Expres Drive /
Celý playlist
Rozhovory

FMX jezdec Petr Pilát a promotér Marek Rejman: Triky jsou dnes úplně jinde, strach a respekt tam být musí

Avatar photo Miloš Pokorný
05. 12. 2023

Akce FMX Gladiator Games vstupuje do třetí dekády. Nejstarší freestyle motocrossová akce v Evropě baví diváky přes 20 let a za svou historii si vydobyla pověst jedné z nejlepších na celém světě. O nadcházejícím víkendu se v pražské O2 Areně představí zahraniční hvězdy společně s domácí špičkou během show plné ohňů, nebezpečných triků a dechberoucích skoků. Při této příležitosti navštívili Ranní klub organizátor akce Marek Rejman a jeden z našich špičkových jezdců Petr Pilát zvaný Pilník, aby s Milošem Pokorným probrali nejen detaily ze zákulisí akce, ale i nebezpečný život jezdce FMX.

Další díly (1004)

Marku, zmíněnou akci pořádáš už řadu let, mohl bys ji pro naše posluchače trochu přiblížit? 
Marek Rejman: FMX Gladiator Games je akce, která začala v roce 2000, letos to s covidovými pauzami, které to dost narušily, bude po jednadvacáté. Péťa Pilát byl v podstatě hodně malý, když jsem ho poznal, jeho sestře bylo pět let, chodila se mnou za ruku po Šiklově mlýně a říkala mi, že si mě jednou vezme. Bál jsem se, že to uslyší jejich táta.

Takže se dá říci, že Petr byl u toho v podstatě odmalička.
MR: Myslím, že Petr sice nebyl u toho prvního ročníku, ale byl hned u toho druhého, který byl už tady v Praze, takže vlastně úplně odmalička.

Petře, čím je pro tebe právě Markova akce výjimečná?
Petr Pilát: Během roku skáču hlavně v zahraničí a doma je doma, navíc tato akce patří určitě k největším v Čechách, osobně bych řekl, že i k největším v Evropě nebo na světě, vždycky se na ní potká spousta těch nejlepších závodníků. Myslím, že jsme skvělí kámoši a vždycky se všichni moc těšíme. Navíc čeští fanoušci jsou ti nejlepší, takže si to užíváme moc, je to v tradice. Jedenadvacátý ročník je opravdu slušné číslo, rádi vzpomínáme na věci, které proběhly, ať už při skákání, nebo i po něm. Zažili jsme i legraci při tom jednom pivu po akci, těch zážitků máme tolik, že je rozhodně na co vzpomínat. A jakmile se oznámí datum na další rok, už se nemůžeme dočkat.

Marku, který z ročníků byl takzvaně přelomový, kdy sis řekl, že tahle akce by mohla fungovat?
MR: Těžko říct, protože ten první ročník byl přelomový v tom, že jsem si tu akci prosadil navzdory mému společníkovi, který s tím tehdy nesouhlasil, protože jsme neměli žádného sponzora. Skončilo to obrovskou finanční dírou, nicméně hned ten druhý ročník ukázal, že to je věc, která lidi baví. Ale důležité bylo, že Petr Kuchař, první český freestyle motokrosař, mimochodem fantastický, se tomu začal věnovat. A potom přišli ti mladí kluci. Přiznám se, že jsem to takhle nikdy neřešil, víceméně ani nejsem překvapený, že děláme dvacátý první ročník, protože to, co ti jezdci dělají, jde neustále dopředu, a je to zkrátka fantastická zábava pro celou rodinu.

Celý rozhovor nabízíme i ve videu

Petře, jak to bylo u tebe, kdy sis řekl „Tohle bych chtěl dělat“?
PP: Když mi byly tři roky, začal jsem jezdit na motorce, protože na ní jezdil i můj táta. Za barákem v Pyšelích, kde jsem vyrůstal, jsme si udělali takový ovál. Petr Kuchař, který v té době bydlel ve vedlejší vesnici, už jezdil motokros, a protože je potřeba fyzička, chodil běhat, jezdil na kole a jednou mě viděl, že tam jezdím. Skamarádili jsme se, bylo to v roce 1995, nebyl ještě přímo freestyle, ale jezdily se superkrosy a skákal se takzvaný superjump. Měl přezdívku Kuchta a vždycky si oblékl kuchařskou čepici a dělal nějaké opičky. A to se mi hrozně líbilo, takže když jsem jezdil závody a nějaký vyhrál, už poslední dvě kola jsem myslel na to, že také předvedu nějakou tu srandičku. A v roce 2000 Mára s Petrem do Čech přitáhli freestyle odrazovou rampu a Petr mi zavolal, jestli to nechci zkusit. Přijeli jsme, vyzkoušel jsem to a zjistil, že to je to, co chci dělat. Tam to tenkrát začalo, bylo mi 10 let, jezdil jsem pořád ještě závody motokrosu, ale ve 14 jsem položil motokros a začal se věnovat jenom FMX.

Máro, jak těžké bylo v začátcích k nám dostat špičkové jezdce? Především finančně to muselo být náročné…
MR: Tenkrát ta doba byla jiná, do všeho se šlo po hlavě a všechno bylo o nějakém morálu
a srdci, to znamená, že pro mě neexistovalo slovo Ne. Kuchtovi jsem slíbil, že přijede Edgar Torronteras a protože nebyly žádné mobily nebo e-maily, sehnat kontakt na jeho manažera nebylo vůbec jednoduché. Ale povedlo se, agentka, která Edgara zastupovala, zároveň zastupovala Mad Mikea Jonese a Tommyho Clowerse, což byli dva Amíci, kteří patřili mezi absolutní světovou špičku, takže společně s Edgarem jsme přivezli i tyhle dva kluky. A právě Mad Mike Jones byl naprosto klíčovou osobou, protože po celé Americe říkal, že byl na akci u Máry a že sem všichni musí přijet. A dalším klíčovým člověkem byl pro nás Andy Bell, který byl u vzniku Nitro Circus, týpek, který měl obrovské kontakty, opravdu skvělý kluk a ten nám potom víceméně strašně dlouho dělal reklamu. Z akce se stal postupem času takový super obří rodinný mejdan a kluci sem chtěli jezdit sami.

Petr Pilát a Marek Rejman ve studiu Expres FM

Legenda českého ragby Antonín Brabec: Základna se zvětšuje, rodiče k nám dávají děti, aby je připravili na život

Miloš Pokorný / 22. 09. 2023

Petře, ve 14 letech ses zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako nejmladší člověk na světě, který skočil backflip. Kam se od té doby ten sport posunul?
PP: Ten sport se dostal do neuvěřitelných obrátek. Nevím, jak to popsat. V době, když jsem skočil salto, to bylo něco extra, a to i u těch špičkových jezdců. Psal se rok 2005 a pamatuji si, že ten rok tady byl Nate Adams, Američan, s Travisem Pastranou největší hvězda tohoto sportu. A on tady skočil salto, pustil řídítka, dal nohu na stranu a nám to přišlo nemožné. Dnes se podobné triky dávají v podstatě na zahřátí v prvním tréninku. Asi všechny sporty jdou nějakým způsobem dopředu, ale přijde mi, že ten náš úplně extrémně. Občas se mě někdo zeptá, jestli je ještě možné se někam posouvat. Pořád se to posouvá, pořád kluci něco vymýšlejí – letos přijede kluk z Francie, David Rinaldo, ten na té motorce umí takovou speciální otočku, kterou vůbec nechápu. Já sám jsem vymýšlel nový skok, ale bohužel ho letos nepředvedu, protože jsem se při něm zranil, stoprocentně ho dám v příštím roce. Pořád něco vymýšlíme.

Jaký trik je v současnosti asi nejvíc?
PP: Za mě je asi nejvíc trojité salto na motorce v jednom skoku, ale na to je potřeba úplně jiný skokánek, šílená výška a bohužel to v pražské O2 Areně není technicky možné, museli bychom otevřít střechu. Ale představte si trojité salto na stokilové motorce, při tom skoku jsou kluci ve výšce přes 20 metrů,
a když se něco nepovede, tak to je šílený malér. Zmínil jsem jednu věc, ale existují mraky jiných a netuším, kam budeme směřovat dál.

Máro, ty jako promotér, jak sleduješ ten vývoj?
MR: S obavami, protože do roku 2009, když se někdo zranil, tak si zlámal kosti a tím to vlastně skončilo, dal se do kupy, všechno srostlo. Péťa by o tom mohl vyprávět. Ale v roce 2009 se zabil náš kamarád a potom se s tím trošku roztrhl pytel, takže už to přestala být legrace. Ten sport se posunul. Když skáčeš dvojité salto nějakých 15 metrů nad zemí a nedotočíš to, tak je to obrovský průšvih. Ale když skáčeš trojité salto a něco se nepovede, jsi skoro jistě mrtvý. Dnes je to na hraně velkého rizika, Travis Pastrana říká, je to prostě kalkulované riziko a spočítá si, jakou procentuální šanci má ten trik nedat, to znamená spadnout, s tím do toho jde. Ty triky jsou dnes někde úplně jinde, než byly v roce 2000.

FMX jezdec Petr Pilát

Simona Necidová: Hráčky předních týmů se uživí, ženský fotbal se v Česku posunul dopředu

Miloš Pokorný / 17. 08. 2023

Petře, kde máš svoji hranici?
PP: Doufám, že žádná není. Když se občas někdo ptá, jestli se bojím, odpovídám, že tam ten strach být musí a zároveň respekt. Náš sport je o posouvání strachu, každý se bojí. Když spadnu a ublížím si, tak mě to bolí stejně jako kohokoliv jiného. Spadnu a pokračuji s tou vidinou, že to musím zvládnout, ale nechci si znovu ublížit. Pořád v hlavě vymýšlím nové věci, které chci zvládnout a chci na nich makat, ale kde jednou bude ta stopka, že si řeknu „Končím“, to uvidíme.

O víkendu vás čeká další ročník FMX Gladior Games. Je těžké návštěvníky, kteří mají očekávání, překvapovat něčím novým?
MR: Přemýšlím jenom nad tím, jak udělat tu show tak, abych podpořil výkony jezdců. Neovlivním to, jak oni jezdí, a proto si sem beru ty nejlepší na světě, protože u nich vím, že jejich výkon bude stoprocentní a snažím se tomu uzpůsobit show. Ale na druhou stranu nechci, aby show zastínila jejich výkony. A standard té pražské akce je jeden z nejvyšších na světě, takže nemám obavy, že bychom to ošidili. Naopak, vybírám si takové kluky, kteří do toho konceptu zapadají. Jak říká Péťa, freestyle motocross je strašně náročný sport, opravdu se to nezdá, ale pokud děláš nějakých 10 nebo 15 triků, je velký rozdíl, protože na každý ten trik, kdy děláš salta a kombinace různých dalších triků, se musíš maximálně soustředit. V té chvíli je to obrovsky psychicky náročné a já musím tu show vybalancovat tak, aby kluci u toho vypadali co nejlíp.

Marek Rejman k nám špičkové freestyle motocrossaře vozí od roku 2000

Kristián Salač: Snowboarding mě baví od dětství, olympiáda byla bláhová představa, teď bych v Itálii rád medaili

Miloš Pokorný / 27. 03. 2023

Petře, co nám letos ukážeš?
PP: O2 Arena je skvělá, na druhou stranu pro nás pořád malá, kdyby byla možnost mít třikrát větší, tak bychom dokázali předvést ještě větší triky, větší skoky, o to by to zase bylo třeba ještě zajímavější. Bohužel takovou arénu na světě nemáme nikde, takže předvedeme to nejlepší, co umíme. A vždy, když jedu na akci u nás, mám husí kůži, cítím ty diváky a chci jim předvést to nejlepší. Rozjedu nějaký skok a najednou ten adrenalin začne stoupat a úplně se to rozjede. Velice důležitá věc je moderátor, jakmile vyburcuje diváky, potom to má prostě grády. Gladiator Games jsou prostě něčím výjimečná akce. Pořádně ani nevím, čím, ty největší hvězdy se k nám neskutečně těší.

Patří k tomu i to, že když skončí show, jdete to zapít? 
PP: Já už musím jít (smích).
MR: Samozřejmě, že to k tomu patří. Pamatuji si, kdy Péťa mohl na afterparty poprvé pít, myslím, že v roce 2011. Kalby tady byly vyhlášené, jenomže za těch 20 let se vyměnila generace, místo generace mých kamarádů přišla generace Péťových kámošů, Kuchtovy vrstevníky nahradili tihle mladší, takže už je nechávám, ať si kalí sami, už nestačím.

Závěrem nalákejte ve zkratce naše posluchače na víkendovou akci…
MR: Je to skvělá show a Péťa, i když má zlomená žebra, bude jezdit skvěle. Je to obrovská oběť a osobně bych mu rozmlouval, aby se zlomenými žebry nejezdil, ale on chce.
PP: K tomu není moc co dodat. Zlomená žebra mám, ale už to skoro nebolí, bude to dobré. Určitě přijďte, je to tradice. Pokud máte jakýmkoliv způsobem rádi motorky, neváhejte, bude to pecka.

MMA zápasník Matouš Kohout: Nikoho jsem se nebál a jména si nikdy nevybíral

Miloš Pokorný / 06. 10. 2023

Polámaný Libor Podmol: Na Dakar pojedu i potřetí, chci být inspirací pro svoje děti 

Vladimír Pavlík / 17. 01. 2023
Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM