Sbohem, princi temnot: Ozzy Osbourne za sebou nechává řádku silných písní

Zemřel Ozzy Osbourne. Princ temnot, zpěvák, skladatel a také člen a zakladatel Black Sabbath. Místo nekrologu přinášíme stěžejní sólové písně, které Ozzy Osbourne vydal v průběhu svojí mimořádné hudební kariéry.

Britská rocková legenda zemřela ve věku 76 let. Smutnou zprávu potvrdila rodina zpěváka v prohlášení pro média. Odešel jen dva týdny po svém posledním koncertu, který proběhl 5. července na stadionu Villa Park v jeho rodném Birminghamu. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že náš milovaný Ozzy dnes ráno zemřel. Prosíme o respektování soukromí naší rodiny,“ stojí v prohlášení. Příčina smrti nebyla zveřejněna. Ozzy Osbourne v posledních letech bojoval s Parkinsonovou chorobou a dalšími zdravotními komplikacemi. Navzdory tomu se Ozzy Osbourne několikrát vrátil na pódium a se svými fanoušky se rozloučil stylově, živým koncertem ve svém rodném městě. Navždy zůstane jednou z největších hudebních ikon.

Crazy Train (1980)

Na konci 70. let byli Black Sabbath jednou z nejvýznamnějších rockových skladeb planety. V kapele však bylo velmi dusno. Ozzy měl problémy s alkoholem i drogami, kvůli čemuž byly hádky v kapele na denním pořádku. Navíc se zásadně lišily názory na to, kudy dál. Ozzy chtěl více experimentovat, zatímco Tony Iommi se chtěl držet tradičního rockového zvuku. V roce 1978 na konci turné Never Say Day kapela Ozzyho (poněkolikáté, ale tentokrát definitivně) vyhodila a on se vydal na sólovou dráhu. Že si poradí i bez kapely, dokázal hned první deskou Blizzard Oof Ozz. Coby největší hit z ní se proslavila tahle vlastně nečekaně veselá skladba, kterou Ozzy napsal s kytaristou Randy Rhoadesem. Píseň Crazy Train se vyšplhala vysoko v hitparádách a stala se tehdejší hymnou heavy metalu.

Mr. Crowley (1980)

Album Blizzard Of Ozz však nabídlo i podstatně komplikovanější a méně rozjásané písně. Jednou z nich je tato skladba známá pro svou složitou strukturu a mystický text. Na hardrockové scéně pak byla fanoušky i hudebníky oceňována pro své instrumentální výkony, zejména sóla na kytaru, dodnes je ikonou této hudby. Sám Ozzy se nechal slyšet, že Randyho Rhoadse, který je významným spoluautorem této skladby, považuje za nejtalentovanějšího hudebníka, s jakým kdy pracoval. S Ozzym však stihl natočit pouze dvě alba, vedle Blizzard Of Ozz ještě následující desku Diary Of A Madman z roku 1981. Rok poté zemřel při nehodě malého letadla. Každopádně jeho sólo z této skladby je jedno z nejslavnějších. 

Bark At The Moon (1983)

Po Rhoadsově smrti musel Ozzy najít náhradu nejen na pozici kytaristy, ale také spoluautora. To první se mu podařilo a Randyho práci zastal Jake E. Lee. Přinesl nový zvuk a celkový sound přenesl více ze 70. let do osmdesátek. Složitější to však bylo s tím spoluautorstvím. Většinu písní na své třetí album Bark At The Moon tak Ozzy napsal sám, s výjimkou titulní písně, pod kterou je podepsán coby autor i Jake. Ten však následně prohlásil, že ho Ozzy a jeho žena Sharon podvedli. Podílel se prý autorsky na většině písní z alba, byl však nucen podepsat smlouvu, jíž se autorství písní vzdává. Ať je to jakkoliv, toto je ikonická skladba s ikonickým klipem. A další Ozzyho úspěch.

Shot In The Dark (1986)

Jak osmdesátky postupovaly, metal ve svých nových odnožích stále přitvrzoval. Vznikaly kapely jako Anthrax a Metallica, začalo se používat označení thrash metal. Ozzy se však s nimi rozhodl nesoupeřit v tvrdosti a šel vlastně tak trochu opačným směrem. Na svém dalším albu The Ultimate Sin se vydal spíš směrem k melodickému hard rocku s výraznými refrény. Přesně to je případ i skladby Shot In The Dark, která se stala největším hitem alba. To bylo relativně úspěšné, v USA i Anglii bylo v Top 10, sám Ozzy však prohlašoval, že jej ze svých sólových nahrávek má nejméně rád. Prý především výsledný mix neodpovídal jeho představám o tom, jak měla znít. Jake E. Lee si tentokrát prý dal na Ozzyho a Sharon pozor a odmítal cokoliv skládat, dokud nedostal k podpisu smlouvu o spoluautorství. Je tedy tentokrát uveden coby spoluautor všech písní z desky. Po jejím natočení však byl z kapely vyhozen a na jeho místo přišel Zakk Wylde.

No More Tears (1991)

První Ozzyho deskou, na které se Zakk Wylde podílel, bylo album No Rest For The Wicked z roku 1988, které však velkého úspěchu nedosáhlo. Přesný opak platí pro následující desku No More Tears z roku 1991. Ozzyho šesté album je snad vůbec nejslavnějším v jeho sólové kariéře a zrodilo několik nesmrtelných hitů, díky kterým na začátku 90. let Ozzy zažil fantastický comeback. První z nich je titulní skladba, začínající slavnou basovou figurou, která po svém vydání rotovala na MTV do omrzení. Písnička prý vznikla úplně náhodně během jam session. Basák Mike Inez začal hrát, Randy Castillo se přidal na bicí a John Purdel na klávesy. A Zakk přidal svůj kytarový riff. Ozzy později prohlásil, že tato píseň byla čistým darem od boha. V jejím slavném klipu hraje i Ozzyho dcera Kelly, vidět ji můžete úplně na konci v kostýmu anděla.

Mama, I’m Coming Home (1991)

Je to jedna z nejslavnějších rockových balad vůbec. Ačkoliv se řada lidí domnívá, že je věnována Ozzyho matce, oslovení mama patří pochopitelně jeho ženě Sharon. Právě do její náruče se vždycky po turné zničený Ozzy vracel, aby znovu nabral sílu k dalším rockovým excesům. Autory jsou Ozzy se Zakkem, vznikla v kytaristově domácím studiu v Los Angeles, ovšem nikoliv s doprovodem kytary, ale piana. A prý už tehdy věděli, že je to něco mimořádného. S první verzí klipu nebyl Ozzy spokojen, tak najal Samuela Bayera, který ho zaujal svým ikonickým klipem pro Smells Like Teen Spirit pro Nirvanu. Ten natočil druhý, už uveřejněný klip. Skladba se stala ihned hitem a byla dokonce jedinou Ozzyho písní, která se dostala do Top 40 americké Billboard Chart. Je to krása dodnes.

I Don’t Want To Change The World (1991)

Ozzy se však na No More Tears nestal vyměklým autorem zamilovaných balad. Velkým hitem z této desky je i jeho skladba I Don’t Want To Change The World. Ta je slavná svým ostrým kytarovým riffem, který vymyslel a nahrál samozřejmě Zakk Wylde. Skladba sice nevyšla jako singl, na to se už dopředu zdála vydavatelské firmě příliš tvrdá a málo hitová, přesto se stala legendou a je jednou z poznávacích písní tohoto Ozzyho období. Mimochodem, mezi autory této skladby je uveden i Ozzyho dlouholetý kámoš a frontman skupiny Motörhead Lemmy Kilmister.

Perry Mason (1993)

Na vlně úspěchu předchozí desky se vezla i Ozzyho další sólovka, sedmé album Ozzmosis. Na tom se vedle Zakka podílel i někdejší basák Black Sabbath Geezer Butler, Lemmy Kilmister a kytarista Steve Vai, natáčelo se ve studiích v Paříži a New Yorku. Největším hitem z desky je skladba pojmenovaná podle slavného právníka, fanoušci si však výrazně oblíbili i baladu See You On The Other Side, která trochu připomněla Mama I’m Coming Home. Je však o loučení se s přáteli, kteří odešli na onen svět a okamžitě se stala velmi častou písní hranou na pohřbech.

Dreamer (2001)

Po šestileté odmlce od Ozzmosis, vyplněné pouze koncertováním, se Ozzy do studia vrátil až v novém miléniu, kdy natočil desku Down To Earth. Byla však ve znamení velkých personálních změn. Na basu tu hrál Robert Trujillo ze Suicidal Tendencies (který o dva roky později přešel k Metallice), bubeníkem byl dřívější člen Faith No More Mike Bordin. Na desce hraje i Zakk Wylde, ale autorsky se nepodílel na žádné z písní a krátce poté na pár let od Ozzyho odešel. Tuhle skladbu pak Ozzy napsal s Mickem Jonesem z kapely Foreigner a Martinem Frederiksenem, spolupracovníkem Aerosmith. Podobně úspěšnou skladbu později nevydal. Ukázala schopnost Ozzyho přizpůsobit se měnícím se trendům v hudbě a je dodnes hitem.