Barbie dává pěstí stereotypům: Opulentní křiklavá jízda je mimo veškeré škatulky

Zatímco ještě nedávno nešlo sehnat jiné tričko pro malé slečny než s Elsou a Annou, popřípadě s jednorožci, nyní okupuje holčičí módu Barbie, která díky stejnojmennému snímku opět začala být více než in. V kinosálech prožívají bouřlivé emoce osoby různého pohlaví, orientace a věku, vzdělání a intelektuálního zaměření (i když se filmoví fanoušci žertovně dělí na tým Barbie a tým Oppenheimer).

Pečlivě rozvinutá fantazie o tom, co by řekla Barbie na současný svět, kdyby oživla, předkládá explicitně feministická stanoviska. Protože si nehraje na vážnou záležitost, mohou být tato sdělení akceptována, navíc proto, že je to pravda. Film o přílišných nárocích na vzhled a chování žen, které není možné naplnit, o nerovném zastoupení na vedoucích pozicích, nerovných platech a lidských právech, který vás provede pestrou škálou emocí, to zní samo o sobě jako sci-fi. Nicméně režisérka Greta Gerwig to s přehledem dokázala zrealizovat. Opulentní křiklavě barevná 114minutová jízda nelze přesně popsat: Je to satira? Je to pohádka? Je to švihlá road movie? Existenciální drama, nebo muzikál? Jisté je, že se dotýká citů žen toho gangu, kterým hraní si s panenkami a převlékání z jedněch hadříků do druhých nic neříkalo, ale i těch, kterým takřka ožívaly bárbíny v rukou po celé dětství.

Helen Mirren pohladí

Divíme se, ale od Grety Gerwig (Lady Bird) a Noama Baumbacha (Manželská historie) se nedalo nic jiného, než scénář o mnoha vrstvách, který neposkytne odpočinek, čekat. Užít si mimo spousty Barbie můžete Willa Ferella a uvidíte, jak vyrostl Connor Swindells, který se dojemně potácel svého času jakožto Adam v Sexuální výchově. Rozpovídat se o všech Barbies a všech Kenech by bylo na dlouho, opravdovým pohlazením je zjevení Helen Mirren. I o soundtracku se bude dlouho mluvit. 

Stará mladá, ale věčná 

Úspěchu Barbie by nebylo bez dokonalosti hereckého projevu Margot Robie. Nelze než opakovat ostatní komentátory, že se pro tuto roli narodila. Dokonce i kritici, kteří ji považují za příliš starou a vrásčitou (považte, Margot je 33 let!), nahrávají sdělení filmu, že zazlívat ženám jejich nedokonalost je prostě out a trapné. Mimochodem, o věku panenky Barbie nikdy nepadlo za celou éru její vlády v dívčích pokojíčcích ani slovo. Šlo prostě o to, že je dospělá, protože holčičky si už nechtěly hrát na maminky. I to je zobrazeno ve snímku rovnou na úvod, kde si tvůrci vypůjčili motiv z Kubrickovy Vesmírné Odyssey. Panence Barbie je totiž ve skutečnosti 64 let.

„Neblázni, co když tam bude pláž?“

Proč však byli při odchodu z kinosálů rozesmátí i kluci a muži? Jednoznačně díky Ryanu Goslingovi, který se stejně jako Margot ponořil do sebeironie s grácií, se kterou sám šíří virální video, ve kterém nechce papat cereálie. Jeho Ken se dotýká jiných věčných popkulturních idolů z historie, jakým například byl John Travolta v Pomádě , a stejně jako Barbie naznačuje, že i muži mají problém s vysokou laťkou nastavenou společností, pokud nejsou naprosto perfektní.  Divákovi, který přistoupí na tuto hru plnou humoru, trhá srdce vidět Barbie ve scéně, kdy jí hrozí opětné zavření do pout krabice, a rovněž lituje všechny Keny světa, kteří netuší co se sebou, pokud je nedefinuje jejich vztah, práce, nebo jiný atribut jako v případě Kena ve filmu pláž.

S růžovou to nepřeženeš

Emocionální nálož je funkční, přestože když se z toho otřesu vzpamatujete, musí vám dojít, že přese všechny zmínky o patriarchátu jde o masivní marketing. Kdo by se byl nadál, že motiv Barbie na tričku získá nádech revolty. Z filmu Barbie se vám pořádně začnou zvedat paty (i těm, co ze zásady nesnáší muzikály) a zdá se, že z růžové se stane barva punku.

Zdroj fotografií: Vertical Entertainment