Na palubě novinář a tři čtvrtě kilo pošty: Před sto lety poprvé vylétly České aerolinie

Zahajovací let Českých státních aerolinií z Prahy do Bratislavy 29. října 1923 byl významným milníkem, který nejen symbolizoval nástup komerční letecké dopravy v Československu, ale také ukázal rozvíjející se letecké schopnosti země na světové scéně. Inaugurační let byl původně naplánován na 28. října 1923, na počest 5. výročí vzniku Československa. Kvůli špatnému počasí ale došlo jen k symbolickému obletu letiště, a dvojplošník odstartoval na 320 kilometrů dlouhou trasu až o den později.

První let nově vzniklé společnosti

Již 29. července 1923 byl Ministerstvem národní obrany a Ministerstvem veřejných prací vytvořen„ dopravní detachement“, který zodpovídal za organizaci letecké dopravy. Pod něj spadal letecký oddíl sdružující testovací piloty, kteří prováděli zkušební lety. Veškeré zázemí i personál byl vojenský, včetně pilotů, mechaniků i letišť. Z tohoto detachementu byly 6. října 1923 vytvořeny Československé státní aerolinie. Stalo se tak na základě výnosu Ministerstva veřejných prací. Kapitánem prvního letu Československých aerolinií byl rotmistr Karel Brabenec (pozdější šéfpilot ČSA). Dvouplošník Aero A-14 Brandenburg, kterému se mezi piloty říkalo „Velký branďák“, se vznesl se 780 gramy pošty a jedním cestujícím. Tím byl redaktor Lidových novin Václav König. Na letištní ploše v Kbelích start sledovaly zástupy diváků, kteří si nechtěli nechat ujít nejnovější milník československé letecké dopravy.

Letecky po Československu

Brabenec s letounem letěl přes Německý – dnes Havlíčkův – Brod, Břeclav a podél Dunaje až na bratislavské letiště Vajnory. V té době byl již ve vzduchu stejný typ letounu, který vyrazil na stejnou trasu v protisměru. Kapitán Cinibulk měl na palubě rovné kilo pošty a redaktora Beža. Oba letouny poté bezpečně přistály v cílových destinacích. Tento první let znamenal zahájení vnitrostátního provozu Českých aerolinií, přičemž linka z Prahy do Bratislavy byla základním kamenem nově vznikající sítě. Na jaře 1924 byla prodloužena až do východoslovenských Košic, v roce 1926 přibylo Brno. V té době ale už postupně začaly „branďáky“ otevřenou kabinou nahrazovat Havillandy s uzavřeným prostorem pro 4 cestující. ČSA nově přidaly i pravidelné linky do západočeských lázeňských měst, ale i na Podkarpatskou Rus, do Užhorodu.

Etablovaný mezinárodní dopravce

Zřízení této linky bylo navíc předzvěstí pozdějšího vzestupu Českých aerolinií na mezinárodní scéně. Pouhých šest let po tomto historickém letu, v roce 1929, se ČSA staly členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA), čímž vstoupily do světové letecké komunity a upevnily si postavení důležitého hráče na mezinárodní letecké scéně. Úspěch domácího provozu tak brzy ukázal potenciál pro expanzi, což v třicátých letech vedlo k rozšíření nabídky. Už 1. června 1929 otevřely ČSA pravidelnou linku na trase Praha-Záhřeb, v roce 1934 až na Jaderské pobřeží. Ve stejném roce přibyla linka do Kluže a Bukurešti, o rok později se otevřela linka z Bratislavy do Vídně. Expanze osobní i nákladní letecké dopravy byla umožněna díky pokroku v komunikačních technologiích, v konstrukci letadel i leteckých motorů, ale i díky kvalitnějším letištím, jako bylo to nové moderní ruzyňské letiště, které pro osobní leteckou dopravu nahradilo dosluhující letiště v Kbelích.

Zdroje: aviation-fan-club.com, aeroweb.cz, pilotinfo.cz