Klára Follová: Monyová je můj vysněný projekt, chci dělat krásné seriály, které posunou společnost k lepšímu

Na příští rok pro nás videotéka Oneplay chystá dva velmi výrazné a diskutované seriály. Ten první se věnuje životu a násilné smrti spisovatelky Simony Monyové, ten druhý pak divákům představí jeden z největších sportovních skandálů minulého století. Seriál Monyová, který už prožil svou úspěšnou festivalovou premiéru, navíc doprovodí dokumentární série o domácím násilí. Pod všemi třemi projekty je podepsaná v kolonce kreativní producentka Klára Follová, která přijala pozvání do pořadu Expres Star.

Klára Follová se na volné noze věnovala řízení projektů z oblasti filmu, televize, divadla a výtvarného umění, od roku 2008 spolupracuje především s televizí Nova, kde se podílela například na kultovním Comebacku, seriálech Gympl s (r)učením omezeným, Kriminálka Anděl, Zlatá labuť nebo soutěži Chcete být milionářem? Pracovala také v Rumunsku pro televizi Pro, pomáhala s Mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech, módním festivalem Prague Fashion Week a také studentským FAMUfestem. Navíc je spoluzakladatelkou pražského kulturního centra MeetFactory.

Máte nějaký vysněný projekt?
Mým vysněným projektem je Monyová. Je to naprostá srdcovka.

A teď už taková klasická personalistická otázka: Kde se vidíte za pět let?
Chci dělat krásné seriály, které budou mít vliv na společnost. To je pro mě hodně důležité, prostě chci, aby tvorba, kterou dělám, nějakým způsobem posouvala českou společnost k lepšímu. Kdyby se podařilo třeba změnit zákony o domácím násilí, bylo by to hustý.

Jaká je vlastně historie vzniku seriálu Monyová?
Zjistili jsme, že příběh Simony Monyové nikdy nebyl zfilmovaný, v ten moment bylo jasné, že je potřeba ho natočit, že je potřeba ten příběh vyprávět, že je to zásadní věc. Obrátili jsme se na rodinu Simony Monyové, na její syny, švagrovou, prvního manžela, podařilo se vlastně získat jejich důvěru, takže jsme mohli začít na tom příběhu pracovat. Kdyby nás tenkrát odmítli, myslím, že by ten příběh nikdy nevznikl, je pro nás důležité, že nám dali důvěru a dovolili nám vyprávět příběh mámy, bývalé manželky, dcery.

Pro mě bylo vlastně zásadní odvyprávět, jak se to mohlo stát, protože Simona Monyová byla slavná, bohatá, obdivovaná, úspěšná a přesto se dokázala zamotat do toxického vztahu, který ji stál kariéru a hlavně život. Zemřela v roce 2011, tehdy nebylo tak silné povědomí o domácím násilí. Když zemřela, tak raketově vzrostlo volání na linky pomoci obětem, byl to jeden z prvních momentů, kdy se v české společnosti začalo mluvit o domácím násilí. Myslím, že ten příběh je právě důležitý v tom, že na něm můžeme ukázat, že se to může stát komukoliv, že domácí násilí a toxické vztahy se neomezují na nějakou vrstvu obyvatel, neomezují se ani na ženy, děje se to i mužům. Pro nás je důležité ukázat, jak destruktivní to je, a co lidi mohou udělat, pokud něco takového uvidí, nebo se do něčeho takového dostanou.

Měli blízcí Simony Monyové možnost mluvit do scénáře, měli nějaké právo veta, když už v něm něco nechtěli? 
Představili jsme jim, jak bude projekt koncipovaný, řekli jsme jim, co tam bude, řekli jsme jim, kdo v tom bude hrát, ale zároveň je to autorská licence. Takže nebylo to tak, že by mohli říct „Tohle tam nechceme“, ale samozřejmě byly věci, u kterých nám říkali, že se necítí komfortně, tak jsme se o tom bavili a třeba jsme to upravili.

Viděli už seriál celý? Nebo aspoň ten první díl, který měl už festivalovou premiéru?
Viděli dva díly, zatím nemáme víc hotovo.

A kdy se mohou těšit televizní diváci? 
Na jaře 2026?

Kolik dílů bude seriál mít?
Šest dílů zhruba hodinové délky.

Měli bychom taky představit tvůrce, tedy kdo napsal scénář a kdo usedl na režisérskou židli…
Scénář napsala jako hlavní autorka Bára Námerová, což je talentovaná scenáristka, která napsala například film Špina, za který byla nominovaná na Českého lva. Spolu s ní psali scénář Ivana Sujová, další úžasná scenáristka, a Jakub Haubert. Režisérkou je Zuzana Kirchnerová, která v letošním roce zajistila po 30 letech účast české kinematografie v Cannes, kde byla se svým filmem Karavan. Zuzanu jsme vybrali na základě konceptu, na základě představy, s jakou přistoupila k našemu příběhu, vlastně velmi citlivou, intimní a nebulvární. Myslím, že to byla skvělá volba. 

Zprávu, že představitelkou titulní hrdinky bude Tereza Ramba, jsme asi zaznamenali všichni, víme, že za tuhle roli už dostala i cenu. Kdo další se ale v seriálu představí? 
Kromě Terezy budou mít velmi zásadní role Kryštof Hádek a Igor Orozovič, dále uvidíme Kláru Melíškovou, Václava Koptu, Martina Myšičku, Jenovéfu Bokovou, Annu Fialovou, Simonu Kollárovou, v menší roli třeba Taťánu Medveckou nebo Michala Isteníka.

Tereza Ramba se podle svých slov do role Simony Monyové opravdu ponořila a byla její nejnáročnější dosavadní rolí, přestože třeba hrála i alkoholičku v Zápisníku alkoholičky. Byla Tereza první volbou?
V momentě, kdy jsme o ní začali uvažovat, tak ano. Ale než jsme k jménu Tereza Ramba došli, dělali jsme velký casting a viděli spoustu herců a hereček. Pro nás bylo důležité i to, aby ta ústřední trojice fungovala pohromadě, takže jsme dělali i kamerové zkoušky a takzvané chemistry checky pohromadě, Tereza Ramba a Kryštof Hádek, Tereza Ramba a Igor Orozovič. Nebylo to rozhodnutí ze dne na den, casting i kamerovky byly dlouhé.

Už jsme zmínili, že za roli dostala cenu, konkrétně pro nejlepší herečku na festivalu Serial Killer, kde bodoval i samotný seriál. Berete ty ceny jako takové razítko kvality?
Samozřejmě nás to těší, doufám, že kdyby ten seriál byl blbý, tak tu cenu nedostaneme.

Seriál Monyová doprovodí i dokumentární seriál Láska nebolí, která se bude věnovat právě tématu domácího násilí. Jaký to bude mít formát?
Láska nebolí bude třídílná dokumentární série, která stejně jako Monyová míří na Oneplay. Každý díl bude mít kolem 45-50 minut a bude začínat tam, kde Monyová končí. Budeme dál rozebírat téma toxických vztahů a domácího násilí. Nejenom z pohledu oběti, ale také z pohledu lidi, který v takovém prostředí vyrůstali jako děti, ale také z pohledu lidí, který se třeba formy násilí, zejména psychického, dopouštěli.

Takže budou kromě obětí tam vystupovat i samotní násilníci?
Přesně tak.

A doplní je, předpokládám, i odborníci.
Přesně tak.

Šly na kameru i nějaké slavné osobnosti?
V tuto chvíli ještě nemohu říct konkrétní jména, ale ano, budeme tam mít minimálně tři, čtyři osobnosti, které jsou veřejně známé a svěřily nám svůj příběh. Jsou to velmi zásadní věci, my si nesmírně vážíme toho, že byly ochotné se podělit s tak intimními věcmi.

Dalším výrazným projektem, který právě teď pro Oneplay natáčíte, je seriál Rekord(wo)man o úspěšné atletce Zdeně Koubkové, která měla vrozenou vadu pohlavních orgánů. Rodiče se rozhodli, že bude ženou, ale převažovaly spíš mužské znaky, a tak kariéra skončila, ze Zdeny se stal oficiálně Zdeněk Koubek. Tolik ve stručnosti, on je to docela složitý příběh. Nesmíme to plést s transgender, tady jde o intersexualitu a taky o jeden z největších sportovních skandálů první poloviny dvacátého století nejen v Československu. Je český divák připravený na téma intersexuality? 
Myslím, že určitě je. Ale pro nás je intersexualita nějakou rozbuškou toho příběhu, hlavním motivem je pro nás svoboda volby. Když jsem četla příběh Zdeňky Koubkové/Zdeňka Koubka, říkala jsem si, že je to jeden z nejsilnějších osobních příběhů, jaký jsem kdy četla. Je to zasazené ve třicátých letech, kdy povědomí o intersexualitě bylo nulové, Zdena se narodila intersex, nikdo nepřišel na to, že je s ní něco zvláštního, až do její dospělosti. Prostě tenkrát napsali do knihy, že je to dívka, vychovávali ji jako dívku, byla to dívka. Zdena v nějaké životní fázi, na prahu dospělosti zjistila, že možná tak úplně dívka není. Ve třicátých letech to bylo prostě něco úplně neuvěřitelného, ona stála před rozhodnutím vymazat celý svůj předchozí život, který byl spojen s obrovskou sportovní slávou.

Ona v ženských kategoriích překonala několik světových rekordů, byla světovou superstar a stála před rozhodnutím tohle všechno zahodit a být tím, kým se cítí, tedy mužem, nebo pokračovat jako žena a pokračovat v osudu hvězdy. Tenkrát se rozhodla, že půjde tam, kam jí srdce táhne, že chce být mužem. A stalo se, že opravdu její sportovní výsledky byly vymazané, už nefiguruje v žádných tabulkách, ztratila veškerou identitu. Stala se Zdeňkem Koubkem, který hrál ragby za Říčany a žil obyčejným životem až do konce života.

Svět už obletěly fotky Petra Uhlíka, který se opět – myslím, že skvěle – převtělí do nové postavy. Byl jasným Zdeňkem / Zdenou od začátku?
Nebyl. Ve vší úctě k Petrovi a jeho úžasným schopnostem, zase jsme dělali opravdu velký poctivý casting, hledali muže, ženy i nebinární lidi, nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku.

Jak dlouho se Petr Uhlík v maskérně měnil ve Zdenu?
Trvá to každý den minimálně hodinu. Ale Petr se na roli připravoval už dlouho předem. Sportuje, dělali jsme mu i úpravy vizáže, vlasů, takže to není jednorázová věc.

Kdo Petra Uhlíka v herecké sestavě doplní?
Například Josef Trojan, Kristýna Ryška nebo Eva Podzimková.

I u tohoto projektu se samozřejmě musím zeptat na hlavní tvůrce…
Pod scénářem jsou podepsaní Hanka a Dan Wlodarczykovi, autoři Jitřní záře, jednoho z prvních Voyo originálů a velmi úspěšného projektu. Dan Wlodarczyk zároveň režíruje.

Je to dobový seriál, předpokládám, že hodně práce budou mít i kostymérky, manažeři lokací a další lidé, kteří se budou muset postarat o tu dobovou atmosféru…
Je to tak. Jsme velmi šťastní, že s námi spolupracuje Míša Hořejší Horáčková, která má na starosti kostýmy. Já jsem s ní pracovala na Zlaté labuti a musím říct, že je naprosto úžasná.

Jak Klára Follová vzpomíná na seriál Zlatá labuť? Setkáme se s jeho hrdiny v nějakém dalším příběhu? Jak se ze sitcomu Comeback stal takový fenomén? A proč před ním ani po něm žádný jiný sitcom nevznikl?
To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpovědi, když si poslechnete celý rozhovor s Klárou Follovou v úvodu článku! 

Archiv rozhovorů Expres Star najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM, na webu Podcasty.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.