Zapomeňte na bahno a vidle: Zemědělcům chybí ajťáci

Než se pustíme do všech dronů, robotů. AI kombajnů a dat, jak je na tom České zemědělství z Evropského hlediska? Jsme v něčem pozadu? Napřed? Speciální? 

Všechno, co říkáte, je vlastně pravda. V něčem jsme hodně pokrokoví, v něčem naopak vůbec. Samozřejmě to souvisí s naší historií, vývojem ve střední Evropě. A od toho se odvíjí celá struktura našeho zemědělství, jaké má možnosti a jak jednotliví zemědělci fungují.

Jak se liší průměrný český farmář roku 2023 od zemědělce z roku 1995?

Určitě je to člověk, který je poučený. Člověk, který se zajímá o technologický pokrok, což je něco, co provází zemědělství od jeho počátku. Zároveň je to člověk, který na samotné zemědělství nemusí mít tolik času, protože je zatížen velkým množstvím byrokracie a nároků, které na něj klade stát. Takže je to velmi vytížený člověk, který se zároveň nemusí cítit dostatečně ohodnocený. A s tím samozřejmě souvisí i část problémů, které naše zemědělství má.

Vy jste expert na precizní zemědělství. Co si pod tím máme představit? 

Říká to trošku už ten název precizní. Je to něco přesného, něco, co se dělá dobře. Upomíná to na využití technologií, které jsou dnes dostupné. Jako koncept precizní zemědělství existuje už nějakých třicet let, kdy se zaměřovalo na to, že pole není nějaká homogenní struktura, ale je to prostor rozličný co do událostí. Tedy, že ne každé místo na poli je stejné. A s tím precizní zemědělství pracuje tím způsobem, že dokáže chytře popsat tu rozličnost a následně s ní pracovat. S využitím navigačních systémů a nových technologií ví, na jakou část pole se má soustředit, pakliže je tam nějaký problém. Nebo třeba kterou část pole vynechat, a není nutné s ním nic dělat. Precizní zemědělství je snaha dělat správné věci, ve správný čas, na správném místě.

Jaká data se skrz všemožné senzory dají o rostlinách nebo o půdě sbírat? 

Dobře zmiňujete půdu i rostliny. Já bych k tomu ještě přidal celé prostředí, protože zemědělství je závislé proměnlivosti meteorologie. Hodně se řeší proměny klimatu, což je faktor, který na větší sledování stavu prostředí tlačí. Takže je nutné měřit všechny faktory, které jsou důležité pro pěstování nebo chov zvířat. Začíná to samozřejmě v půdě – faktory, které souvisí s živinami. Jak se rostliny vypořádávají s výživou, jak dobře ji zpracovávají a využívají. Jestli netrpí nějakými chorobami, neútočí na ně škůdci. Jak je ovlivňuje mráz, sucho, teplo, vítr… 

Takže zkušenosti, které se dřív předávaly ze sedláka na sedláka se dnes sbírají a analyzují skrz data? 

Je to tak. Všechny vymoženosti a pomůcky nám pomáhají informace získávat a sbírat z velkých ploch, opakovaně a rychle. Místo toho, abychom jeli na pole, na které se stejně podíváme jenom z okraje, si dnes můžeme ověřit nebo zjistit pomocí senzorů. Ty jsou často připevněny na zemědělské technice,  traktorech, bezpilotních prostředcích. Zemědělci samozřejmě využívají ve velké míře i informace ze satelitních platforem, které jsou u nás produktem Evropské unie. Celý program Copernicus Sentinel zpřístupňuje tato ohromná data široké veřejnosti. 

Je teď základní výbavou každého zemědělce vlastní dron? Nebo si člověk najme firmu, která přijede, proletí se nad polem, nasbírá a interpretuje data, která předá majiteli? 

Kdybyste se mě zeptal před pěti lety, asi bych odpověděl, že to byla vysoce specializovaná záležitost v rukou technologických firem. V posledních pěti letech jsme se dostali do situace, kdy si zemědělec může pořídit ucelený systém, který může komfortně obsluhovat sám. Dodává mu pak výsledky, které jsou pro něj použitelné. 

Jak jsou na tom čeští farmáři s digitalizací? Daří se státu pomáhat zemědělcům s investicemi do drahé techniky? A co umí ten nejluxusnější kombajn na trhu? Odpovědi si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku, na platformě Podcasty.cz, v mobilní aplikaci Seznamu a nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.