
Seriál Metoda Markovič: Straka vpálil po dlouhém čekání na platformu OnePlay v lednu první díly celkem šestidílné série. Seriál změnil koncepci: Týká se tentokrát jen jediného pachatele, zatímco v případě první série Hojer zpracovával v každém dílu i jiný reálný zločin. Příběh Jiřího Straky si pozornost v celém seriálu zaslouží, natolik je a vždy bude šokující a dechberoucí hrůza, kterou rozpoutal teprve šestnáctiletý vrah.

Zopakujme, že hlavní part nese pocta policejní práci a vyšetřovateli Jiřího Markoviče. Toho tvůrci nechali zestárnout a projít těžkostmi stejně jako jeho kolegy a nadřízeného. Tato série má jiný rukopis, snahu simulovat v některých chvílích vizuální dojem televizního vysílání osmdesátých let, ale zejména předat příběh s detaily až oddanými realismu. Za tento rukopis je zodpovědná dvojice režisérů Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar. Scénář Jaroslava Hrušky postupně odkrývá jak kazuistiku zločinu, tak okno do osmdesátek tak přesných, až se lehce může zastesknout po oné specifické době, kdy „nebyly mobily“. Z nostalgie vyvede například pohled do očí Adama Mišíka, když hraje policistu čekajícího na byt a kousek soukromí, jak sedí na okraji vany a ukrývá se v koupelně svých tchánovců.

Zcela prosto romantiky je zobrazení samotného Jiřího Straky. Snad jen záběry ve slow motion, v nichž kráčí za zvuků diska, jako by připomínaly Jeffreyho Dahmera v seriálu Dahmer (2022) Ryana Murphyho a Iana Brennana. Pro roli Jiřího Straky zvolil jeho představitel Maxmilián Kocek specifický výraz šestnáctiletého sígra, který nebudí sympatie a soucit, ale ani jej nedémonizuje. Připomeňme jeho předchozí ztvárnění slušňáckého teenagera ze seriálu Sex O’Clock. Jeho vizáži dobře slouží jak outfit, tak dobře klenuté výrazné obočí. Představitelé jeho spolužáků s Maxmiliánem dobře souzní už proto, že se dobře znají v osobním životě i jako herečtí kolegové.

Petr Lněnička se začíná podobat v seriálu své předloze, Jiřímu Markovičovi, jak ho známe z dokumentárních záběrů. Památným způsobem měkce reaguje na dotaz po svých předcházejících vyšetřovacích úspěších větou: „Protože si myslím, že lidi nejsou dobytek.“
Jde jednoznačně o zdokonalenou úroveň true crime a vynikající výpověď o době. Navíc se mladší generace dozví, co to vůbec byla spartakiáda a proč pouštět z kohoutku vodu, jestliže si lidé chtějí důvěrně promluvit. Dobrá zpráva je, že tento filmový počin nezkalila kontroverze jako v případě dobře míněného Sbormistra, který fungoval nejen jako doklad o predátorství a devadesátých letech, ale také bohužel jako retraumatizace pro reálné přeživší sexuálních zločinů sbormistra Bohumila Kulínského. V případě série o Jiřím Strakovi tvůrci finální střih konzultovali s dcerou jedné ze zavražděných žen. Jako pozdrav z filmařsky ceněného snímku Sbormistr ve Strakovi uvidíte krátce i herečku Karolínu Falbrovou.




