Roman Týc o hackerském kongresu, digitální stopě i nové skladbě o Pac-Manovi
Redakce
Jak moc vy osobně přemýšlíte nad tím, jak se chováte v online prostoru a jak si chráníte svojí digitální stopu?
Já jsem k tomu samozřejmě nucený a tlačený mým okolím, protože od chvíle, kdy do skupiny Ztohoven vstoupili dva ultimátní hackeři, tak jsme k tomu z jejich strany nuceni dost agresivně, a myslím si, že v zásadě je jednoduchý, co člověk může pro svojí bezpečnost udělat. Měl by používat šifrovací komunikační nástroje. A ten nejjednodušší je aplikace Signál, která šifruje komunikaci mezi dvěma stranami a vylučuje třetí stranu.
Dá se tomuto sledování uniknout stoprocentně?
Stoprocentně se tomu uniknout myslím dá. Každopádně ta třetí strana, která vstupuje do komunikace dvou subjektů, má vždycky náskok, protože má neomezené prostředky a technologie. Třetí stranou jsou většinou korporace včetně státu.
Letošní ročník kongresu je věnován chaosu, do kterého jsme díky krizi byli vrženi, a ten chaos nemusí být destruktivní, ale dává prostor i pro tvoření něčeho nového. Vy se, předpokládám, v rámci kongresu budete věnovat novým cestám využití nebo zneužití umělé inteligence.
Chaos je spíše otázka než reakce. Kongres si neklade za cíl přinášet odpovědi, ale naopak vytvořit diskuzi, která bude v konečném důsledku celospolečenská. Samozřejmě, že hledáme v chaosu určitá východiska a chaos vnímáme nějakým způsobem i ruku v ruce s příchodem nějakého kolapsu a kolaps není nic jiného než komprimace systému, který už je v jistém smyslu tak složitý, že začíná požírat sám sebe. Chaos je v jistém smyslu takové meziobdobí mezi nastolením nového řádu, nového systému.
Kongresu se zúčastní i popularizátorka umělé inteligence Sara Polak, která na kongresu vystoupila i v loňském roce. Čemu se bude věnovat tentokrát?
Velkým tématem Sary Polak jsou cloudové společenství a v jejím pojetí se jedná až o cloudové civilizace. Ona se tímto tématem intenzivně zabývá, z pozice archeologa, antropologa a odborníka přes AI se zamýšlí nad celou otázkou chaosu, který samozřejmě vstupuje i do světa digitální komunikace, na základě čehož pak vznikají nový společensko-sociální struktury. A těm pracovně říká cloudové společenství nebo cloudové civilizace. A to je její téma.
Je to kongres hackerský, kterého se i v minulosti zúčastnila velká řádka hackerů, kteří tam vystupují pod falešnými identitami. Budete tam i letos mít nějaké velké hackerské osobnosti?
Součást toho světa, kde se já pohybuji víceméně jako pozorovatel, tak jsou obrovské hackerské osobnosti – dvě z nich už tradiční pod pseudonymy Frank Brown a Smuggler. Jsou to obrovsky inspirativní osobnosti, které mně za ty roky otevřely okno do světa darknetu a světa privacy extremistů, což jsou lidi, kteří za každou cenu skrývají svoji identitu a totožnost. A zrovna Smuggler je osoba na který do jistý míry stojí i velký díl dramaturgie kongresu. Vloni měl zajímavou přednášku na téma pašování a člověk se díky tomu musel ptát sám sebe, proč se ještě v dnešní době vyplatí různým stranám pašovat a bojovat se státem, proto aby si lidi zachovali svobodnou směnu, nebo výměnu k čemuž koneckonců slouží i kryptoměny jako je bitcoin.
Vy jste člen uměleckého spolku Ztohoven a máte velkou novinku, prozradíte?
Možná, že někdo zaregistroval, že letos na jaře skupina Ztohoven vysekala obrovského Pac-Mana v poli Agrofertu a v tuto chvíli je na spadnutí klip, ke kterému dělala hudbu část skupiny JAR – Oto Klempíř napsal text, který se jmenuje Napapanáček, a Roman Holý udělal hudbu a dost neortodoxním způsobem to nazpíval.
Čtěte také: Emma Smetana a Jordan Haj: Děláme spolu hudbu i děti
Roman Týc
Jako výtvarný umělec se vždy soustředil na práci s technologiemi. V 90. letech vytvářel videokoláže, které animoval v reálném čase na speciálně sestaveném stroji. Tuto techniku dále rozvíjel ve vizuální skupině PureA. Týc se dostal do povědomí médií a veřejnosti prostřednictvím akcí diverzní skupiny Ztohoven, jíž je spoluzakladatelem, a která byla v roce 2013 pozvána na mezinárodní symposium do londýnské Tate Modern. Skupina se kromě mnoha kontroverzních projektů jako např. Mediální realita (atomový výbuch v živém vysílání České televize), Morální reforma (rozesílání fiktivních SMS zpráv mezi poslanci parlamentu), zasloužila o založení prostoru Paralelní polis. V roce 2011 byl Roman Týc zařazen jako součást kontextu mezinárodního aktivistického umění do prestižní publikace německého vydavatelství Gestalten s názvem Art & Agenda – Political Art and Activism. Svou tvorbu představil v DSC Gallery na třech samostatných výstavách, a to Grave Robber (2011), Jen blbni, zkazíš to všem… (2014) a Im Boden (2017).
Hackers Congress Paralelní Polis 2021
Do pražských Holešovic se opět sjedou fanoušci a IT odborníci z celého světa. Od 1. do 3. října tam proběhne již osmý ročník Hackers Congress Paralelní Polis (HCPP). Třídenní kongres nazvaný Chaos se uskuteční v prostorách Paralelní Polis a vystoupí na něm české i zahraniční špičky v oboru jako Sara Polak, Tomáš Mikolov, Juraj Bednár, Frank Rieger či Chris Gosden. Hlavními tématy třídenní akce jsou svoboda & kryptoanarchie, decentralizovaná ekonomika & kryptoměny, politické umění & hacking a věda & technologie.
HCPP21 bude v mnoha ohledech zlomový. Kvůli nejisté situaci se odehraje v menším a privátnějším formátu, který zajistí koncentrovanější prostředí pro setkání komunity a návštěvník si tak z místa odnese intenzivnější a ucelenější zážitek. Znamená to ovšem i omezený počet vstupenek, kterých bylo k dostání pouze sto kusů. Sledovat dění v prostorách Paralelní Polis však bude v upravené verzi možné také online, a to prostřednictvím speciálního vysílání HCPP.TV a kanálů Paralelní Polis na Facebooku a Youtube.
Kam dál? Příběh forenzního patologa: Co mu nejvíce utkvělo v paměti?
Foto: Roman Týc / Relative PR
