
Hlavní část alba Back To Black, které získalo pět cen Grammy, prý Amy Winehouse napsala za deset dní, titulní píseň pak dokonce za pouhých pár hodin. Hnacím motorem byla bolest z rozchodu a pocit, že se propadla do naprosté temnoty.

Její přítel a životní láska Blake Fielder-Civil se po rozchodu vrátil ke své bývalé přítelkyni, což Amy naprosto zdrtilo a doslova se utápěla v alkoholu. Pak ale naštěstí dala šanci i své další závislosti, kterou byla hudba, odstěhovala se ke kamarádovi, producentovil Salaamu Remimu, a své emoce přetavila do tvorby. Na albu se producentsky podílel také Mark Ronson. Text písně Back To Black není žádným dramatickým výkřikem ani snahou o obvinění druhého, spíš působí jako smířené konstatování situace, ve které hlavní postava přijímá, že vztah skončil, ale zároveň se nedokáže posunout dál. Místo toho se vrací ke starým návykům a pocitům, což z Back To Black dělá jednu z jejích nejupřímnějších výpovědí, která není postavená na velkých gestech, ale na detailech a náladě.
Po vydání v roce 2006 se skladba stala jedním z klíčových momentů alba Back To Black a postupně si získala jak kritiky, tak široké publikum. Její síla nespočívala jen v chytlavosti, ale hlavně v autenticitě, díky které se s ní dokázali ztotožnit lidé napříč generacemi. Sice nebyla klasickým komerčním hitem, postupně se ale zařadila mezi slavné a respektované písně. Amy Back To Black často zařazovala do setlistů svých koncertů, kde fungovala jako jeden z emocionálních vrcholů. Po její smrti v roce 2011 získala ještě silnější význam, podobně jako Rehab, která byla původně vnímaná jako osobní výpověď, ale později začala působit i jako zpětný pohled na její životní situaci.
K písni se v průběhu let vracela i řada dalších umělců, například Beyoncé ji zařadila do svých koncertů, Florence Welch ji zpívala jako poctu Amy Winehouse a výraznou verzi nahrál i André 3000 pro film The Great Gatsby, čímž se potvrdilo, že Back To Black není jen skladba spojená s jednou konkrétní dobou, ale píseň, která si našla své místo i v dalších hudebních kontextech. Dnes je Back To Black vnímaná jako jedna z nejzásadnějších skladeb své éry. Přestože vznikla z velmi osobní zkušenosti, její síla spočívá v tom, že nepůsobí uzavřeně, ale naopak dává prostor každému, kdo v ní slyší vlastní příběh o ztrátách, návratech a situacích, ze kterých se člověk nedokáže úplně vymanit.



