205 let paměti a vzdělávání: Národní muzeum slaví výročí

Vlastenecké, později Národní, muzeum bylo založeno slavnostním provoláním zemské šlechty 15. dubna 1818. Nově založená instituce byla následně v roce 1820 potvrzena vídeňskou vládou a panovníkem. Tato prestižní instituce se dodnes zaobírá sběrem, uchováváním, výzkumem a zejména prezentaci rozmanitého kulturního dědictví českých zemí a jejich přírodního bohatství.

S myšlenkou založit ryze české muzeum přišli představitelé tehdejší akademické obce a šlechty. Zakladateli se stali hrabě Kašpar Maria ze Šternberka a jeho bratranec František Josef z Klebelsbergu. Šternberk, který byl paleontologem světového významu, věnoval muzeu sbírku svých zkamenělin a herbář čítající na dvacet tisíc položek. Na založení sbírek se ale podíleli i další příslušníci české šlechty. Josef Krakovský z Kolovrat věnoval nově vznikajícímu muzeu knihovnu, včetně středověkých iluminovaných rukopisů, hrabě František z Hartigu pak svou sbírku vycpaných zvířat.

Stěhování a rozvoj

Národní muzeum v Praze vystřídalo v průběhu své historie několik sídel. Po svém založení v roce 1818 se nacházelo v budově Šternberského paláce na Hradčanském náměstí. V této budově sídlilo Národní muzeum až do roku 1846, kdy přesídlilo do Nostického paláci na Novém Městě. Tento prostor však brzy nebyl schopen pojmout stále se rozrůstající sbírky.

Další osobností, která se zasadila o rozvoj Národního muzea, byl František Palacký. Tento významný český historik, politik a stoupenec národního obrození přišel v roce 1840 s myšlenkou vybudovat novou budovu na Smetanově nábřeží, která by byla dedikována Františku I. Z myšlenky nakonec sešlo a na Smetanově nábřeží byl vybudován císaři vybudován pouze pomník, známá Krannerova kašna, která zde stoji dodnes.

Potřeba nové budovy

Palackého myšlenka na vybudování reprezentativní budovy pro sbírky Národního muzea nezmizela úplně. Již od šedesátých let 19. století se vzhledem k limitovanému prostoru, který nabízel Nosticův palác, začalo znovu debatovat o potřebě vybudování nového zázemí. Zemský sněm v květnu 1864 vyzval zemský výbor k vypracování návrhu novostavby. Přípravy ale postupovaly pomalu. Instituce v následujících letech procházela profesionalizací a soustřeďovala se na vlastní muzejní činnost. Roku 1876 darovala městská rada na návrh Františka Ladislava Riegra pozemek pro stavbu v horní části Václavského náměstí. Koňská brána, součást původního novoměstského opevnění, byla v té době demolována, uvolnila se tak poslední fyzická překážka stavby. 

Samotné prosazení stavby však ještě několik let trvalo. Až roku 1883 vydal zemský sněm pokyn stavebnímu výboru k předložení stavebního plánu. Téhož roku došlo k vypsání veřejného konkursu na návrh podoby nové budovy muzea. Sešlo se 27 návrhů.  Porota, ve které byl i architekt Josef Hlávka, nakonec vybrala návrh Josefa Schulze nazvaný Pro patria. Schulz byl zároveň jmenován i ředitelem stavby, jeho honorář byl stanoven na závratná tři procenta z ceny stavby, která se nakonec vyšplhala na dva miliony zlatých.

Stavba Národního muzea

Stavba nové budovy na Václavském náměstí se rozběhla již 20. července 1885, kdy se začalo s kopáním základů. Stavba, původně naplánovaná na čtyři roky, byla nakonec s mírným zpožděním dokončena na jaře roku 1891. O rok později se zahajovací slavnost České akademie ze dne 18. května 1891 stala zároveň i slavnostním otevřením nové budovy Muzea Království českého. Od svého založení prošlo Národní muzeum několika významnými rekonstrukcemi. Ta poslední a nejrozsáhlejší proběhla v letech 2011 až 2018. Vyžádala si miliardové investice, během rekonstrukce došlo nejen k obnově a modernizací budovy, přinesla také nové expozice a zlepšila přístupnost muzea pro návštěvníky.

Neutuchající význam Národního muzea

Národní muzeum v Praze má významnou roli v české i mezinárodní kulturní a vědecké oblasti. Jeho sbírky obsahují neocenitelné artefakty, dokumenty a díla, které mapují historii a kulturu českého národa od pravěku po současnost. Muzeum je zároveň centrem výzkumu, kde se provádí vědecká činnost a šíří znalosti o kulturním a přírodním dědictví.

Národní muzeum má také významnou kulturně-výchovnou roli. Nabízí rozmanité vzdělávací programy, které jsou zaměřeny na osvětu a povědomí o české historii, kultuře, přírodě a vědě. Prostřednictvím interaktivních expozic, exkurzí, workshopů, přednášek ale i doprovodných kulturních akcí, včetně koncertů a představení oslovuje širokou veřejnost a snaží se vzdělávat návštěvníky všech věkových kategorií.

Zdroj: nm.cz
Zdroje fotografií:  Shutterstock, Werner Lerooy / Shutterstock.com, Tomáš Vrbenský / CNC / Profimedia