Petr Hošek je mrtev, ať žije český punk

Česká punkrocková scéna přišla o jednu ze svých nejznámějších postav, zemřel Petr „Mucho“ Hošek, frontman skupiny Plexis. Punk ale neumírá, jak se říká. A tak si pojďme spolu připomenout některé ze základních stavebních kamenů a legend českého punku.

Visací zámek

Když se řekne český punk, každému se okamžitě vybaví pražská skupina Visací zámek, která je pro zdejší scénu podobně zásadní, jako Sex Pistols či The Clash pro tu anglickou nebo The Stooges a The Ramones pro americkou. Visáči jsou prostě jedni z praotců českého punku, ostatně skupina vznikla na půdě stavební fakulty pražské ČVUT už v roce 1982. Tedy pouhých pět let poté, co Sex Pistols vydali své legendární album Nevermind The Bollocks. A už na konci roku svého vzniku předvedli publiku strahovského klubu 007 svůj repertoár, ve kterém byly dnes ikonické písně jako Cigára, Kanarek, Domovnice a především nesmrtelný Traktor. Oficiálně sice tyhle písničky mohly vyjít až v roce 1990, to ji však nic neubralo na nesmrtelnosti. Velký comeback se pak kapele, která vesele koncertuje dodnes, povedl v roce 2005, když vydali dnes již srovnatelně legendární píseň Známka punku. Sám Traktor se pak před čtyřmi lety dočkal nového výpravného klipu, který natočil známý režisér Jan Zajíček alias Scarf.

Plexis

Co se týče historického významu na scéně, hned za Visácím zámkem je bezpochyby skupina Plexis, kterou v roce 1984 pod jménem Plexis P. M. založil vyšehradský pankáč Petr Hošek, přezdívaný tehdy podle basáka Sex Pistols Sid. To P. M. v jejich názvu neznamenalo nic jiného než Punk Music. I když tuto zkratku později kapela ze svého názvu vyňala, stylu zůstala věrná i nadále. Původní tvorba Plexis byla inspirovaná kapelou The Exploited, což znamenalo hodně rychlé a naštvané riffy a do toho společensky kritické, ale někdy spíš ironické texty. První desku kapela, stejně jako Visáči, vydala až v roce 1990 a podle svojí nejznámější skladby se jmenovala Půlnoční rebel. Zaměření kapely, její zvuk i sestava se během let stále měnily, největší otisk však zanechala jejich první deska a také úspěšná coververze skladby Pet Cemetary od skupiny The Ramones s českým názvem Svět jsou báry.

HNF

Legendy českého punku rozhodně nerodila jenom stověžatá Praha. Například v Jihlavě vznikla už v roce 1985 další vlivná česká punk rocková formace, která se jmenovala Hrdinové nové fronty, většinou však vystupovala pod zkratkou HNF. Tuhle trojici tvořili bratří Petr a Pavel Štepánovi a Leoš Kostelecký a ačkoliv neexistovala dlouho, na scéně zanechala poměrně velký otisk. Prakticky fungovala jenom tři roky, během kterých natočila několik demáčů, které putovaly na nahraných kazetách celou republikou (autor tohoto článku měl taky jednu). Jejich nejslavnější skladbou je svérázný a dodnes platný protestsong To svět se posral!, který dal název i jejich kompilaci z roku 2015. V roce 2021 se pak trojice po dlouhých letech vrátila trochu překvapivě k činnosti a vydala své vlastně první oficiální album s názvem Když se bombardéry vracejí.

Jasná páka

Pražská skupina Jasná páka se sice nedá přímo označit za punkovou skupinu. Jejich tvorba se mnohem více řadí k takzvané nové vlně, podobně jako u Pražského výběru nebo Abraxasu. Ale je jasné, že vlivy přímočarého punk rocku byly pro tuhle skupinu naprosto zásadní. Vlastně stejně jako v případě tohoto žánru, anglicky new wave, po celém světě. Zakladateli Jasné páky byli nedávno zemřelý kytarista Michal Ambrož a zpěvák Dáda Albercht. Kapela se brzy dostala na seznam zakázaných kapel a byla jí prakticky znemožněná činnost. Což hudebníci obešli tím, že začali vystupovat pod jménem Hudba Praha. Mezi hudebními fanoušky však v 80. letech kolovala kazeta s jejich koncertem na pražské Chmelnici, na které zazněly nejslavnější písně skupiny, mezi jinými Špinavý záda, Výlet nebo Paralet. Přičemž poslední zmíněná je skladba, která mezi pražskými studenty kolovala nějakou dobu a její autor není známý, skupina ji jen nahrála a proslavila.

Tři sestry

Lehce stranou toho nejpřímočařejšího punkového proudu stojí i tato skupina, která je pochopitelně dodnes aktivní a z undergroundu se pomalu ale jistě vypracovala mezi největší rockové skupiny české porevoluční scény. Kapela, kterou v roce 1985 založili František Moravec, zvaný Fanánek s několika dalšími hudebníky, z nichž s některými se potkal už předtím v partě Spálená tlumivka, nečerpala jen z klasického punk rocku, ale také z anglického pub rocku, který proslavila především skupina The Pogues. Velkou roli však v jejich hudbě hrály i vlivy žánru přezdívaného Oi!, oblíbeného mezi skinheads (pozor, nezaměňovat automaticky s neonacisty). Kapela čile koncertovala po celou druhou půli 80. let, svojí první desky se však rovněž dočkala až v roce 1990, kdy vydala svůj legendární debut Na kovárně, to je nářez. Pochybujeme, že by se našel někdo, kdo by skladby z ní jako Kovárna nebo Život je takovej, neznal prakticky slovo od slova.

Hubert Macháně

K žánru Oi! se v počátcích hlásila i tahle liberecká skupina, ve které bubnoval a zpíval Tomáš Hajíček, pozdější a dnešní frontman rockové formace Krucipüsk. Kapela vydala jenom jedno album s názvem Zazdili nám WC, na kterém byly i dvě rasisticky laděné skladby Bílej rajón a Práskni negra do hlavy. Zejména Hajíček však později vydání těchto písní opětovně litoval. Co si myslí o neonacistické scéně, dal jednoznačně najevo, když během koncertu na nechvalně proslulém festivalu v Bzenci v roce 1991 vystrčil z pódia na hajlující nacisty holou zadnici… Kapela v roce 1992 přestala nadobro existovat a Hajíček se začal věnovat Krucipüsku.

S.P.S.

Pražská punková skupina, jejíž zkratka znamená Snížená pracovní schopnost, se do povědomí fanoušků žánru zapsala hlavně písní, pojmenovanou Ruská. Její hudební základ totiž vychází z ruské lidové písně Přes údolí a kopce, u nás je však známá spíš jako Partyzánská nebo Skal a stepí divočinou. Kapela ji však opatřila textem, který jasně odkazoval na okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968. Když si jí ale pustíte dnes, zjistíte, že je stále platná a že se toho vlastně od doby jejího vzniku zas tak moc nezměnilo.

Autor je hudební publicista
Foto: Archiv kapely Plexis P. M.