Dvakrát unikl smrti, sám zařídil vraždu manželky: Za dopadení střelce pak Ivan Jonák nabízel odměnu

Vyrovnání majetku v rámci rozvodu manželů se většinou neobejde bez hádek a právníků, někteří se proto rozhodnou dobrovolně se hmotných věcí vzdát, jiní se jich zase naopak drží zuby nehty. Třeba jako Ivan Jonák, který byl odsouzen za historicky první nájemnou vraždu v dějinách samostatné České republiky. Obětí byla právě jeho manželka, která vlastnila 30% podíl v Discolandu Sylvie. Tam se v 90. letech scházela tuzemská smetánka od celebrit po politiky.

Kontroverzní podnikatel často přirovnávaný k mafiánovi a symbolu devadesátých let začínal svou kariéru jako popelář, vyhazovač, vekslák a taxikář. A nebýt sametové revoluce a jeho kontaktů, nikdy by se z něj nestal jeden z nejbohatších lidí své doby. Jako podnikatel si totiž založil klub Discoland Sylvie a bar Veronika. Oba podniky jsou pojmenované po jeho dcerách, které měl se svou ženou Ludvikou. Se svatbou Jonák nemeškal, Ludviku si vzal po krátké známosti a také z ní velmi rychle udělal podílníka právě v Discolandu, k němuž vlastnila licenci. Oba měli v podniku po 30 %, zbylých 40 % vlastnil německý investor Helmut Huger.

Dva pokusy o vraždu 

Kontroverzní podnikatel měl rozhodně tah na branku. Z podniku, kde probíhaly mimo jiné taneční večery s českou kuchyní nebo striptýz, vytvořil prostor, kde se scházela ta nejvyšší smetánka. Nové kontakty a známosti mu jednak otevíraly další dveře, navíc v něm vyvolávaly dojem jakési neohroženosti. Na denním pořádku tak mělo být vydírání nebo podplácení. Možná i to byl důvod, proč se stal dvakrát obětí pokusu o vraždu – nejprve došlo k výbuchu Jonákova auta, poté se ho pokusil kdosi zastřelit a kulka mu roztříštila spodní zuby.

Smrt na druhý pokus

To už se ale psal rok 1994. Jonákovo manželství bylo v troskách a Ludvika se kvůli nedostatku peněz rozhodla prodat licenci k Discolandu. Mezitím si zařídila stánek s ovocem a zeleninou, který se jí stal osudným. 6. dubna k němu přišli tři muži, jeden nakupoval, další dva vtrhli dovnitř. Než ale stačili vystřelit z pistole s tlumičem, Jonáková je vystrčila ven a zamkla se. Smrti ten den unikla jen o vlásek a není známo, proč incident nenahlásila na policii a proč se rozhodla jít prodávat i další den. Ten už byl totiž jejím posledním, její život vyhasl jediným výstřelem.

Čekání na soud 

Policie pozatýkala desítky mužů včetně Jonáka v září 1994, soud se ale případem začal zabývat až na jaře 1996. A hned první den někdo nahlásil bombu v budově. Spor se projednával téměř rok a mezi zásadní důkazy svědčící proti Jonákovi patřilo prvotní doznání samotného vraha, který označil podnikatele za objednavatele. Blízké osoby z okolí obou manželů vypověděly, že Ludvika chtěla svůj podíl v podniku prodat a její manžel ji chtěl kvůli tomu „zlikvidovat“. A pak tu bylo Ludvičino prohlášení, ve kterém – v případě své smrti – označuje Jonáka za svého vraha.

Smrt po 666 dnech na svobodě

I přes důkazy a výpovědi svědků trval Jonák na své nevině, označoval se za oběť spiknutí a městský soud v Praze ho dokonce dvakrát osvobodil. Odvolací vrchní soud ale případ stále vracel do hry, až v roce 2000 Jonáka odsoudili k výjimečnému trestu 18 let ve vězení. Čtyři roky si přerušovaně odseděl ve vazbě ještě před verdiktem. Samotný vrah a jeho kumpáni pak dostali od 12 do 15 let. Kontroverzní podnikatel se z valdického vězení dostal v roce 2014 a po přesně 666 dnech zemřel v nedožitých 60 letech na zdravotní problémy spojené s cukrovkou.

Přepral medvěda na Matějské

• Ivan Jonák proslul svým svým mulletem (účesem v Česku známým spíše pod označením „na Jágra“) a nejčastěji nošeným bílým oblekem se zlatými prsteny a dalšími šperky
• Byl pověstný tím, že si pořídil medvěda Míšu, kterého venčil v pražské Stromovce, a krokodýla Kubu, kterého krmil z ruky
• Rád poskytoval rozhovory a nechával se fotit, mezi legendární snímky tak patří ten, kdy Jonák drží v jedné ruce zbraň a v druhé miminko
• Ludvika se od Jonáka rok před svou smrtí tajně odstěhovala a neřekla, kam jde. Také o něm napsala, že ji surově bil, podváděl a dokonce jí i vyhrožoval smrtí. Podnikatel ji pak údajně nechal hledat bezpečností agenturou
• Po Ludvičině smrti vypsal odměnu 100 tisíc korun na dopadení vraha, přestože vraždu dle soudu sám zorganizoval. A co víc, údajně za její provedení nezaplatil, mělo jít o jeden milion korun. Jeho dcery věří stále v jeho nevinu
• Vyrojilo se i mnoho spekulací. Kromě toho, kdo opravdu zabil Jonákovou, došlo také na pochybnosti kolem postupu policie – jeden z mužů zákona místo ohlášení nálezu vražedné zbraně a umožnění sejmutí stop pistoli jednoduše z místa sebral a v holé ruce ji přinesl balistikovi. A spor se vedl i u samotné ráže zbraně
• Discoland Sylvie prý v dobách své největší slávy vydělával až milion korun za noc
• Budova Discolandu se ke konci podnikatelova života stala předmětem rodinného sporu, Jonákovy dcery chtěly prodat své čtvrtinové podíly a on neměl peníze na jejich vyplacení
• Aktuálně se budova přestavuje na bytový dům, v přízemí a podzemním patře ale klubové zařízení zůstane
• Investor Discolandu Sylvie, Helmut Huger, měl být před Jonákem Ludvičin milenec
• Policie také po dvanácti letech zjistila, že Huger byl objednavatelem obou pokusů o vraždu Jonáka (kontroverzní podnikatel ho přitom vinil od počátku a tvrdil, že stojí i za vraždou Ludviky – snažil se tak dosáhnout obnovy svého procesu). Mezi lidmi, kteří se pokusili Jonáka zabít, byli i členové Berdychova gangu, kteří spolu s Davidem Berdychem v Discolandu pracovali. Jonák v rámci této kauzy i vypovídal u soudu.
• Kontroverzní podnikatel přezdívaný i jako devadesátkový mafián si v roce 1993 zahrál v podstatě sám sebe ve snímku Víta Olmera Nahota na prodej
• Také si měl od něj půjčit a čestně vrátit asi 200 tisíc korun bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák
• Ve vězení sepsal knihu vzpomínek nazvanou Sex, disco, revoluce! Z jeho zamýšlené třídílné série ale vznikl jen 1. díl, který navíc vyšel až tři roky po Jonákově smrti. Jde o jeho vzpomínky na dobu před založením Discolandu Sylvie. Mnozí se ale shodují, že řada z nich je přibarvená, například uvádí, že v mládí zápasil pravidelně s medvědem na Matějské pouti a často ho i přepral
• Po své smrti byl uložen do hrobu, na kterém není údajně ani jeho jméno
• O Jonákovi je také část seriálu Devadesátky na ČT a Divadlo Na zábradlí se zase zaměřilo na Discoland – uvedlo inscenaci postavenou na vzpomínkách bývalých zaměstnanců a návštěvníků.

Zdroje: blesk.cz, novinky.cz, super.cz, irozhlas.cz
Zdroj fotografií: Profimedia a Česká televize