nebo si zjistit aktuální podmínky terénu. „Bez dostatku zkušeností vám hrozí třeba pád z výšky, úder bleskem, zásah padajícím kamením, úraz nebo i smrt,“ upozorňuje Michovský.
Rizika lze ale eliminovat právě dobrou přípravou a sbíráním zkušeností. Začít můžete na více než šedesáti zajištěných cestách v Česku. Po Alpách jde zřejmě o nejvíc ferrat v Evropě. „Zkusit můžete například první vzniklou a zároveň největší lokalitu v Děčíně. Je zde šestnáct tras, které vybudoval Karel Bělina na popud Jindřicha Hudečka. V cizině pak doporučuji jednoznačně Alpy. Lezení ve velkých stěnách, nad horskými potoky, po ostrých skalních hřebenech nebo třeba podél mohutného vodopádu, to je to pravé. A je jedno, zda to bude v Rakousku, Německu, Švýcarsku nebo v Itálii,“ uzavírá Michovský.
Úvodní foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia