Expres Drive /
Celý playlist
Rozhovory

Richard Tesařík: Jsme rádi, že si zahrajeme, kapela si váží plného kalendáře

Avatar photo Miloš Pokorný
02. 03. 2023

Hostem Miloše Pokorného v podcastu Boomer Talk byl zpěvák, herec a zakládající člen oblíbené kapely Yo Yo Band Richard Tesařík. Během rozhovoru spolu probrali začátky kapely, muzikály, divadlo, ale i rozpoznávání talentů, sport, koníčky nebo alkohol. 

Jak se u vás s bráchou probudila láska k americké hudbě, kterou jste asi doma moc neposlouchali?
Bylo to trochu složitější. Otec byl lampasák, ale jeho matka operní pěvkyně. Neposlouchali jsme doma jenom pochody, ale spíš opery a také Armstronga. A když se to uvolnilo, v rádiu hráli i Karla Vlacha. A pak přišel do módy rock’n’roll a soul, brácha hrál dobře na piano a napodobovali jsme Little Richarda. Nebylo to úplně perfektní, ale bavilo nás to. Tak nějak to vyplynulo.

Jsi bývalý sportovec, syn reprezentoval v atletice. Kde se to u vás v rodině vzalo?
Brácha byl mistr sportu ve skoku do výšky, jeden z nejlepších. Vážil 72 kilo, měřil 182 cm a skákal 210 cm Straddlem. Splnil olympijský limit, ale bylo jich moc, tak nakonec nejel. Můj děda, kterého jsem nikdy nepoznal, byl spoluzakladatel Sparty a mistr Království českého ve skoku do výšky. Takže to máme v rodině. A syn Štěpán byl na olympiádě.

Jan P. Muchow: Není zdravé, aby byl 40 let nejpopulárnější jeden zpěvák, to je prostě nesmysl

Miloš Pokorný / 13. 12. 2022

S bratrem jste měli první role v Hamletovi, v muzikálech hraješ doteď. Co tě na nich chytlo?
Je to trochu jiné, než když hraješ s kapelou. Prostě si odskočíš, jako když máš milenku. Přijdeš mezi úplně jiné lidi a tím pádem tam není ponorka. Mě muzikály vždycky bavily, dokonce jsem tancoval a čtrnáct let dělal kulisáka v Národním divadle, takže jsem viděl hrát kdekoho. Baví mě to, v současnosti hraji asi ve čtyřech kouscích.

Sleduješ i jinou hudbu, než děláš?
Učím na Mezinárodní konzervatoři, takže musím sledovat, co se líbí studentům. Starý pecky jim vnucuji, ale musím znát i to, co se líbí jim.

Poznáš jako vyučující na konzervatoři, kdo má talent a bude dobrý?
Když tě přijímají, musíš umět zpívat. Já jen doučím nějaké technické věci, třeba jak zpívat falzet. Jestli je ten student muzikální, je poznat. Ale jde o to, jestli má materiál, který zaujme, nebo je to muzikant, který zpívá dobře a technicky, ale zase nemá výrazný hlas nebo barvu hlasu. S tím musíš pracovat malinko jinak, naučit ho, aby ty věci zpíval po svém. Jde o to, jestli je ten dotyčný líný, nebo ne. Na covidu bylo jediné pozitivní, že jsme měli výuku online. A jak ti kluci nemohli nikam chodit, pracovali na sobě každý den a byl tam slyšet progres.

Jak jako kapelník řešíš třeba krizové momenty?
Všechny jsem vyškolil tak, že když se řekne, že odjíždíme ve čtyři, tak jsme tam pět minut předem a odjíždíme ve čtyři, protože přijedeme nejpozději hodinu před začátkem koncertu. Neděláme zvukovou zkoušku, protože spoléháme na svého zvukaře, bez kterého to nejde, tím šetříme čas. Nezastavujeme u každé pumpy a nechlastáme tam panáky, to je pro mladé, tohle máme srovnané.
Dříve byly takové nejrůznější třenice, ale teď jak byly ty covidy, jsme rádi, že si zahrajeme. Navíc jsem musel na operaci, Jirka Šíma měl šedý zákal, takže hrajeme až v dubnu. Všichni si váží toho, že to funguje a že máme kalendáře plné koncertů na celé léto.

Jak ses jako šéf kapely potýkal s alkoholem?
Stalo se, že jsme byli na Vranově, natáčela se tam nějaká reklama, my tam měli vystoupit. A neustále se to prodlužovalo a tekla tam whisky. A pořád se to prodlužovalo, jediný, kdo nepil, byl zvukař Pepa a Jirka Šíma. Oba řídili a byli naštvaní, že nemohli. Nakonec se to protáhlo až do noci a bylo to strašné. Jednou jsme byli na Mallorce, točili jsme tam klip. A že zahrajeme v nějakém hotelu koncert. Bylo vedro a někdo tam přitáhl flašku, moc si to už nepamatuji. Brácha, který normálně moc nepil, byl nalitý tak, že nemohl vyslovit L. A jednou jsme se před koncertem Na Chmelnici zkouřili marihuanou, kterou údajně kouřil BB King den předtím. A opravdu to byl dobrý materiál, protože jsme nevěděli, jestli hrajeme refrén nebo sloku, pořád jsme po sobě koukali a jednu skladbu hráli čtyřicet minut. To také nebylo dobré.

Hraješ divadlo, máš kapelu, koníčky. Je něco, co jsi ještě nevyzkoušel?
Už ne. Skočil jsem si padákem, to je pohoda, to se mi líbilo. Na ryby jezdím, ale ještě jsem na nich nebyl v Norsku. Měli jsme hodně hraní, tak to nevyšlo.

A co se cestování týká?
Teď už ani ne, nějak mě už to neláká. Naposledy mě vzal syn do New Yorku, tak jsme byli na hokeji, na baseballu a na basketu. Bydleli jsme na Manhattanu a chodil jsem po Broadwayi. To bylo těsně před covidem. Doučil jsem se tam, že Kolumbus byl Ital. Teď mu bourají sochy.

Jaký máš názor na bourání soch a měnění log?
Je to pokrytectví a divné zviditelňování se na úkor někoho, kdo už s tím nemůže nic udělat. Tak mu zbourám koně i sochu. Je to hloupost. Samozřejmě, že tím nechci říct, že by někde měl stát Hitler. Je potřeba to přísně rozlišovat.

Jak to má Richard s moderními technologiemi? Co ho na koncertování baví, jaké byly jeho koncertní i kapelové začátky a kterou skladbu považuje za největší hit Yo YoBandu?
Poslechněte si v našem podcastu v úvodu stránky, v aplikaci Seznam.cz, na stránce podcasty.cz nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  

Richard Tesařík se narodil 25. prosince 1945 v Moravské Chrastové nedaleko Svitav.

S bratrem Vladimírem (1947–2003) vyrůstali v rodině generálmajora, který získal ve druhé světové válce celou řadu medailí. Richard zpíval odmalička, ale nechodil do žádného sboru ani do hudebních škol. Všechno, co umí, se naučil sám. V mládí se věnoval sportu, především atletice. Nakonec však zvítězila náklonnost k hudbě. Vyrůstal v Dejvicích, kde se tou dobou začala etablovat řada posléze známých muzikantských jmen jako Ondřej Hejma, Ivan Hlas nebo Petar Introvič (Bluesberry). V roce 1975 založili Richard a Vladimír Yo Yo Band, vokální kvarteto orientující se na černošský spirituál, soul a gospel. S touto skupinou dosáhli nemalých úspěchů, a to jak na domácí scéně, tak i za hranicemi.

Richard zazářil i u filmu. Nezapomenutelný byl v miniaturní roli Rusa Borise v Pelíškách. Později mu Jan Hřebejk nabídl o něco větší úlohu kapitána odboje v na Oscara nominované smutné komedii Musíme si pomáhat. Přijal také menší role v jednotlivých epizodách nejrůznějších televizních seriálů. Ve svých dvaašedesáti letech se zúčastnil taneční soutěže Bailando. Věnuje se též muzikálům. Vyučuje na Mezinárodní konzervatoři Praha a  pravidelně vystupuje v divadle Kalich. Richard Tesařík je ženatý, má dva syny, starší Štěpán je bývalý vrcholový atlet a olympionik.  

 

Kamil Střihavka: Je úplně jedno, v jaké době žiješ, talent se prosadí

Miloš Pokorný / 01. 02. 2023

David Koller: Když slyším z rádia po tisící Waldu, otvírá se mi kudla v kapse

Miloš Pokorný / 07. 09. 2022

Foto: Expres FM / Petr Novák

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM