Ikona, která si vždycky šla svou cestou: Debbie Harry slaví osmdesátiny

Nikdy nehrála podle pravidel a od chvíle, kdy se objevila na scéně, bylo jasné, že její styl, hlas i přístup k životu z ní udělají nepřehlédnutelnou postavu, ať už bude vystupovat jako zpěvačka kapely Blondie, sólová umělkyně nebo herečka.

Denis (1977)

Debbie Harry se narodila v roce 1945 v Miami jako Angela Trimble, ale už ve třech měsících ji dala její biologická máma k adopci, asi proto, že byla hodně mladá a v těžké životní situaci. Adoptovali ji obchodníci s dary z New Jersey Catherine a Richard Harryovi a přejmenovali ji na Deborah Ann Harry. O tom, že je adoptovaná, se Debbie dozvěděla, když jí byly asi čtyři roky a kvůli adopci se prý často cítila trochu mimo. Po škole se přestěhovala do New Yorku, kde se živila kdečím. Byla sekretářkou, číšnicí a dokonce i zajíčkem Playboy. Její opravdovou vášní ale byla hudba. Když se seznámila s kytaristou Chrisem Steinem, rozhodli se založit kapelu. A protože Debbie kvůli svým blonďatým vlasům často čelila pokřikům „Hey, Blondie!“, název byl na světě. Prvním úspěchem v Evropě byla píseň Denis, cover verze stejnojmenné skladby od Randy and the Rainbows z 60. let.

Heart Of Glass (1978)

Skladba, která vyšla na albu Parallel Lines, se stala prvním celosvětovým hitem Blondie. Dobyli s ním žebříčky ve Spojených státech, Velké Británii, Austrálii, Kanadě i dalších zemích a udělal z kapely globální hvězdy. Někteří skalní fanoušci punku kapele vyčítali zradu kvůli disco zvuku, ale právě pestrá směsice stylů ukázala, že Blondie se nebojí riskovat a měnit pravidla. Píseň je o vztahu, který se zdál krásný, ale nakonec přinesl jen bolest. Debbie zpívá o srdci ze skla, které se snadno rozbije. V kontrastu s tím je ale rytmus skladby taneční a lehký, což vytváří mezi textem a hudbou zvláštní napětí. Heart Of Glass dodnes patří k nejsilnějším momentům celé kariéry Blondie.

One Way Or Another (1978)

Tenhle hit patří mezi nejdůležitější nahrávky new wave éry má chytlavý, energický kytarový riff a text, který vychází z osobní zkušenosti Debbie Harry. Napsala ho o bývalém příteli, který ji pronásledoval a stalkoval. Navzdory temnějšímu tématu je píseň dravá a zábavná a stala se symbolem punkpopového zvuku Blondie. Často se objevuje ve filmech a reklamách, protože její stíhací rytmus skvěle sedí do scén, kde někdo někoho stíhá a sleduje. Zazněla třeba ve filmu Mean Girls nebo seriálu Glee. V roce 2013 skladbu oživil boyband One Direction, který ji spojil s písní Teenage Kicks a vydala jako charitativní singl pro Comic Relief, takže ji objevila i úplně nová generace fanoušků.

Call Me (1980)

Tato elektrizující skladba spojila syrovou energii Debbie Harry s tanečním pulsem producenta Giorgia Morodera. Vznikla jako titulní píseň k filmu American Gigolo. V té době byli Blondie na absolutním vrcholu, ale úspěch byl vyvážen tlakem a únavou. Debbie musela čelit mediálnímu zájmu i vážným zdravotním potížím Chrise Steina, který onemocněl vzácnou autoimunitní chorobou. Právě tehdy se naplno ukázala její neústupnost. Byla připravená obětovat kariéru, aby se o svého hudebního i životního partnera postarala.

Rapture (1981)

Rapture zní jako něco, co vzešlo z úplně jiného světa. Byla to jedna z prvních písní, ve které se objevilo rapování. Debbie ho zvládla s lehkostí, která předběhla dobu. Ve stejném období se začala víc věnovat i herectví. Objevila se například ve filmu Videodrome Davida Cronenberga, kde ukázala, že i před kamerou má co nabídnout. Později si zahrála i v dalších snímcích, mimo jiné Hairspray nebo Tales from the Darkside. Přestože filmová kariéra nikdy nepřekonala tu hudební, stala se další aktivitou, ve které byla úspěšná.

The Tide Is High (1980)

Předělávku staré jamajské písně od skupiny The Paragons Blondie v roce 1980 oblékli do úplně nového kabátu – pomalého, lehce tanečního reggae s trochou popového lesku. A zabralo to skvěle. Skladba se vyšvihla na první příčky v USA i Británii a ukázala, že Blondie umí zabodovat i s něčím úplně jiným než jejich klasickým zvukem. Debbie v té době byla nejen zpěvačka, ale i módní ikona a inspirace pro spoustu lidí. Zároveň se ale čím dál častěji musela potýkat s otázkami, které neměly s hudbou nic společného, třeba proč nemá děti. Později o tom mluvila otevřeně, mateřství pro ni nebyla cesta, kterou by chtěla jít. Chtěla být svobodná, tvořit, cestovat, nenechat se omezovat, což přesně sedí k jejímu postoji k životu. Nenechat se svazovat tím, co se od ní čeká, a dělat si věci po svém.

French Kissin In The USA (1986)

French Kissin je jednou z nejvýraznějších skladeb její sólové dráhy. Ukázala, že i bez kapely za zády má pořád co říct. Blondie se oficiálně rozpadli v roce 1982, ale problémy se kupily už dřív. Neustálé koncertování, vnitřní napětí, únava ze slávy a nakonec i vážná nemoc Chrise Steina způsobily, že kapela postupně ztrácela sílu i chuť pokračovat. Debbie se tehdy na čas stáhla do ústraní, aby se o Chrise mohla starat, Blondie se rozpadli tiše, bez velkého rozloučení. Když se pak v polovině osmdesátých let vrátila jako sólová umělkyně, její styl byl popovější, víc hravý a otevřený, ale pořád si držel osobitost a nespoutanost, která ji vždycky odlišovala. Píseň French Kissin In The USA z roku 1986 zabodovala hlavně ve Velké Británii. Debbie získala uznání za svou nezávislost, byla nominovaná na řadu hudebních cen a stala se vzorem pro celou generaci zpěvaček, které chtěly být nejen hvězdami, ale i silnými osobnostmi.

Maria (1999)

Po dlouhé pauze se Blondie dali v polovině devadesátek znovu dohromady. Chrisovi se zlepšilo zdraví, Debbie mezitím rozvíjela sólovou kariéru, ale i tak v ní pořád hlodala myšlenka na návrat k něčemu, co bylo silnější než jen nostalgie. S Chrisem se sice na konci osmdesátek rozešli jako pár, ale zůstali si lidsky i hudebně blízcí. Nežili spolu, ale nikdy se od sebe úplně nevzdálili. Jejich vztah se přirozeně proměnil v hluboké přátelství a tvůrčí spojení, které přežilo všechno. A právě tahle vyzrálost jim umožnila vrátit se na scénu s novou energií a bez potřeby opakovat minulost. Se skladbou Maria slavili velký úspěch, mimo jiné se dostala na první místo britské hitparády, což bylo poprvé od éry Call Me. Debbie bylo tehdy už přes padesát, pořád měla charisma, energii i chuť tvořit. Fanoušci i kritici obdivovali, jak si kapela udržela moderní zvuk po všech těch letech. Koncertovali po celém světě a dokázali, že comeback může být stejně silný jako začátky.

Two Times Blue (2007)

I když tahle skladba není tak známá jako ty předchozí, ukazuje křehčí stránku její osobnosti. V posledních letech se věnuje spíš menším projektům, ale její vliv na hudbu i kulturu je stále velký. Autobiografie Face It z roku 2019 odkryla mnoho dosud neznámých detailů včetně těžkých životních momentů, únosu v 70. letech, zkušeností s drogami nebo vztahu s Iggy Popem.