Jak jezdí nový Opel Astra: Zadní sedadla nejsou pro dlouhány, tříválcový motor táhne slušně

Nový Opel Astra je nový skutečně od základu, se svým předchůdcem nemá společného prakticky nic. Opustil totiž zastaralou platformu koncernu General Motors a díky začlenění do skupiny Stellantis může využít nejmodernější techniku, podobnou té ze současné generace Peugeotu 308.

Samozřejmě to má spoustu výhod, ale také některé nedostatky. Mezi ty patří například méně místa na zadních sedačkách. Na středně dlouhou cestu se dozadu vejdou i dlouháni, ale na delší cestování už to nebude. Opel naznačuje, že pro lidi, kteří často jezdí dlouhé trasy s plně obsazeným autem, by bylo lepší poohlédnout se po některém z větších crossoverů značky.

Skvělá sedadla 

Místo vpředu je ale zcela bez výhrad. Palubní deska má dvojitě zakřivený přístrojový štít. Opel mu říká Pure Panel a sdružuje dva desetipalcové displeje. Vypadá moderně a posouvá dojem z interiéru o třídu výš oproti minulé generaci. Displej přístrojů má jen omezené možnosti individualizace, ale je příjemně čitelný, dotykový displej infotainmentu je na tom podobně. Systém zvládá bezdrátovou komunikaci s mobilními telefony, avšak bezdrátové nabíjení mobilu je za příplatek (nebo až v nejvyšším stupni výbavy).

Systém se během testu jednou za jízdy restartoval, ale to snad jsou jen dětské nemoci. Pochvalu si zaslouží fyzická tlačítka na ovládání klimatizace a nejčastějších funkcí nebo otočný ovladač hlasitosti. Skvěle pohodlná ergonomická sedadla s atestací AGR umožňují absolvovat i poměrně dlouhé cesty bez jediné známky únavy. 

Volant je přeposilovaný, řazení gumové

Pod kapotou testované Astry byla benzínová dvanáctistovka o výkonu 130 koní. Je sice tříválcová, takže má v zátěži poměrně jadrný zvuk, ale nejde o příliš rušivé ani nekultivované drnčení, také vibrace pronikají do interiéru jen vzácně. Testovaný vůz měl manuální šestistupňovou převodovku s dobře poskládanými stupni, ale trochu gumovějším chodem páky, což nakonec znají i uživatelé některých současných Peugeotů. Volant je naopak dost přeposilovaný a moc zpětné vazby v něm neucítíte, oceníte ale přesnost i ve vyšších rychlostech. Opel Astra je solidní hatchback na běžné využití, sportovní ambice nemá a je to vlastně dobře. Podvozek se chová ukázněně, jednoduchá zadní torzní náprava je naladěná velmi dospěle a nějaké to občasné zaklepání, které se od ní ozve na hrbolaté silnici, se dá v pohodě snést.

130 koní je maximum bez hybridu 

Zmíněných 130 koní je maximum, co od čistě spalovací Astry dostanete. Nejsilnější naftová jednotka má totiž identický výkon, byť samozřejmě trochu vyšší točivý moment. Kdo chce víc výkonu, musí si připlatit za plug-in hybridní model se 180 koňmi, který je ale o 330 kg těžší a o čtvrt milionu dražší. A to má ještě přijít silnější, 225koňová verze. Takhle drahá Astra příliš nedává smysl, zejména když se podíváte na druhou stranu nabídky. Opel se totiž na českém trhu velmi snažil přijít se zajímavou nabídkou. Nesoustředil se na plakátovou „cenu od“, takže vyřadil z ceníku základní verzi výbavy (tu si stejně koupil jen málokdo) a začíná výbavou Edition. Ta má většinu věcí, které běžný zákazník potřebuje k životu, s tímhle silným motorem ji dostanete za 560 tisíc korun. Hned další stupeň, nazvaný Elegance, už přináší i ergonomické sedačky a další příjemné záležitosti. Na jejich výčet a také na další dojmy z celotýdenního testování se podívejte ve videu. 

Foto: Opel