85 let s Rychlými šípy: Příběhy pětice skautů z pera Jaroslava Foglara přežily nacisty i komunisty

Rychlé šípy, jeden z nejslavnějších a nejdéle trvajících kreslených seriálů v české literatuře, se poprvé objevil na stránkách dětského časopisu Mladý hlasatel dne 17. prosince 1938. Tento seriál, stvořený spisovatelem Jaroslavem Foglarem a ilustrátorem Janem Fischerem, se rychle stal ikonou nejen české literatury pro mládež, ale i populární kultury. I po 85 letech od svého vzniku zůstává pro mnohé milovaným a respektovaným dílem.

Jaroslav Foglar

Autorem populárního seriálu se stal absolvent obchodní školy a nadšený skaut Jaroslav Foglar. V roce 1920, když mu bylo 13 let, ho kamarád přivedl do skautského oddílu. Foglar ho krátce navštěvoval, ale po jedné výpravě, při které nachladl, mu jeho maminka na nějaký čas skauting zakázala. V roce 1923 byl s bratrem Zdeňkem přijat do oldskautského oddílu Jestřábi, ačkoli ještě nedosahoval věkové hranice pro přijetí. Trampování se staršími skauty ho nezaujalo. O rok později se tak zapsal do 34. pražského skautského oddílu nazvaného Ohnivci. První povídka s názvem Vítězství Jaroslavovi vyšla v roce 1923 v prosincovém vydání časopisu Skaut-Junák.

Popularizace skautingu 

Foglar se netajil ambicí napsat o skautingu knihu, která by ho pomohla zpopularizovat. V roce 1934 přihlásil do soutěže o nejlepší knihu pro mládež, kterou vyhlásilo nakladatelství Melantrich, svou prvotinu Modrý život Jiřího Dražana. V soutěži získal první místo, o které se podělil s dalšími dvěma autory. Součástí výhry bylo i publikování jeho knihy. Ta vyšla pod novým názvem Přístav volá. V roce 1935 se mu podařilo v témže nakladatelství podařilo prosadit vydávání nového časopisu pro mládež zaměřeného na skautskou tematiku. Ještě téhož roku vydali nulté číslo časopisu zprvu nazvaného Malý hlasatel, ze kterého se brzy stal Mladý hlasatel. Foglar v něm zaujal pozici externího redaktora. V roce 1937 vyšel jeho román pro mládež Hoši od Bobří řeky, který původně vycházel epizodicky v příloze Českého slova.

Rychlé šípy na scénu

V roce 1938 Foglar nastoupil do Melantrichu jako pracovník propagačního oddělení. Od listopadu téhož roku začal společně s Karlem Burešem působit ve vedení redakce Mladého hlasatele. Pro časopis plánoval zábavný, ale zároveň poučný obrazový seriál, který by vycházel na zadní straně. Komiks představil úplně nové hrdiny.  Příběh pěti chlapců na prahu dospělosti – Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka, Rychlonožky a jejich klubového psa Bubliny (později Kuliferdy), kteří prožívají společná dobrodružství ve městě i v přírodě, si rychle získal čtenáře. Foglarova schopnost vytvářet napínavé příběhy s důrazem na morální hodnoty, přátelství a spravedlnost a živá kresba Jana Fischera učinily z Rychlých šípů okamžitý hit. Seriál vycházel nejprve pod názvem Černí jezdci, což byl i název skupiny antagonistů, se kterou se hlavní hrdinové potýkali. Později roli protivníků zaujalo Bratrstvo kočičí pracky.  V příběhu se tak objevily nově objevily trochu podivné postavy Bidla, Bohouše a Štětináče.

Napříč režimy

Příběhy Rychlých šípů vycházejí formou obrázkového seriálu od roku 1938 prakticky dodnes, a to jako příloha časopisů Mladý hlasatel, Junák, Mladá fronta, Puls nebo Květy. Mimo to se komiks dočkal vlastního časopisu i knižních sborníků. Seriál začal vycházet nedlouho před nacistickou okupací Československa, po pauze mezi lety 1940-1945 se na krátkou dobu vrátil na scénu. Po téměř dvacet let trvající vynucené pauze zapříčiněné nástupem komunistického režimu se opět vrátil na výsluní až v uvolněné atmosféře 60. let. Události srpna 1968 a následná normalizace vedly k další vynucené pauze, ale v 80. letech opět příběhy mladých hrdinů prokázaly svou nadčasovost, když začaly opět vycházet.

Popkulturní fenomén 

Na jejich tvorbě se v průběhu dekád vystřídalo několik kreslířů, od Jana Fischera přes Václava Junka, Bohumíra Čermáka až po Marko Čermáka. Příběhy Rychlých šípů vyšly i knižně. Stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta patří dodnes k populární literatuře pro mládež. Popularitu Rychlých šípů pomohl vybudovat i stejnojmenný seriál Hynka Bočana z roku 1969, nebo film Záhada hlavolamu z roku 1993. Dnes jsou jejich sborníky stále populární, jak dokládá i vydání z roku 2022, které je věnované zejména příběhům s ikonickými ilustracemi Marko Čermáka. Ale i noví ilustrátoři jako Jiří Grus, který je autorem vizuální podoby nové edice knižní trilogie, pokračují v oživování oblíbených hrdinů. Odkaz Rychlých šípů tak pokračuje dál i v novém tisíciletí nejen prostřednictvím reedic, ale i epigonů odvozených od původního díla. Jsou tak i po 85 letech skutečným českým popkulturním fenoménem. 

Zdroje: wikipedia.org, typomil.com