Nejlepší hudba ve městě /
Celý playlist
Lifestyle

Jen čistit vzduch nestačí: Zachytávání oxidu uhličitého je zatím v plenkách, může ale lidstvu pomoci odvrátit zkázu

Avatar photo Pierre Beneš
03. 11. 2023

Oxid uhličitý je jedním z nejproblematičtějších skleníkových plynů. Od průmyslové revoluce ho uvolňujeme až padesát milionkrát rychleji než původně. Kromě snižování našich emisí existují i průmyslové pokusy o zachytávání CO2 a jeho následné ukládání. Juraj Franců z České geologické služby v rozhovoru podcastu Stopáž popisuje, jak celý proces funguje a jaká má úskalí.

Ještě než se pustíme do samotného zachytávání oxidu uhličitého. Kde se v atmosféře CO2 bere? 
Byl tu odjakživa. Od momentu kdy se teprve formovala Země, ho zde bylo mnohem víc než dnes. Postupem času, společně s tím jak se na světě rozvíjela flóra, se fotosyntézou tento obsah CO2 snížil a přibylo kyslíku.

Jakým způsobem přiléváme olej do ohně my, lidstvo? 
Ten fenomén má zvláštnost, že my spalujeme fosilní paliva, která vázala oxid uhličitý z atmosféry, vznikla z toho geologická vrstva, kterou teď spalujeme až padesát milionkrát rychleji, než byla produkována. To znamená, že změna CO2 v atmosféře není tak tragická svojí absolutní hodnotou, ale jejím prudkým nárůstem.

Tím, že jsme po průmyslové revoluci začali pálit uhlí, ropu, plyn?
Přesně tak. Pokud se na tu křivku podíváte, je to spojené s tímto obdobím.

Kdy se zrodil ten první nápad, že místo útlumu spotřeby fosilních paliv, by bylo možné z atmosféry CO2 odstraňovat, respektive ho zachytávat?
Navazuje to přímo na to, že tepelné elektrárny produkovaly saze a sirné látky. Ty se lidstvo naučilo odstraňovat tak, že z komínů dnes nevychází. Uniká už jen pára a oxid uhličitý. A CO2 se dnes dá zachytit tak, že na spodek komínu nasadíte jakousi „past“, která oxid uhličitý zachytí a stlačí jí na superkritický stav. Což je skupenství, u kterého nerozeznáte, zda jde o kapalinu nebo plyn.

Je to technologicky náročná operace, nebo to prakticky může provozovat jakákoli průmyslová jednotka?
Jakákoli zatím ne. V Norsku je za tímto účelem vybudováno technologické centrum Mongstad, kde se v průmyslovém rozměru tato technologie vyvíjí a testuje. Jakmile by se jejich poznatky rozšířily ve větším měřítku, klesne i cena a neměl by to být problém pro nikoho. Mimochodem i čeští výzkumníci mají s Nory své projekty.

Kolik procent CO2 jsme tímto způsobem schopni zachytit? 
Byl bych opatrný s číslem 100, ale vysoké devadesátky procent ano.

Rozhovor je součástí podcastu Stopáž, který vychází každý pátek na webu expresfm.cz, na platformě Podcasty.cz, v aplikaci Seznam.cz a ve všech možných dobrých podcastových přehrávačích. Poslechněte si ho v přehrávači v úvodu článku a dozvíte se například, jak je na tom se zachytáváním CO2 Česká republika, jaká jsou rizika ukládání plynu pod zem nebo proč byste měli pít víc Coca Coly.

Česko se v průměru otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa: Klima je třeba řešit hned, záchrana je v elektrárnách

Pierre Beneš / 24. 03. 2023

„Děti“ mají šanci změnit budoucnost planety: Vyhrály v USA zlomový soud o ochranu klimatu

Pierre Beneš / 18. 08. 2023

Není všechno eko, co se třídí: Váš průvodce greenwashingem

Pierre Beneš / 19. 05. 2023
Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM