Bohemian Rhapsody oslaví 50 let: Příběh písně, která se odmítla podřídit pravidlům

Směs balady, opery a tvrdé kytary, jejímž výsledkem je hit, který předběhl svou dobu a dodnes fascinuje celý hudební svět. Bohemian Rhapsody napsal zpěvák Freddie Mercury pro album A Night At The Opera, které Queen vydali v roce 1975. Podle jeho slov ji tvořil už několik let předem, nejprve jako sbírku samostatných hudebních fragmentů, které později spojil do jediné skladby.

Bohemian Rhapsody se vymykala všem tehdejším představám o struktuře rockové písně. Začíná něžnou baladou, přechází do operního mezičlánku plného vokálních harmonií a vrcholí tvrdým kytarovým riffem v heavymetalovém duchu. Celé dílo pak uzavírá klidný závěr s rozloučením. Text skladby zůstává i po letech zahalen tajemstvím. Mercury sám nikdy přesně nevysvětlil, o čem píseň je, a tvrdil, že je na posluchačích, aby si význam domysleli. Mnozí v ní hledají metaforu k osobnímu boji s vinou, únikem před odpovědností nebo dokonce coming outem. Jisté je jen to, že text pracuje s dramatickým příběhem. Mladík spáchá vraždu a přemýšlí nad důsledky svého činu, zatímco jeho duše prochází jakýmsi vnitřním soudem.

Nahrávání skladby trvalo tři týdny, přičemž největší výzvou bylo vytvoření operní části. Členové kapely – především Freddie, Brian May a Roger Taylor – nahrávali vokály pořád dokola, až vzniklo přes 180 stop zpěvu, vrstvených do komplikovaných harmonií. Výsledkem byl zvuk, který zněl jako celá sborová sekce, přestože šlo o pouhé tři hlasy. 

Když kapela skladbu nabídla jako singl, setkala se ze strany vydavatelství se skepsí. Délka přes šest minut byla pro rádio netypická a mnozí si mysleli, že je píseň příliš složitá na to, aby uspěla. Queen však trvali na svém a za pomoci diskžokeje Kennyho Everetta, který ji v rádiu začal hrát, si skladba postupně získala popularitu. Fanoušci byli okouzleni její dramatičností, originalitou i vokálními výkony. V listopadu 1975 píseň vystoupala na vrchol britské hitparády, kde zůstala nepřetržitě devět týdnů. V roce 1991, po Freddieho smrti, se do čela žebříčku vrátila.

Kritici byli zprvu rozdělení. Někteří považovali skladbu za přehnaně teatrální, jiní ji naopak označovali za mistrovské dílo. Postupem času se z Bohemian Rhapsody stal milník v dějinách populární hudby. V roce 2000 byla vyhlášena nejlepší britskou písní tisíciletí. V roce 2004 ji časopis Rolling Stone zařadil mezi 500 nejlepších písní všech dob a v roce 2002 se dostala do Grammy Hall Of Fame. Videoklip k písni, natočený ještě předtím, než se klipy staly standardem, se dnes považuje za jeden z prvních v dějinách žánru. Ačkoli nešlo o úplně první hudební video v historii, klip k Bohemian Rhapsody z roku 1975 poprvé ukázal, jak silným nástrojem může obrazové ztvárnění pro šíření písně být.