Pravidlo sedmi sekund: Jak si násilníci vybírají své oběti?
Redakce
Počítejte do sedmi
Ostřílenému zločinci může podle studie provedené roku 1981 sociology Betty Grayson a Morris I.Stein trvat méně než sedm sekund, než si vás vybere jako svou další oběť. Může se rozhodnout, zda vás bude snadné okrást, přepadnout nebo cokoliv jiného. Zkuste si teď napočítat do sedmi: Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Než jste se dostali k sedmičce, útočník už by byl schopný vás zasáhnout, nebo se rozhodnout, že vás raději nechá být a vyhlídne si jinou oběť. Takto rychlé to je! Jeho dvě největší obavy jsou ze zranění a z dopadení. A při výběru své oběti hledí útočník právě nejvíce na to, nakolik mu jedno z toho hrozí.
Obrázek: Pexels
Místo pepřového spreje střelná zbraň: Můžete se bránit s pistolí v ruce?
Významná studie
Výše zmíněná studie probíhala tak, že vědci umístili videokameru na rušnou ulici v New Yorku a poté tři dny mezi 10. až 12. hodinou nahrávali lidi, kteří zde procházeli. Záznam později ukázali vězňům ve velké věznici na východním pobřeží, kteří byli uvězněni pro násilné trestné činy, jako jsou ozbrojené loupeže, vraždy či znásilnění. Vězni měli hodnotit chodce na záznamu na stupnici od jedné do deseti, kdy jednička znamenala velmi snadný cíl na okradení a desítka příliš obtížný cíl, kterému je lepší se vyhnout. Ze studie poté vyplynuly dvě pozoruhodné skutečnosti. Tou první byla shoda vězňů na potenciálních obětech, které by bylo snadné přemoct a ovládat. Tou druhou bylo to, že u výběru oběti nehrála roli pouze kritéria jako pohlaví, rasa či věk, ale překvapivě i nonverbální signály chodců, jako je délka kroku, pohyb nohou, přenášení váhy či pohyb paží.
Obrázek: Pexels
Z vězně, který se díky policejní fotografii stal modelem, je milionář
Klíčové nonverbální signály
Jaké pohyby byste tedy měli dělat, abyste odradili případné útočníky? Nejprve upravte svůj krok. Dělejte rázné, dynamické kroky, které vyjadřují asertivitu a sebevědomí. Chodci, kteří byli ve studii označeni za obtížně napadnutelné, měli střední délku kroku ve srovnání s jejich tělesnou výškou. Příliš dlouhý krok může evokovat nemotornost. Paže mějte mírně pokrčené v loktech a nechte je přirozeně houpat dopředu a dozadu. Nešvihejte s nimi příliš, jelikož to může působit komicky a přitahovat to nežádoucí pozornost. Choďte plynule a nedělejte trhavé pohyby. Bradu mějte nahoru a páteř držte zpříma, abyste působili vyšší. Shrbené tělo vysílá poselství strachu a bázlivosti. Podobně je na tom i chůze se sklopenou hlavou a pohledem dolů, která může značit nedostatek sebevědomí. Při chůzi se rozhlížejte kolem sebe, abyste dali najevo, že vnímáte své okolí. Navíc tím zvýšíte šanci, že si útočníka všimnete včas. Dejte pozor na dnešní nešvar koukání do telefonu, kdy snadno ztratíte kontakt s okolím a jste tak pro případného útočníka mimořádně lákavým cílem. Choďte stejným tempem, jako se pohybují ostatní chodci kolem vás nebo o něco rychleji. Tak na sebe příliš neupozorníte nebo dáte najevo nanejvýš to, že jste energičtější či sportovněji založení.
Obrázek: Pexels
Ženy, které byly uneseny a měsíce až roky vězněny. Co si musely prožít a jak jsou na tom tyto ženy dnes?
Úvodní foto: Profimedia
Zdroj: PubMed
