
Až do 15. listopadu mohou fanoušci hlasovat pro své oblíbené interprety v anketě Český slavík, jména vítězů jednotlivých kategorií se diváci dozvědí během slavnostního galavečera, který odvysílá televize Nova v přímém přenosu v pátek 27. listopadu. Stejně jako v předchozích ročnících mohou vybírat své favority v kategoriích Zpěvačka, Zpěvák, Hudební skupina a Hip Hop & Rap. O titul v kategorii Objev roku se ucházejí zpěvačky Thera a Charlotte Gott, skupina Gufrau a zpěvák Slavíček, který je tentokrát hostem rozhovorové série Expres Star.
Slavíček je jedním z nejrychleji rostoucích mladých interpretů v Česku. Zlomovým momentem jeho kariéry se stal song Až po uši, který se stal virálník díky TikToku. I díky němu už Slavíček v součtu přesáhl 30 milionů streamů. Rostoucí popularitu potvrdilo i jeho vyprodané turné, včetně pražského Paláce Akropolis. Součástí jeho image je i tajemná identita, kterou skrývá pod kapuci šedé mikiny a skla slunečních brýlí.
Když jste se dozvěděl o nominaci na Objev roku, jaká byla vaše úplně první reakce?
Doufal jsem v to a nebyl jsem zase tak překvapený. Byly nějaké předzvěsti, šuškalo se o tom. Spousta lidí ze zákulisí mi říkala, že by mě tam rádi viděli, takže jsem si dělal trochu ambice, že by nominace mohla padnout. A nakonec to padlo. Takže jsem si říkal: „Ach, super, tohle je a teď už to jenom vyhrát.“ To byly moje první myšlenky.
Komu jste to řekl jako prvnímu?
Přítelkyni jsem to volal.
V rozhovorech jste spojoval přezdívku Slavíček s tím, že to původně měl být Slavík, ale že kdybyste si šel pro Slavíka, tak by to vlastně bylo takové divné.
Moc prvoplánové, no.
Jak se teď o tom mluví, když ta skutečná nominace přišla? Potvrdilo se, že Slavíček byla dobrá volba?
Potvrdilo. Potvrzuje se to každým rozhovorem. Upřímně, dlouho jsem s tím jménem nebyl spokojený. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, že to změním, protože jména jako Yzo, Separ, Ektor – i když to jsou rappeři – jsou taková tvrdá, a pak přijde nějaký Slavíček na stage…
Možná v tom je ta výjimečnost…
Vlastně asi jo. Když jsem poprvé měl schůzku s labelem, viděli jsme se úplně poprvé, říkali, že Slavíček je zapamatovatelné, hezky české. To mě utvrdilo v tom, že to nebylo šlápnutí vedle.
A navíc je to zpěvný pták, takže se to hodí…
Přesně!
Kategorie Českého slavíka se jmenuje Objev roku. Co všechno je za tím, než vás objeví fanoušci a teď i odborná porota?
Myslím si, že spousty práce. Člověk musí dělat přesčasy a kolikrát být vzbuzený, nespat a dělat prostě to, čemu věří. Těch cest bude určitě spousta. Někdo se může prohrát koncerty, někdo se může objevit skrz nějakou soutěž. A třeba já jsem se k tomu tak protočil na TikToku a Instagramu. Těch cest je spousta a pokud si někdo zvolí sociální sítě, myslím, že není jiná cesta, než to vymyslet, mít nějaký nápad, nějaký koncept a potom následně ho tlačit a protlačit lidem.
Nominaci Objevu roku vybírá odborná porota, o vítězi pak rozhodují fanoušci. Co pro vás znamená uznání lidí z hudební branže právě to, že vás vybrali?
Těžko říct. Vlastně mi přijde, že u lidí z branže je to zkreslené. Teď nechci nikoho urazit, ale kolikrát mi přijde, že jdou jenom po věcech, co fungují, a jakmile se jim něco podobá, tak si řeknou: „To asi taky bude dobré.“ A vůči novým věcem – já to slýchám ohledně té mojí vizáže – jsou takoví skeptičtí. Takže daleko víc dám na to, když se to prostě líbí lidem, o tom hudba je, aby se to líbilo lidem a nejenom odborné komisi. Každopádně třeba Ceny Anděl mají úplně jinou váhu a jinou hodnotu, s Českým slavíkem se to nedá porovnávat, je to ocenění úplně jiného kalibru. Upřímně si myslím, že tam bych šanci neměl.
Pomáhá ta anonymita právě třeba k větší otevřenosti v tvorbě, než kdybyste byl pod svým vlastním jménem, vlastní identitou, vlastní tváří?
Myslím, že ne. Občas je to trošku svazující. A říkám si, co všechno na sebe prásknout a co ne. Rád bych občas použil nějaké konkrétní situace nebo místa, kde rád jsem, ale nemůžu. Uvidíme, jestli se to do budoucna změní.
Máte už nějakou představu, jak bude pojaté případné převzetí ceny, aby to bylo správně „po Slavíčkovsku“?
Zatím jsem všude říkal, že jsem si na tu cenu žádné ambice nedělal, takže by ode mě bylo arogantní říct, že už mám naplánováno, jak si to převezmu.
Ale každý, když tohle tvrdí, stejně už má vymyšlenou děkovnou řeč, ne?
Vymyšlenou ji nemám. Každopádně mám v plánu, co s tím. Jedna je přímo ta cena, kterou bych si s dovolením nechal, ta se mi moc líbí, ale potom tam je ještě finanční ohodnocení a s tím mám plány, kam bych ho dal. Každopádně řeč ještě nemám ani rozepsanou.
Jak si Slavíček chce hlídat své soukromí s rostoucí popularitou? Snažil se ho nějaký fanoušek demaskovat? Co zůstalo už napořád v pokojíčku, ze kterého vzešel? A kterou skladbu by pustil člověku, který ho vůbec nezná, aby pochopil, kdo je vlastně Slavíček?
Nejen to se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku!


