Myšlenky berte jen jako hypotézy, ne fakta, a nezapomeňte se svěřovat: Desatero pro psychickou pohodu

Zatímco pořádek v šatníku, bytě nebo třeba v počítači provádíme poměrně často, na svůj duševní úklid zapomínáme. Všechny své radosti, smutky a další pocity bychom přitom měli umět třídit stejně jako trička a džíny nebo rodinné fotky. Zanedbaná psychika totiž může nadělat mnohem větší paseku, než si myslíme.

Když máme za sebou rozchod, nerozumíme si s kolegy v práci nebo nás naštval spolubydlící, obvykle nám stačí, když to probereme s kamarády a hned se nám trochu uleví. Jak se říká, sdílená bolest je poloviční bolest a pokud někdo není vyloženě introvert, často mu právě tohle stačí. Problém je, že většina lidí si myslí, že tím péče o duševní zdraví končí – vypovídat se, hodit trable za hlavu a jít dál. Tak snadné to ale s psychikou není.

Rozhovor: Úzkostí a panické ataky trápí čím dál tím více mladých lidí, říká psycholožka

Lepší deko prevence než kilo léčby

„V první řadě by lidé měli mít tento cíl  – vědomě usilovat o udržování psychického zdraví, a to preventivně, nejenom ve chvíli, kdy začnou pociťovat potíže,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Katarína Durkáčová z Psychoterapeutického centra Nevěšhlavu. „Lidé často vnímají vyhledání odborníka jako poslední možnost, ale pokud již mají problém, měla by to být první možnost, kterou zkusí,“ zdůrazňuje psycholožka. „Takhle lidé zpravidla přichází za odborníky pozdě a svoje problémy mají tendenci bagatelizovat. Často se je nejdříve pokouší zvládnout sami, ale věnují se preventivním opatřením a snaží se jimi nahradit léčbu v době, kdy už je měli řešit terapií. To samozřejmě pomůže jenom částečně – jestli vůbec – a to pak často vede k pocitu beznaděje, nebo to vytváří nedůvěru v prostředky péče o duševní zdraví,“ říká Mgr. Durkáčová. Na vině je ale podle ní i to, že u nás neexistují například preventivní vyšetření u psychologa nebo psychoterapeuta.

Základní principy dušení pohody

Nezbývá nám tedy nic jiného, než se o své duševní zdraví starat individuálně – každý sám za sebe. A jak to přesně udělat? Podle terapeutky to znamená žít každý den v souladu s těmito principy:

• Vytvářet a udržovat blízké vztahy s druhými, se kterými můžeme být sami sebou a sdílet s nimi svůj vnitřní život.
• Požádat je o podporu, když je potřeba.
• Mít dané hranice v práci, ve vztazích, ohledně technologií, peněz a udržovat je.
• Sledovat svoje myšlenky, emoce, tělo a chování a všímat si, jak spolu souvisí. Přistupovat ke svým myšlenkám jako k hypotézám, ne jako faktům.
• Akceptovat přítomnost strastí a negativních emocí v životě.
• Dbát, aby moje chování odpovídalo mým hodnotám, neusilovat jenom o to, abych se cítil dobře nebo si zvolil nejpohodlnější cestu.
• Ovlivňovat a investovat energii do oblastí v životě a problémů, které mám pod kontrolou, a rezignovat tam, kde kontrolu nemám. To neznamená, že mě tyto problémy nemají trápit, ale že se nebudu snažit dělat něco, proto, abych je ovlivnil, když nemůžu.
• Rozeznávat a pojmenovávat to, za co jsem v životě vděčný. Přistupovat k sobě a ostatním s respektem a laskavostí.
• Při prvních potížích vyhledat odborníka.

Pohyb, meditace a další techniky

Snad v každé knížce o psychice se dočtete, jak důležitá je pro ni i péče o fyzické zdraví. Podle odborníků bychom tedy měli udržovat zdravý spánek, pravidelný pohyb a zdravou stravu. Pozor, neznamená to ale, že naše problémy zmizí, když si zajdeme párkrát zaběhat, navštívíme hodinu jógy nebo třeba plavání. Jde o doplňkovou péči o psychiku, stejně jako jiné oblíbené činnosti, ke kterým se uchylujeme, když se necítíme dobře. „Další techniky jako kurzy, meditace a knížky používat jenom jako doplněk nebo prevenci,“  uzavírá Mgr. Durkáčová.

Článek vznikl ve spolupráci s Mgr. Katarínou Durkáčovou, psychoterapeutkou, která se ve své praxi věnuje zejména mladým dospělým. Její vášní je destigmatizace psychického zdraví, které se věnuje na svém instagramovém profilu @neveshlavu.

Úvodní foto: Shutterstock