Adolf Hitler mohl získat Nobelovu cenu míru: Československo hrálo v jeho nominaci hlavní roli

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, Adolf Hitler byl skutečně nominován na Nobelovu cenu míru. Stalo se tak v roce 1939, kdy začala 2. světová válka. Jak už je na první pohled patrné, jednalo se o ironickou nominaci, kterou však tehdy lidé příliš nepochopili a vyvolala velkou vlnu hněvu. V archivech norského Nobelova institutu se dochoval příběh, který za touto nominací stál.

Psal se 4. leden roku 1939, když dvanáct švédských členů parlamentu nominovalo britského premiéra Nevilla Chamberlaina na Nobelovu cenu míru. Jako důvod uvedli to, že byl díky Chamberlainovi zachován světový mír Mnichovskou dohodou s Hitlerem, která byla uzavřena v září roku 1938, tedy v roce, kdy byla část Československa, Sudety, předána Německu. V nominačním dopise stálo: „V této nebezpečné době zachránil naši část světa před hroznou katastrofou.“

Ironie, kterou nikdo nepochopil

Jen tři dny po nominaci Chamberlaina poslal švédský sociální demokrat Erik Brandt dopis norskému Nobelovu výboru, ve kterém nominoval na Nobelovu cenu míru také německého kancléře Adolfa Hitlera. „Tímto pokorně navrhuji, aby mírová cena za rok 1939 byla udělena německému kancléři a Führerovi Adolfu Hitlerovi, muži, který je podle mínění milionů lidí mužem, který si tuto vysoce respektovanou odměnu zaslouží více než kdokoli jiný na světě,“ stálo mimo jiné v dopise. „Hitler pravděpodobně, pokud nebude obtěžován a ponechán v míru válečnými štváči, zpacifikuje Evropu a možná i celý svět,“.

Šílenec a zrádce 

Jak se dalo očekávat, nominace vyvolala vlnu protestů švédských komunistů, sociálních demokratů a liberálních antifašistů. Tvůrce dopisu Erik Brandt byl prohlášen za šílence a zrádce a všechny jeho přednášky v různých sdruženích a klubech byly zrušeny. Brandt byl reakcemi velmi překvapen a v rozhovoru pro švédský list Svenska Morgonposten vysvětlil, že byla jeho nominace Hitlera samozřejmě ironická, kdy ho k napsání dopisu vyprovokovala nominace Chamberlaina. Tu totiž považoval za nespravedlivou, jelikož výsledkem Mnichovské dohody bylo, že západní mocnosti vrazily Československu kudlu do zad předáním Sudet, aby byl zachován mír. Když však viděl, jakou vlnu negativních emocí jeho dopis, jehož ironii lidé nepochopili, způsobil, svoji nominaci stáhnul jen o několik dní později.

Nominace od zapřisáhlého antifašisty

Ačkoliv někteří nevěřili, že byla nominace od Erica Brandta pouhou ironií, mluvily v jeho prospěch jeho činy. Sám se totiž vždy prezentoval jako antifašista, kdy krátce poté, co byla uzavřena Mnichovská dohoda, podepsal petici, která vedla k založení antifašistické organizace ve Švédsku. V roce 1939 se také postavil proti své vlastní straně, která odmítla přijmout další židovské uprchlíky z Německa, a v průběhu druhé světové války byl mezi prvními, kteří mluvili otevřeně o vyhlazovacích táborech v Polsku. Svým dopisem však ukázal na to, jak je nebezpečné používat ironii ve vyhroceném politickém prostředí.

Zdroj: nobelpeacecenter.org
Zdroj fotografií: Profimedia