Nejlepší hudba v metropoli
Celý playlist
Poslouchat online
Nejlepší hudba v metropoli /
Celý playlist
Kultura

Zneužitá Růženka a Karkulka, která propagovala panenství. Opravdu jde o původní význam pohádek?

Karin Šnýdrová
29. 06. 2022

Rodiče vám je sice četli před spaním, ale ne všechny pohádky byly určené dětským posluchačům. Často v nich figuroval příběh plný erotiky, násilí a vulgarit. Opravdu se stala Šípková Růženka obětí znásilnění, nebo jde o chybný výklad moderní doby?

Pokud budete pátrat po původních verzích oblíbených pohádek, narazíte na mnoho poutavých vysvětlení, jenže ne vždy se jim vyplatí uvěřit. Co jsou jen atraktivní povídačky a které z nich stojí na reálném základě? 

 

Sněhurka a sedm trpaslíků 

Za její animovanou variantou stojí studio Walt Disney. Příběh o Sněhurce a sedmi trpaslících byl zároveň prvním celovečerním kresleným filmem v historii kinematografie. Není tedy divu, že si v roce 1939 vysloužil sošku Oscara. Jeho původ sahá však mnohem dál. Objevil se ve sbírce bratří Grimmů z roku 1812 a údajně je založen na pravdě. Skutečnou Sněhurkou byla Maria Sophia von Erthal (†1796), jejíž otec vlastnil továrnu na zrcadla. Zlá macecha vyhnala dívku do lesa, kde našla útočiště u dětí, které pracovaly v dolech. Ty mají v pohádce znázorňovat trpaslíci. Jedná se o pravdu, nebo fikci? Na to už jsme se zeptali PhDr. Jaroslava Otčenáška, Ph. D. z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. 

„Snaha o ztotožňování pohádkové postavy s někým reálným se tu a tam vždy objeví, ale lidovému prostředí bylo zcela jedno, zda má některý z hrdinů skutečný základ. Spojovat trpaslíky, původně horské duchy, s manuálně pracujícími dětmi v dolech je absurdní a ahistorické. V některých zachycených variantách pohádky se trpaslíci vůbec neobjevují, na jejich místě jsou loupežníci. Díky mnoha filmovým zpracováním jsou Sněhurčiny osudy všeobecně známé, nicméně pochyby, zda opravdu jde o lidovou pohádku jsou značné. Pokud bychom přijali tezi o folklorním původu, pak by se jednalo o schovanku, kterou macecha vyžene z domu, ta nalezne úkryt u loupežníků a neustále se před pomstou královny skrývá. V tomto duchu může předstírat i svou smrt, než ji zachrání (náhodně či cíleně) cizí princ a odvede si ji s sebou,“ uvádí Jaroslav Otčenášek.

 

Šípková Růženka 

Pravděpodobně ji znáte jako zakletou krásku, kterou přivede k životu spanilý princ polibkem z pravé lásky. Kdyby Šípkovou Růženku ve spánku znásilnil ženatý král, už by to taková romantika nebyla. Jenže i taková verze existuje. Z kómatu ji probudí až dvojčata, která se nic netušící matce v bezvědomí narodí. Nicméně původ pohádky o spící krasavici je velmi zamlžený.

„Je možné, že se jednalo o původní lidovou romanci, tedy druh lidové písně, neboť máme podobný námět doložený již ve 14. století na pomezí Francie a Katalánska. V podobě pohádky se objevuje až v 17. století v jižní Itálii. Je trochu překvapivé, že v českém prostředí se nepodařilo v terénu zachytit ani jednu variantu. Původně byla dívka prokleta kmotrou náhodně, v sedmi letech zemřela kvůli zapomenutém hřebeni ve vlasech. Dívku po nějaké době znovu oživí její bratr, jenž hřeben vytáhne. Tohle je tedy původní zápletka, která se během dvou následujících století rozkošatila do mnoha různých variant a obohatila o mnoho nepohádkových motivů. Nešlo tedy o žádné znásilňování či zneužívání, to jsou až pozdější doplňky a obohacení, často v čistě literárním duchu à la červená knihovna. To, co si lidé dříve opravdu vyprávěli, je často mnohem prostší a jednodušší, než bychom si mysleli,“ upřesňuje etnolog. 

Lenka Krobotová: Lady Macbeth by dnes mohla být schopná manažerka

Veronika Koloušková / 29. 06. 2022

Popcorn & deka: Je libo seriál o gangsterech, vesmírný animák, nebo dáte přednost kultovním Sedmikráskám?

Petr Šilha / 24. 06. 2022

Kráska a zvíře 

Aby zachránila svého otce, vydá se nejkrásnější a nejrozumnější z dcer do paláce, jenž patří ošklivému netvorovi. Postupem času se do něj zamiluje, zlomí kletbu a zvíře se promění v krásného prince. Příběh měl posluchačky inspirovat k tomu nebát se domluvených sňatků a ukázat, že i když se provdají za staršího muže, mohou žít pohádkový život a najít lásku.

„Pohádka o krásné dívce, která musí kvůli otci odejít žít do domu zvířete, o němž neví, že je to zakletý princ, je poměrně mladá. Poprvé ji máme doloženou až v polovině 18. stol. Jde tedy asi spíše o variaci na původní romantický literární text. Příběh nicméně velmi dobře odráží situaci, která i u nás mnohde na venkově platila až do poloviny 20. století, totiž, že většina sňatků se domlouvala. Manželství bylo především ekonomickým svazkem a svatba specifickou obchodní smlouvou. Pokud se tedy rodiče dohodli, že jejich dcera si vezme klidně i staršího muže, třeba vdovce, neměla dívka příliš možností to nějak změnit. Nicméně příběh o krásce a zvířeti spíše směřoval k připomenutí, že vnější vzhled je jedna věc a jaký je člověk uvnitř je často zcela odlišné,“ vysvětluje Jaroslav Otčenášek pravé poučení, které vyplývá z pohádky.

 

Červená Karkulka 

Od své matky dostala jasné instrukce, že nemá scházet z cesty. Rozhodla se ale, že babičce natrhá květiny a chvíli se zdržela. V chaloupce už na Karkulku čekal místo stařenky vlk v přestrojení. V některých verzích pohádky zloduch babičku usmrtil, naporcoval a připravil z ní hlavní hrdince hostinu. Existují i varianty, kdy si naivní Karkulka lehne k vlkovi do postele. Na sexuální symboliku má odkazovat i červený čepeček, který nosí. Pohádka měla údajně poukázat na to, aby dívky nevěřily chlapcům jejich sladké řečičky a zachovaly si panenství až do svatebního dne.

„Nemáme bohužel dochovanou původní pohádku o Karkulce, známe jen její umělecké přepracování z roku 1697 od Charlese Perraulta. Nevím tedy, jak pohádka opravdu vypadala, neboť Perraltova varianta je místy nepůvodní a z hlediska morfologické analýzy příběhu je i trochu nelogická. Hrdinkou je malá holčička, u níž žádná menstruace či myšlenky na nějaký sexuální vztah ještě nepřipadaly v úvahu. Hlavní myšlenkou příběhu patrně bylo jisté varování před nebezpečím číhajícím na dítě v hlubokém lese, nutnost poslouchat rodiče a podobně. Psychologické analýzy se objevily až ve 20. století a naprosto neodpovídají životní filozofii a uvažování našich předků. Příběhy, které měly dospívajícím dívkám objasnit, jak neskočit na lep kdejakému hejskovi, jsou součástí žertovných pohádek a humorek a dětem se nevyprávěly,“ uzavírá Jaroslav Otčenášek.

Klipy podle slavných filmů

Pavel Kučera / 10. 06. 2022

Úvodní foto: Profimedia 

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM