Dal popu emoce, rocku cit a bicím hlavní roli: Phil Collins slaví pětasedmdesátiny

Narodil se 30. ledna 1951 v Londýně. Díky matce, která pracovala jako divadelní agentka, vyrůstal v zákulisí muzikálů i filmových natáčení a už jako dítě si zahrál na jevišti i před kamerou. Když ale dostal první bicí soupravu, objevil v sobě vášeň, která ho už nikdy neopustila.

Do kapely Genesis se dostal v roce 1970 na základě konkurzu na bubeníka. Účastnily se ho stovky zájemců, Phil ale okamžitě zaujal technikou i citem pro rytmus. Po odchodu charismatického zpěváka Petera Gabriela v roce 1975 se skupina ocitla v krizi. Zkoušeli desítky nových hlasů, ale žádný nefungoval. Nakonec se odhodlali k riskantnímu kroku: Postavili k mikrofonu vlastního bubeníka. Phil se sice bál reakce fanoušků i vlastního selhání, ale nakonec v době, kdy byl frontmanem, zažili Genesis svou nejúspěšnější éru. Své působení v kapele navíc dokázal spoustu let obdivuhodně skloubit i se sólovou kariérou, což bylo v hudební branži ojedinělým jevem.

In The Air Tonight (1981)

Tato jeho sólová píseň vznikla během rozpadu prvního manželství s Andreou Bertorelli. Phil zůstal sám, zlomený a v depresích. Píseň v sobě nemá konkrétní příběh, spíš bolest a silné emoce. Legendární bubenický přechod se stal jedním z nejslavnějších momentů hudební historie.

Mama (1983)

Tato temná a dramatická skladba byla důkazem, že Phil není jen náhradník za Petera Gabriela, ale silný frontman s vlastní osobností. Zlověstná atmosféra a text o posedlosti odrážely obrovský tlak, který tehdy cítil. Singl se dostal do britské Top 10, kapela díky němu vstoupila do nové kapitoly plné úspěchů.

That’s All (1983)

Lehká a chytlavá skladba Genesis o vztahových hádkách vznikla téměř náhodou u klavíru během zkoušky, když si Tony Banks začal pohrávat s jednoduchým motivem a kapela ho spontánně rozvinula do celé písně. Původně ji brali spíš jako oddechovku, ale nakonec se z ní hlavně v USA stal obrovský hit a jedna z nejhranějších skladeb Genesis vůbec. Právě na ní je krásně vidět posun kapely od složitého progresivního rocku k přístupnějšímu poprocku osmdesátých let. Genesis díky ní definitivně prorazili do mainstreamu a zároveň už bylo jasné, že Phil Collins dokáže bez problémů skloubit dvě velké kariéry najednou – být úspěšným frontmanem kapely i sólovou popovou hvězdou, což se v hudební historii podařilo jen opravdu výjimečně.

Against All Odds (Take A Look At Me Now) (1984)

Slavnou baladu Phil napsal po bolestivém rozchodu s Jill Tavelman v době, kdy se osobně cítil na dně. Sám napsal i text, ostatně stejně jako u většiny svých sólových písní. Vznikla jako zoufalá a velmi upřímná prosba o návrat ženy, kterou stále miloval. Objevila se ve stejnojmenném filmu, který má český název Všemu navzdory. Právě tato opravdovost z ní udělala obrovský hit. Dostala se na první místo americké hitparády a získala nominace na Grammy i na Oscara.

One More Night (1985)

Další slavná balada vznikla během nekonečných turné a vyjadřovala touhu po blízkosti, kterou mu sláva a neustálé cestování braly. Phil byl tehdy jednou z největších hudebních hvězd světa a prakticky pořád na cestách mezi koncerty, studiem a natáčením klipů. Právě tenhle kontrast mezi obrovským úspěchem a osobní prázdnotou dal skladbě její jemnou melancholii. Píseň se stala dalším hitem číslo jedna v USA a potvrdila jeho výjimečné postavení v polovině osmdesátých let.

Invisible Touch (1986)

Vrchol komerčního úspěchu Genesis a jediný singl kapely, který se dostal na první místo americké singlové hitparády. Alba se prodalo kolem patnácti milionů kopií a Phil Collins byl v té době doslova všude – v rádiích, na MTV i na titulních stranách magazínů. Zatímco pro veřejnost symbolizoval zlatou éru kapely, uvnitř Genesis postupem času začalo docházet k napětí. Jeho sólové hity byly často větší než to, co vydávali Genesis, a zbylí členové cítili, že se pozornost médií i publika točí hlavně kolem Phila. Úspěch tak přinášel nejen slávu, ale i třenice, které se později staly jedním z důvodů jeho odchodu z kapely.

Land Of Confusion (1986)

I když by se mohlo zdát, že se Phil Collins ve své tvorbě soustředil hlavně na osobní vztahy a emoce, skladba Land Of Confusion tuto představu jasně vyvrací. Politicky laděný hit reagoval na atmosféru strachu studené války, jaderné hrozby a nejistoty osmdesátých let. Ikonický videoklip s loutkami světových vůdců, včetně Ronalda Reagana a Margaret Thatcher, se stal symbolem éry MTV, získal cenu Grammy a výrazně pomohl skladbě k celosvětové popularitě. Genesis zde dokázali spojit chytlavý hitový zvuk se silným společenským poselstvím, čímž ukázali, že zdaleka nejsou jen kapelou o lásce a rozchodech.

A Groovy Kind Of Love (1988)

Jemná balada z filmu Buster ovládla hitparády v USA i Británii a ukázala Philovu citlivější a klidnější hudební polohu. Ve filmu si navíc zahrál hlavní roli a splnil si tím svůj dávný sen o herectví. Pro mnoho diváků byl příjemným překvapením svou přirozeností a civilním projevem, zatímco kritika byla spíš smíšená a upozorňovala, že film stojí víc na atmosféře a hudbě než na hereckých výkonech. I tak se Buster stal výraznou kapitolou jeho kariéry a soundtrack patřil k nejúspěšnějším filmovým albům konce osmdesátých let.

Two Hearts (1988)

Optimistická skladba ze snímku Buster mu přinesla Grammy za nejlepší filmovou píseň a definitivně potvrdila jeho výjimečný cit pro hudbu stříbrného plátna a schopnost psát písně, které fungují nejen v rádiu, ale i jako silná součást příběhu. Hollywood ho díky tomu začal oslovovat čím dál častěji, Phil Collins se tak stal jedním z mála popových autorů své doby, kteří dokázali pravidelně bodovat i ve světě filmové hudby.

Another Day In Paradise (1989)

Největší hit kariéry, inspirovaný obyčejným momentem na londýnské ulici, kdy si Phil všiml bezdomovkyně, kolem které lidé bez povšimnutí procházeli, což ho přivedlo k zamyšlení nad tím, jak snadno společnost přehlíží chudobu a problémy druhých, a proměnila se v píseň se silným sociálním poselstvím. Text spojil s klidnou, melancholickou melodií, aby vynikla jeho výpověď. Singl se dostal na první místo hitparád po celém světě, prodal se ve více než čtyřech milionech kopií a získal Grammy.

I Can’t Dance (1991)

Ironický hit o slávě a mužském egu se stal labutí písní Genesis s Philem v sestavě. Ačkoli kapelu oficiálně opustil až o několik let později, už v té době bylo cítit, že se jeho životní i hudební cesty budou ubírat jinudy. Ostatní členové to tehdy nesli velmi těžce a vztahy na roky ochladly. Ani v osobním životě neprožíval klidné období. Sláva a pracovní tempo mu sice přinášely profesní vrcholy, ale vztahy se mu opakovaně rozpadaly a zas a znova zažíval pocity osamění. A tak ačkoli byl jednou z největších hvězd planety, dosáhnout štěstí v soukromí se mu nedařilo.

You’ll Be In My Heart (1999)

Posledním velkým návratem na vrchol byla hudba k Tarzanovi. Píseň inspirovaná láskou k dětem mu přinesla Oscara, Zlatý glóbus i Grammy a dojala miliony posluchačů po celém světě. 

Po tomto triumfu ale přišel nejtěžší pád. Operace páteře mu nevratně poškodily nervy v rukou a legendární bubeník postupně ztratil schopnost hrát na bicí. Chronické bolesti ho uvrhly do depresí, začal pít a otevřeně přiznával, že se smířil s možností, že jeho život skončí předčasně. Pak si ale uvědomil, že nechce, aby si ho jeho děti pamatovaly jako alkoholika a začal se léčit. Největší oporou mu byl syn Nic, který se stal bubeníkem a připomínal mu jeho vlastní hudební začátky. Byl to právě on, kdo při vzpomínkovém turné Genesis usednul za bicí, zatímco Phil se už chopil jen mikrofonu.

Přesto Phil Collins navždy zůstane tím, kdo změnil pohled na bicí nástroje a z pouhého doprovodu je povýšil na hlavní hybnou sílu popových hitů. Zdravotní problémy ho bohužel sužovat nepřestaly, a tak mu k dnešním 75. narozeninám přejme hlavně pevné zdraví!