
Jsou skladby, které se stanou hity díky chytlavému refrénu. A pak jsou písně, za kterými stojí silný příběh. The Show Must Go On z roku 1991 je přesně ten druhý případ. Je to píseň, která se stala symbolem odvahy a zároveň bolestného loučení.

Vznikla v době, kdy už Freddie Mercury bojoval s těžkou nemocí. Kapela o jeho stavu věděla, veřejnost ještě ne. Za písní je oficiálně podepsaná celá skupina Queen, ale hlavní nápad i text, který mluví o nezdolnosti a o tom, že show musí pokračovat bez ohledu na okolnosti, přinesl Brian May. „The show must go on,“ zpívá Freddie a v jeho hlase je slyšet odhodlání i bolest. V jedné z nejdojemnějších pasáží přiznává „my heart is breaking, my make-up may be flaking“, ale okamžitě dodává, že přesto musí jít dál. Všichni si uvědomovali, že jde o narážku na Freddieho životní situaci, ale on sám se k ní postavil čelem. Když se Brian ptal, jestli bude mít sílu píseň nazpívat, dal si sklenku vodky a pak souhlasil. V den nahrávání se prý necítil vůbec dobře, ale ve studiu podal mimořádný výkon. Brian May později vzpomínal, že šlo o jednu z nejsilnějších chvil, které s Freddiem ve studiu zažil.

The Show Must Go On se poprvé objevila v únoru 1991 na albu Innuendo. V kontextu celé desky působila jako rozloučení, i když kapela nikdy oficiálně nepřiznala, že šlo o záměr. Přesto bylo všem jasné, že Mercury zpívá o sobě a o své cestě, která se chýlí ke konci. Hudebně jde o jednu z nejdramatičtějších skladeb kapely. Mayův kytarový part se střídá s mohutnými klávesami a Freddieho hlas zní, jako by bojoval o každý tón. Výsledek je hymnický, dojemný a strhující zároveň.
Po vydání se skladba stala jedním ze symbolů poslední fáze Queen. Když v roce 1992 proběhl obří Freddie Mercury Tribute Concert v londýnském Wembley, zazněla v podání Eltona Johna a patřila k nejsilnějším momentům večera. Vždy však zůstává především písní spojenou s Freddiem. Jako připomínka jeho neuvěřitelné síly a odhodlání zpívat naplno až do úplného konce.


