Trendy Expres
Barbara Hacsi
Celý playlist
Poslouchat online
Trendy Expres /
Celý playlist
Ostatní

První kavárny v Evropě a další nej aneb Vše, co jste nevěděli o Ukrajině

Petr Šilha
24. 08. 2022

Je smutnou vinou osudu, že oslavy dnešního Dne nezávislosti Ukrajiny vychází přesně na půlroční výročí ruské invaze, jejímž cílem je nezávislost tohoto státu zničit. Pojďme si nyní připomenout některá fakta o zemi, se kterou se osud nemazlil.

Od devátého do dvanáctého století existoval na území dnešní Ukrajiny (a částečně i Ruska a Běloruska) vyspělý stát kultury východních Slovanů, který historikové nazývají „Kyjevská Rus”. Rusko, Bělorusko i Ukrajina se k tomuto státním útvaru vztahují a považují jej za svůj historický i kulturní počátek. Je třeba dodat, že přídomek „Kyjevská“ dodali až historikové v 19. století, aby názvem oddělili historickou epochu, kdy měla Rus mocenské centrum v Kyjevě od doby, kdy se centrum přesunulo do Moskvy.

Krvavá sovětská okupace ’68: Tři tragické příběhy z Prahy, které nesmí zapadnout

Václav Šilpoch / 19. 08. 2022

Ukrajina a Ukrajinci po dlouhá staletí neměli vlastní stát. Jejich dnešní území náleželo částečně Polsko-litevské unii, částečně Rusku, do územních sporů zasahovala i Osmanská říše a Rakousko-Uhersko. To ovšem neznamená, že by Ukrajinci nesnili o vlastním státě – naopak, výrazné zahraniční vlivy tyto naděje jen posilovaly. V 17. a 18. století byl zformován Kozácký hetmanát, který měl určitou nezávislost, ovšem i ten se nakonec rozplynul mezi Polsko a Rusko.

K prvnímu vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, které bylo mezinárodně uznané, došlo po skončení občanské války v Rusku v roce 1917. Dlouho však nezávislost nevydržela, již v roce 1919 dobyla Kyjev Bolševická armáda. Tehdejší vláda utekla do Paříže, kde fungovala coby exilová až do roku 1991, kdy byla vyhlášena nová nezávislost na Rusku po rozpadu Sovětského svazu. 

Když jsme si ujasnili, jak to s Ukrajinou dříve bylo, věděli jste o ní následující zajímavosti? 

Kavárenští průkopníci 

Na Ukrajině si všichni cestovatelé přijdou na své. Dobrodruzi, kteří milují spaní v divokých horách, vyráží na čundry po Zakarpatské Rusi. Návštěvníci preferující kulturu mohou navštívit historická centra měst, ve kterých najdou celou řadu památek UNESCO. Vůně kávy se jejími ulicemi line nejdéle v Evropě: Díky okupaci Osmanskou říší zde byly otevřeny jedny z prvních kaváren na starém kontinentu (o úplné prvenství se Ukrajina přetahuje s Vídní).

Jaderná velmoc

Nejvíce jaderných zbraní po Rusku a USA: Takový počet zbyl na území Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu. Nicméně jak NATO, tak Rusko tlačily diplomaticky na demontáž nukleárního arzenálu země, a tak Ukrajina v roce 1994 podepsala v Budapešti memorandum, kde se zavázala tento požadavek splnit. Rusko, USA a Británie se tehdy podpisem zavázaly, že v budoucnosti nijak vojensky ani ekonomicky nenaruší její územní integritu.

Někteří si už tehdy mysleli, že by si Ukrajina měla zbraně nechat jako odstrašující nástroje. Politolog a teoretik mezinárodních vztahů, Američan John Mearsheimer v roce 1993 řekl: „Nukleární Ukrajina je naprostou nezbytností k udržení míru mezi Ruskem a Ukrajinou… Ukrajina nemá naději konvenčními zbraněmi vzdorovat agresi atomového Ruska.”

Co rozhodne o konci války na Ukrajině? Přečtěte si analýzu.

 

Obilnice Evropy

Ukrajina se drží na předních světových příčkách v objemu vypěstovaného obilí a je navíc největším světovým producentem slunečnicových semen. Pokud bychom změřili veškeré území této země, na kterém se slunečnice pěstují, dostali bychom velikost která zhruba odpovídá rozměrům Slovenska.

Místo největšího hladomoru moderních dějin

Není jednoduché zemi, která je nazývána „obilnicí Evropy“, vyhladovět k smrti. Nicméně komunisté to dokázali. Sovětská kolektivizace vzala lidem půdu a dala ji do společného užívání – což vedlo k poklesu produkce. Samotné znárodňování vyvolalo také nevoli zejména v západní Ukrajině a obnovilo vzpomínky na krátkou dobu samostatnosti po první světové válce. Stalin se rozhodl zlomit tyto nálady tím, že nechal celou zemi vyhladovět. Nařídil astronomicky vysoké povinné odvody úrody, které snížená produkce kolektivizovaného zemědělství neměla šanci pokrýt. Na místní tak nezbylo nic. Mezi lety 1932 a 1933 zemřelo v této oblasti hlady odhadem 2,5-5 milionů lidí. Některé státy světa, a to včetně České republiky, tento čin oficiálně chápou jako akt genocidy ukrajinského obyvatelstva spáchanou Ruskem.

Pro fotku na Instagram? Na Ukrajinu!

Že jste romantická duše? Pak můžete navštívit světoznámý Tunel lásky. Jedno z nejvíce fotogenických míst světa se nachází u města Klevaň. Ukrajina měla i co nabídnout pro plážové povaleče, ale většina přímořských letovisek byla zničena ruskou armádou.

Nucený odchod 350 tisíců 

Pravděpodobně už všichni viděli megahit HBO Černobyl, a tak jen krátce připomínáme, že výbuch jaderné elektrárny způsobil nucené přemístění 350 tisíc lidí a přímo či nepřímo zavinil smrt asi čtyř tisíc, byť toto číslo je vysoce spekulativní, protože poškození způsobené radioaktivním zářením se může projevit až po letech. Ukrajina má kvůli tomu obrovské množství opuštěných měst, která nyní působí jako nějaké scény z postapokalyptické budoucnosti, kdy vyhynulo veškeré lidstvo.

Smutný konec legendy

Kvůli válce Ukrajina přišla také o jedno zajímavé prvenství: Největší letadlo na světě. Antonov An-225 Mrija, obří letoun sovětské výroby, byl zničen hned v prvních dnech ruské invaze na hostomelském letišti. Nezbývá než doufat, že tato nesmyslná válka brzy skončí a nezničí další krásy Ukrajiny a osudy jejich lidí. A že příští Den nezávislosti dostanou její občané možnost slavit ve skutečně svobodné zemi.

Slava Ukrajini!

Kapitán Ukrajina: Největší hrdina poslední doby Volodymyr Zelenskyj má už své memy

Redakce / 28. 02. 2022

Volá Kyjev, válka není odpověď: Slavné protiválečné písně

Redakce / 14. 04. 2022

Zdroj fotografií: Profimedia

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM