Ranní klub /
Celý playlist
Rozhovory

Márdi z Vypsané fixy: Nová deska je věnovaná naději, bulteriérům a lidem na cestách

Redakce
Foto: Expres FM / Petr Novák
20. 06. 2022

Rok se s rokem sešel, ty jsi tu opět. Co se za ten rok událo?
Zase jsem přijel se španělkou a zahraju tady. Mimo to máme novou deska a nového basáka.

Vy jste pardubická kapela, ale každý žijete jinde. Kolikrát jste se za to covidové období sešli?
Vídali jsme se pravidelně. Jednou za tři týdny až měsíc jsme vždycky uspořádali online koncert, tam jsme se sešli a zahráli. Byla to taková skoba v té covidové hoře. Viděli jsme se, dali jsme si potom pivo nebo kafe, zahráli jsme a lidi nám něco poslali. Přijel i šéf našeho vydavatelství a rozdělil nám obálky s minimálním obsahem.

Ani jsme nevěděli, děláme desku

Jak jste se připravovali na návrat k živému hraní?
Bylo to nadšené. První koncert byl v Litomyšli, lidi měli vstupenky i dva roky. Takže někdo přijel a říkal třeba „za tu dobu jsem se seznámil s jednou holkou, vzal jsem si ji a mám s ní dítě.“ To ti dojde, jak ta doba byla dlouhá.

Vy jste ale období Covidu využili i k tomu, že začala vznikat vaše desátá deska…
To bylo v tom druhém lockdownu. Na začátku přišel náš basák Mejn a řekl, že je vyhořelý, končí a je to jediná šance, protože koncerty nebudou a máme čas někoho najít. Tak jsme začali hledat, ale byli jsme z toho smutní. Domluvili jsme, že půjdeme jen tak do studia a nahrajeme si tam tři písničky. To se ukázalo jako dobrá věc. Tři chlapi a dva producenti se sešli ve studiu a tam jsme prostě pařili, poslouchali muziku a v klidu nahrávali. Ani jsme nevěděli, že tu desku děláme.

Jak snadno se v českých vodách hledá nový baskytarista?
Bylo to těžké, ale Mejn už nás vycvičil, protože už jednou odešel, to bylo před sedmi lety. Tenkrát jsem z toho byl fakt špatný, nedovedl jsem si představit, kdo s námi bude hrát. Ale teď mi to přišlo vtipné. Bylo to jako když se potápí loď a někdo řekne, že tam ještě praskla žárovka. Tak jsem se tomu smál a přijal to. Dlouho jsme se hádali, kdo bude nový basák. A vzpomněli jsme si, že když Mejn odešel poprvé, měli jsme Aleše Zenkla, který zaskakoval. A Aleš měl záskok za záskok, protože toho měl hodně. A to byl právě Kryštof Mašek, který tenkrát byl mladý kluk, odjel s námi dva tři koncerty. Za tu dobu se ale vypracoval a začal hrát u Mekyho Žbirky. Takže náš zvukař říkal, že nemáme šanci, že odtamtud neodejde. Já jsem mu ale stejně zavolal a on říkal, že to nějak skloubí. Nakonec to ale kvůli těm smutným věcem dopadlo tak, že ho máme u nás. Je to dobrý borec a hraje výborně.

Celý rozhovor najdete ve videu

Poprvé v životě jsem nahrál klávesy

Bude po desce klasicky turné?
Nejdřív máme koncert v Praze, který bude 22. června v Ledárnách Braník. Tam bude křest téhle desky. Nevíme, co se může v říjnu stát, ale když se nestane nic, navážeme a pojedeme všechna krajská města.

O čem je singl Fortuna z nové desky?
Je to taková klidnější věc ve středním tempu. Poprvé v životě jsem nahrál něco na klávesy. Mám doma malé dětské klávesy po ségře, které jsem vždycky kradl. Objevil jsem je a začal do demáčů dávat melodie na klávesy. Moc jich na desce nezůstalo, ale v téhle písni pár klávesových tonů zůstalo. Producenti řekli, že je to docela dobré, že je to jako Eva a Vašek a nechají to tam.

Kam dál? The Silver Spoons a Deaf Heart: Kapely, které dělají poctivý rock'n'roll


Foto: Expres FM / Petr Novák

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM