Když 4. května 1959 odstartovala první ceremonie Grammy Awards, jen málokoho napadlo, že je právě u zrodu nejprestižnějších ocenění v hudebním světě. Cílem bylo vytvořit něco, co by bylo pro hudbu tím, čím je Oscar pro film. A to se skutečně povedlo. Z původně nenápadného projektu akademiků se tak stala hudební událost, která každoročně přitahuje pozornost médií, fanoušků i samotných umělců.
První ročník se odehrál souběžně v Los Angeles a New Yorku, ocenění tehdy získávali umělci za hudbu roku 1958. Album roku si odnesl Henry Mancini za nahrávku The Music From Peter Gunn, průkopnickou jazzovou filmovou hudbu. Nejlepší nahrávkou roku se stala Volare v podání italského zpěváka Domenica Modugna, která dokázala prorazit nejen v Evropě, ale i v americkém žebříčku Billboard, a to v době, kdy písně v jiném než anglickém jazyce byly vzácností.
Za vznikem ceny stála Národní akademie nahrávacích umění a věd (NARAS), která chtěla reagovat na rychle rostoucí význam populární hudby. Ne všichni slavní umělci si ale z prvního ročníku odnesli ocenění. Například Elvis Presley, tehdy už megahvězda, zůstal bez gramofonku. I když patřil k největším ikonám své doby, nominace se dočkal až v druhém ročníku. Právě díky významným osobnostem, které se časem k udílení cen připojily, však Grammy začaly získávat na vážnosti.
V průběhu desetiletí se z večera stala událost sezóny, kterou sledují stovky milionů lidí. Rekordní sledovanost přišla v roce 2012, pouhý den po náhlé smrti Whitney Houston. Tehdy ceremonii vidělo přes 39 milionů Američanů. Emocemi nabitý večer se proměnil v neplánovanou poctu jejímu odkazu a stal se jedním z nejsilnějších momentů v historii show.
A kdo je nejúspěšnějším držitelem Grammy v historii? Od roku 2023 je to Beyoncé, která překonala rekord dirigenta Georga Soltiho. K dnešnímu dni je držitelkou neuvěřitelných 35 cen. Mimořádný je i úspěch Quincyho Jonese, který nasbíral 28 cen jako producent a aranžér, nebo Stevieho Wondera, jenž jako první afroamerický umělec získal hned třikrát titul za Album roku.
Během let se ceny rozšířily o desítky kategorií od rapu přes elektronickou hudbu až po audioknihy. Nechybí ani ceny za celoživotní přínos nebo síň slávy neboli Grammy Hall Of Fame, která uchovává nahrávky s historickým významem. Grammy nejsou bez kontroverzí, občas čelí kritice za opomíjení některých žánrů nebo nedostatečné zastoupení ženských a nebinárních umělců. Přesto stále platí, že zisk zlatého gramofonku znamená v hudebním světě něco víc než jen dekoraci do vitríny. Je to potvrzení, že dotyčný umělec zanechal stopu, kterou slyší celý svět.