Přiznám se, že i my jsme během pandemie začali objednávat více jídla ke dveřím.
Ať už přes appky, nebo přímo z restaurací. Jen málokdy si vyzvedáváme jídlo v restauraci. Samozřejmě i doma vaříme, ale zároveň pizzu si tak dobrou doma neuděláme.
Fast foody fungují, jedou jídlo s sebou, celá řada z nich je zapojená do rozvozů. S tím souvisí nárůst odpadu, kterého si výrobci všimli. Najednou se musí víc věcí balit, často se přihazují extra věci do objednávky a podobně. McDonalds i Burger King se spojili se společností Loop, která pro ně vytváří udržitelnější řešení. Vybrané prodejny Burger Kingu v New Yorku, Portlandu a Tokyu budou nabízet znovupoužitelné obaly. Při objednávce s sebou zaplatíte zároveň zálohu na obaly a až si to doma sníte a přijdete si dát zase burger, tak obaly vezmete, vrátíte je, King si je vezme, umyje a použije je znovu. Nejsou to jen kelímky, ale jsou to i krabičky na burgery.
Jak už jsem říkala i McDonalds pracuje s Loopem, ten začne pro změnu v Británii, a to se znovupoužitelnými kelímky na horké nápoje.

U nás například funguje systém otoč kelímek, do kterého je zapojena celá řada pražských kaváren. I my do naší oblíbené kavárny často chodíme s naším kelímkem, abychom nevytvářely další odpad. Někde vám za to dokonce nabídnou slevu na nápoj. Není to až tak náročné na provedení. Zkuste to někdy.

Mám ráda Evropskou unii, myslím si, že je to instituce v mnoha ohledech užitečná, ovšem v některých méně. Ale to už tak na tom světě bývá. Jedna z věcí je například ochrana spotřebitele, kde jsou některé kroky až úsměvné, vytváří potom prostor pro odpůrce, třeba když se musel přejmenovat Tuzemák a už se mu nemohlo říkat rum, nebo pomazánkovému máslu – máslo.
Zatím poslední českou obětí se stala značka Nemléko, jejíž název mi přišel jasný, ale narazili – podle evropské legislativy jsou potraviny obsahující termíny „mléko“, „smetana“, „sýr“ či „máslo“ vyhrazeny pouze mléčným výrobkům živočišného původu. Nemléko tak legislativě nevyhovuje, protože vyrábí produkty z rostlinných zdrojů. Nově se tedy jmenuje Optimistic. Takže i jejich produkty jsou teď mandlový nápoj, nebo třeba jejich nejogurt se změnil na probiotický dezert. Jsem teď trochu zmatená, jak to bude teď s označením mandlové nebo kokosové mléko. Jestli se to bude muset označovat jako nápoj, šťáva z mandlí, přitom je jasné, o co jde a kde se vzalo… ale asi si pak někteří myslí, že je to možná kravské mléko s příchutí kokosu. Kdo ví.
Kromě mléka a nemléka, teď také EU řeší, jak se bude říkat veganským burgerům, tedy bezmasým burgerům, protože správně by měl být burger pouze produkt masový. A netýká se to jen burgerů. Například ve Francii se nesmí používat masová terminologie pro bezmasé výrobky. Holandsko je benevolentní. Takže v Holandsku si koupíte vegepárek, ale ve Francii raději hledejte vege snídaňové rolky, burger by měl být rostlinný disk a podobně.
EU si myslí, že masová terminologie vege věcí mate, výrobci vege produktů si myslí, že divné nemasové názvy matou spotřebitele. Některé země třeba mléčnou kauzu vyřešily tak, že místo milk s měkkým i, používají mylk s ypsilon. Tak možná by u nás živočišné mohlo být mléko a rostlinné mlíko. Hlavně, že je pořád co řešit.

Adidas se možná zbaví svého brášky Reeboku.
Nedaří se ani po celkovém překopání značky, takže je tu prodej – ten by Adidas rád dokončil během příštího roku. Adidas CEO Kasper Rorsted doufal v cenovku 2 miliardy eur, jenže to bylo před pandemií. Teď určitě rád sleví. Na prodeji aktuálně pracuje tým lidí, mezi zájemce patří například VF corp, společnost která spravuje brandy jako Timberland nebo North Face. Ve hře je také čínský Anta International Group Holdings. Adidas koupil Reebok v roce 2006 za téměř 4 miliardy dolarů. Tehdy byla značky světová trojka a měla německé značce pomoct hlavně v boji na americkém trhu proti Nike.
V posledních letech se ale značce nedaří, jak by si investoři přáli a začalo se tedy tlačit na prodej.

Možná i vy máte doma sportovní brýle značky Oakley.
Nebo snowboard, lyže, kolo. Nově s nimi usednou ke svým monitorům e-sportovci. Díky svým patentům a technologiím se totiž snaží přilákat také hráče videoher, kterým chce zlepšit jejich výkony v digitálním světě.

Historie značky sahá do roku 1975 a sice do okolí Kalifornie a tamní motokrosové komunity. Zlom přišel v roce 2007, kdy Oakley koupilo za více než 2 miliardy dolarů italský gigant Luxottica, s ním značky jako Ray-Ban nebo Persol a začala spolupráce na zakázkových modelech pro luxusní módní domy, například Chanel, Pradu, Versace či Burberry. Oakley už tak nebylo vnímáno primárně jako značka pro elitní sportovce, nýbrž jako lifestylový brand.

Hráči, profesionálové i amatéři mohou hraním her trávit i dvanáct hodin denně, logicky tím vystavují svůj zrak riziku poškození. Tady přichází Oakley se svou technologií Prizm. Vesměs se jedná o speciálně upravená skla, přes která má jít vidět více detailů s lepším kontrastem vůči okolí. Pro své nové herní brýle ji však firma upravila tak, aby lépe filtrovala škodlivé umělé světlo a chránila oči nositele až před „40 procenty modrého světla v rozsahu 380 až 500 nanometrů“. To vše s důrazem na minimalizaci nažloutlého odstínu čoček.
Designéři mysleli i na to, že hráči hrají se sluchátky, a proto jsou upraveny tak, aby se vám pod ně vešly a netlačily. Na výběr mají gameři z několik modelů – za cenu od 3 500 do 7000 Kč.

Světová zemědělská produkce se dostává do problémů a pomoc nyní nabízí i Alphabet.
Projekt s názvem Mineral využívá špičkové softwarové a hardwarové technologie, které mají za úkol kontrolovat pěstované plodiny a na základě analýzy získaných dat pomáhat k vyšší produkci i udržitelnosti zemědělství.

Na světě je aktuálně téměř 8 miliard žaludků, které je potřeba každý den naplnit. To se ale bohužel nedaří. Problémem je hlavně tzv. distribuční disbalance – zatímco v rozvojových zemích se stále objevuje hladomor, západ je z hlediska nutričních potřeb nadzásoben o 150 až 200 procent, což vede k nutnému plýtvání.

Masová produkce plodin na západě stále roste, což se podepisuje na životním prostředí, kvalitě půdy i hospodaření s vodou. A právě tuto problematiku začala řešit iniciativa X od Alphabetu se svým novým projektem zaměřujícím se na efektivnější produkci potravin a udržitelnější přístup k zemědělství. Hlavní nástroje v tomto boji jsou: umělá inteligence, robotika, senzorika a další oblasti spojené s pěstováním.
První na pole vyjíždí čtyřkolové vozítko, jehož úkolem je s pomocí senzorů, kamer a dalších systémů monitorovat plodiny, složení půdy a další faktory přítomné v prostředí, ve kterém jsou rostliny pěstovány. Získaná data jsou následně srovnávána se satelitními snímky a daty o počasí. Výsledkem je možnost vytváření prediktivních modelů pro co možná nejlepší růst rostlin. V současné době existuje hned několik prototypů tohoto vozítka, které analyzují sójové boby pěstované v Illinois a také jahody z Kalifornie.
Celý projekt je sice teprve v plenkách, ale data, která získá mohou v následujících letech přinést zemědělskou revoluci.

Cena bitcoinu na konci minulého týdnu prudce vyletěla.
Majitelé kryptoměn budou moci nově také využívat službu PayPal, který oznámil podporu měn: Bitcoin, Litecoin, Ethereum a Bitcoin Cash. Digitální měny ovšem zatím budou dostupné pouze pro americké uživatele. Firma však oznámila, že v první polovině příštího roku funkci rozšíří na další trhy a také do své služby Venmo. Podporu spouští ve spolupráci s firmou Paxos Trust, jejíž služby při nasazení kryptoměn využil v USA i Revolut. Pro Bitcoin a kryptoměny obecně je podpora ze strany PayPalu velmi pozitivní zpráva. Tímto krokem se totiž může snadno dostat k obrovské mase lidí – PayPal má totiž aktuálně téměř 350 milionů uživatelů, kteří takto snadno získají možnost, jak kryptoměny nakupovat, držet a prodávat. Na druhou stranu ale PayPal prozatím neumožní kryptoměny posílat mezi uživateli, ani mimo platformu. Během příštího roku však umožní s kryptoměnami platit.

Firma v kryptoměnách vidí budoucnost a její CEO Dan Schulman dokonce ke spuštění prohlásil, že podle něj je přechod k formám digitálních měn nevyhnutelný a přináší s sebou jasné výhody – ať už jde o lepší finanční začlenění, lepší efektivnost, rychlost a odolnost platebního systému.

A když už tu byla řeč o robotech, pojďme si na závěr dnešního dne připomenout, že o toto
slovo obohatili světovou slovní zásobu bratři Čapkové. Ke stému výročí přichystalo nakladatelství Argo antologii fantaskních povídek a slavnou utopickou hru R.U.R. v podobě komiksu.

Povídky už vyšly pod názvem Robot100. Autory jsou význační čeští i zahraniční spisovatelé převážně fantaskních literárních textů. Patří mezi ně dvojnásobný držitel Magnesie Litery Emil Hakl, autor literatury faktu a biografií význačných českých osobností Pavel Kosatík nebo autor sci-fi Ondřej Neff. Původní povídku pro knihu sepsal také britský spisovatel a scénárista Ben Aaronovitch, mimo jiné autor série městských fantasy s policejním konstáblem a čarodějovým učněm Peterem Grantem. Komiksové zpracování slavné divadelní hry Karla Čapka R.U.R. "představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku". Autorkou obrazové formy je kreslířka a animátorka Kateřina Čupová. Podle webu je datum vydání 9.11.2020.