
Když se řekne John Lennon, většina lidí si jej spojí s legendární kapelou The Beatles. Ale tento v jádru plachý muž, který by dnes oslavil 85. narozeniny, byl mnohem víc než to.

John Winston Lennon se narodil 9. října 1940 v Liverpoolu. Jako teenager zažil rozmach skiffle, což je podžánr folkové hudby s vlivem jazzu a blues, který bývá hrán na podomácku vyrobených hudebních nástrojích. Hudbu miloval již od malička, takže není divu, že když mu bylo čerstvých patnáct, založil svojí vlastní kapelu Quarrymen, která se v roce 1960 přetransformovala v The Beatles. Zpočátku měl v kapele vše na povel, tuto dominantní roli ale postupem času převzal Paul McCartney. John byl charakterizován vzpurnou povahou a tvrdým vtipem v jeho hudbě, psaní, kresbách, filmu i rozhovorech. Jeho kreativita byla okolím vnímána nejen s nadšením, ale občas i s rozpaky. Toužil se prosadit i jako spisovatel, ale neměl k tomu od přírody vlohy. V polovině 60. let mu vyšly dvě knihy In His Own Write a Spaniard In The Works, šlo ale o sbírky nesmyslných spisů a perokreseb. I tak si našly své fanoušky a jejich prodeje byly rekordní.
Se zvyšující se populáritou se zvyšovala i Johnova otevřenost k politickým záležitostem. Velmi otevřeně kritizoval zapojení Velké Británie do nigerijské občanské války i podporu USA ve válce ve Vietnamu. Své politické názory tak začal vkládat i do textů písní jeho domovské kapely. Počínaje písní All You Need Is Love z roku 1967 začaly být jeho písně přijímány jako hymny protiválečného hnutí a větší kontrakultury. Protože o úspěších The Beatles bylo napsáno snad již vše, ponechme tuto etapu jeho života stranou, a soustřeďme se na dobu poté, co se kapela v roce 1970 rozpadla. Již v roce 1969 totiž s druhou manželkou Yoko Ono založil skupinu Plastic Ono Band a poté, co se Brouci rozešli, pokračoval jako sólový umělec a spolupracovník Yoko Ono, která byla jeho velkou múzou.

Hned z kraje roku 1970 John a Yoko propadli primární terapii dr. Arthura Janova, ve které se mohl doslova vykřičet ze svých psychických problémů z dětství. Pod vlivem této terapie nahrál mezi zářím a říjnem tohoto roku své debutové sólové album John Lennon / Plastic Ono Band. John na tomto albu představil celou svou duši a vše, co ho v té době tížilo. V písni Mother se vyrovnává se svým dětstvím, v písni God zpívá o konci The Beatles a jejich mýtu, ve skladbě Working Class Hero zase ukazuje svůj politický postoj. Svůj zájem o politiku a především její kritiku předvedl i v singlu Power To The People z března roku 1971. Zásadní zlom přišel v září 1971, kdy vydal své druhé sólové album Imagine. Desku velmi oceňovali kritici i posluchači. Z alba pochází proslulá titulní skladba, ve které John Lennon nabádá k životu v míru a bratrství, bez majetku, států a náboženství. Nutno dodat, že odkaz songu Imagine žije i dnes a již léta patří k písním, které mají nejvíce oficiálních i neoficiálních coververzí.
Po vydání tohoto alba, za které zpěvák v rámci prodejů získal v Anglii zlato a v Americe dvojnásobnou platinu, se John s manželkou odstěhoval z Tittenhurst Parku ve Spojeném království a natrvalo se spolu usadili v USA. Tam se zpočátku věnoval více avantgardnímu umění, alkoholu a politice, hudba šla spíše stranou. I přesto v roce 1972 vydal politické album Some Time In New York City, a pak každý rok další titul: Mind Games, Walls And Bridges a Rock’n’Roll. V roce 1975 se mu narodil druhý syn Sean – a to v den 35. narozenin svého otce – John se proto stáhl se z veřejného života a s radostí přijal roli starostlivého táty. A protože jablko nepadá daleko od stromu, Sean se následně pokusil prosadit v hudební branži, a to jak sólově, tak i v rámci několika seskupení (mimo jiné i se svojí matkou Yoko Ono). Podobné ambice měl i starší syn Julian, který pochází z Johnova prvního manželství. Na chvíli se mu to povedlo – jeho největším komerčním úspěchem byla skladba Saltwater, která vyšla v létě roku 1991.

Poslední rok Johnova života, byl velmi pestrý. S Yoko Ono dokončil album Double Fantasy, které vyšlo 17. listopadu 1980. Nikdo v té době netušil, že za necelý měsíc již nebude mezi živými. 8. prosince byl totiž postřelen a následně zraněním podlehl. Písně (Just Like) Starting Over, Woman a Watching The Wheels po jeho smrti dosáhly vysokých pozic v hitparádách. V roce 1984 vyšlo posmrtné album Milk And Honey, které tvořily nedodělané písně z roku 1980.
Dne 8. prosince 1980 se stal obětí atentátu, když se vracel z nahrávacího studia. Před vchodem do newyorského nájemního domu The Dakota, kde s Yoko Ono a Seanem bydlel, ho těžce postřelil duševně nemocný člověk, kterému se při odjezdu do studia několik hodin předtím podepsal na své album Double Fantasy. John a Yoko vystoupili asi deset minut před jedenáctou večerní z limuzíny. Když prošli vstupní bránou domu Dakota, zavolal vrah zezadu „Pane Lennone!“ Zpěvák se stihl sotva otočit, když na něj vrah pětkrát vystřelil.
Postřelený hudebník stačil ještě vyjít několik schodů a poté se zhroutil na zem. Na místě byli velice záhy dva policisté, kteří se rozhodli vzhledem k vážnému stavu zraněného nečekat na sanitku a odvézt jej do nemocnice policejním autem. Z místa činu do Rooseveltovy nemocnice museli ujet asi 1,5 kilometru. Během tohoto převozu John ztratil vědomí. Podle vyjádření doktora Stephena Lynna, který té noci sloužil pohotovost v Rooseveltově nemocnici, byl John Lennon mrtvý již v okamžiku, kdy ho do nemocnice přivezli. Přesto učinil pokusy o jeho záchranu, ale všechny byly marné. Mnohočetné střelné rány samozřejmě způsobily vícečetná zranění včetně roztříštěné levé lopatky a průstřelu plic, fatálním zraněním však bylo přetnutí krční tepny. To bylo příčinou ztráty asi 80 procent krve, zemřel na hemoragický šok.

O Johnu Lennonovi se často mluví v přítomném čase, jeho hudební odkaz je dodnes živý. Jako autor nebo spoluautor měl v žebříčku Billboard Hot 100 šestadvacet singlů na první příčce, lépe jsou na tom Max Martin s 27 a Paul McCartney s 32 zápisy. Deska Double Fantasy, Johnovo nejprodávanější sólové album, získalo rok po jeho smrti cenu Grammy za album roku a jen o rok později mu na Brit Awards posmrtně udělili cenu za mimořádný přínos hudbě. V roce 2002 se John Lennon v anketě BBC Sto největších Britů umístil na osmé příčce, magazín Rolling Stone ho zařadil do žebříčku největších zpěváků všech dob na páté místo i do seznamu 100 největších umělců všech dob. V roce 1987 byl uveden do Skladatelské síně slávy a dokonce dvakrát byl uveden do Rock’n’rollové síně slávy – v roce 1988 jako člen Beatles a jako sólový umělec v roce 1994. Není proto divu, že i hudební vydavatelství jeho úspěšná alba vydává v rozsáhlých reedicích, které doplňuje mnoho raritního či doposud nevydaného materiálu.


