Válečné zločiny: Co všechno je za ně považováno a jak jsou pachatelé vlastně trestáni

Před rokem napadlo Rusko Ukrajinu. Médii od té chvíle často probíhají informace, že dochází k válečným zločinům. Jenže co všechno je „běžnou součástí války“ a co už je považováno za válečný zločin? A jak jsou vlastně pachatelé takových činů trestáni?

Za válečný zločin je považováno provinění proti válečnému právu a je postižitelné podle mezinárodního trestního práva. Díky smlouvě OSN z roku 1998 byl zřízen Mezinárodní trestní soud, anglicky International Criminal Court (ICC), který vznikl v roce 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat právě osoby, které jsou zodpovědné za válečné zločiny. 

Dlouhý seznam

Seznam ICC identifikuje až 50 válečných zločinů, kdy na vrcholu seznamu jsou tyto nejhorší:

• Genocida
• Mučení
• Úmyslné zabíjení civilistů
• Bezdůvodné ničení majetku, včetně vzdělávacích, církevních a historických budov
• Deportace civilního obyvatelstva
• Útok na nechráněná města, obce nebo nemovitosti, které nejsou vojenskými cíli
• Útoky na nemocnice, zdravotnická zařízení a zdravotnický personál
• Neodůvodněné zhoršování životního prostředí
• Znásilnění a další formy sexuálního napadení
• Rabování a drancování
• Záměrné hladovění civilistů
• Braní rukojmích

Válečné zločiny lze pak rozdělit na: 

• válečné zločiny proti osobám vyžadujícím zvláštní ochranu
• válečné zločiny proti těm, kteří poskytují humanitární pomoc a provádí mírové operace
• válečné zločiny proti majetku a jiným právům
• zakázané metody vedení války 
• zakázané prostředky vedení války

Zakázané zbraně

Aby se minimalizovalo riziko pro civilní obyvatelstvo, jsou zakázány určité typy zbraní, jako jsou například kazetové bomby, které se otevírají ve vzduchu nad svým cílem a uvolňují desítky a někdy i stovky menších výbušnin, které mohou zdevastovat oblast větší než několik fotbalových hřišť. Některé bomby navíc při nárazu neexplodují a stávají se tak hrozbou pro přeživší civilní obyvatelstvo ještě dlouho poté, co byly shozeny. Zakázané jsou pochopitelně také zbraně hromadného ničení, jako jsou nukleární, chemické či biologické zbraně. Je také zakázáno používat expanzní a jiné střely se zvýšeným ranivým účinkem.

Kdo soudí válečné zločince

Mezinárodní trestní soud má sídlo v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr. Zde si tříčlenná porota vyslechne důkazy předložené žalobcem přiděleným z nezávislého úřadu prokuratury. Poté, co je vznesena stížnost, ať už signatářským státem, nebo tím, kdo signatářem není, ale byl pozván, vyšetřovatelé zjišťují, zda existuje dostatek důkazů pro ospravedlnění obžaloby.  Pokud je toto rozhodnutí učiněno, je na obviněného vydán zatykač. V tu chvíli má každý signatářský stát právo obviněného zatknout a předat ho ICC. Je-li však obviněným vysoce postavený důstojník nebo dokonce hlava státu, je pravděpodobnost zatčení velmi malá. Vzhledem k obtížnosti identifikace jednotlivých pachatelů, kteří dost často jednají pod jednotným velením, je navíc stíhání válečných zločinů poměrně obtížné.

Zdroje: un.org, pewpewtactical.com
Zdroj fotografií: Profimedia