Ondřej Pivec: O sobotách jsem hrával s kytaristou Bon Jovi nebo saxofonistou Prince
Redakce
Vědecká příprava na turné
Za album All Rise Gregory Portera jsi obdržel Grammy, jak ses dostal do kapely Gregory Portera?
Může za to do jisté míry festival Struny podzimu. Oni pořádali každé jaro takzvané Gala, což je luxusní akce. A pořadatelé se rozhodli kombinovat známé velké umělce s českým hostem. Premiéru měl Bobby McFerrin s Danem Bártou a napadlo je, že by Gregoryho spárovali se mnou. Já v té době byl v New Yorku, hrál jsem v kostele, takže by se to zvukově hodilo. Gregoryho management se na to moc netvářil, proč by měli dělat nějakou takovouto speciální věc, když mají najetý program a jezdí s tím po světě, prostě se jim nechtělo. Prezident Strun podzimu jim poslal nějaká videa, Gregory to viděl a říkal, že na jednu písničku je to ok. Tak jsme si den před představením sedli, zkoušeli a dali dohromady asi pět věcí. Já pak zůstal v kontaktu s kluky z kapely a oni mě pozvali k nahrávání alba Liquid Spirit. Tam jsme se poznali s producentem, povídali si s Gregorym a ukázalo se, že ten producent měl moje alba. Nakonec to dopadlo tak, že mě pozvali k nahrávání dalšího alba, natočil jsem tři věci a následně dostal pozvání na turné. Koncertovali jsme po Anglii asi měsíc, myslel jsem, že to bude jednorázovka. Nakonec to dopadlo trochu jinak.
Když tě taková parta muzikantů vezme mezi sebe, to není úplně běžné…
Předtím jsem se mnoho let ochomýtal v kostele, takže jsem tou kulturou načichl, navíc jsem už o jazzu něco věděl. A když mě pak vzali na to turné po Anglii, tak jsem si přál v tom pokračovat, každý večer jsem si nahrával na diktafon jednotlivá představení. A druhý den jsem to cestou na další koncert poslouchal a vymýšlel, kde to zlepšit, potřeboval jsem si najet způsob, jakým to hrají naživo, Gregoryho frázování. Až takhle vědecky jsem k tomu přistoupil a vrtal se v tom tak dlouho, až to nakonec vyšlo.
Výhled spolupráce s Gregorym je na jak dlouho?
Dá se říci, že ten výhled je asi na rok a půl, protože covid nám to celé posunul. Všechny koncerty se přesunuly. Na začátku roku byly nějaké koncerty, v březnu má Gregory naplánované prázdniny, tak to se těším na pauzu, a od dubna je to tam už nahuštěné.
Orion: Pustím si beat, otevřu pivo a přes noc napíšu song
Když je kšeft, proč bys ho nevzal
Co se týká hraní v Americe, jak se žije muzikantovi, který hraje jazzovou hudbu?
V New Yorku jsem se naučil i spoustu jiných věcí. Já tam přijel hrát jazz a brzy pochopil, že to na uživení nebude. Chodil jsem do takového klubu Village Underground, kde byly každou neděli jam sessiony pro zpěváky. Půlka z členů kapely byli původní členové kapely Whitney Houston a znali všechny popové klasiky. Chodili tam fantastičtí zpěváci a hodiny se jamovalo. Navíc v tom klubu byl nádherný zvuk, bylo to super, já se do toho úplně zamiloval a začal se učit tuhle hudbu, čímž se mi otevřely další možnosti. Jednu dobu jsem hrál na svatbách, což nikomu divné nepřijde, ale mě to potom přestalo bavit. A potom jsem udělal tu chybu, že jsem v hraní hodně zlepšil, jedné té kapele začal šéfovat a už nemohl odejít, protože mi vždycky nabídli více peněz. Pořádně mě z toho vytáhlo až koncertování s Gregorym, protože jsem nikde nemohl být stabilně. Takže zhruba po pěti letech jsem to tam měl docela dobrý, protože práce bylo docela dost.
Řeší tamní muzikanti tyto kšefty jako nedůstojné?
Tam to muzikanti neřeší, léta jsem tam o sobotách hrával s kytaristou Bon Jovi nebo saxofonistou Prince. Když je ten kšeft, proč bys to nevzal. Ty kapely, se kterýma hraješ, jsou vynikající.
Když řeknu Kennedy Administration, tak to je asi tvůj oblíbený projekt? Jak často se mu věnuješ?
V podstatě to je to jediné, co mě zajímá, věnuji tomu dost času. Teď nám to covid přerušil, navíc Kennedy, se kterou máme tento projekt napůl, byla nemocná. Máme roztočené album a těším se, až to oživíme.
Tonya Graves: V devadesátých letech tady byla větší svoboda než v Americe
Proč Gregory Porter nosí kuklu?
Co je pro tebe, co se nabídek týká, nejpodstatnější?
Mám velké štěstí, že poslední dobou se mohu rozhodovat podle toho, co mě baví a naplňuje. A často mám rád věci, které jsou výzva.
Myslíš si, že se do tvého kalendáře roku 2022 dostane i Česká republika? Je reálné, že dorazíš i s Gregorym?
Nejsem si úplně jistý, protože jsme tu hráli v prosinci. Gregory má ten kalendář plný a je rád, když může trávit čas s rodinou. My jsme se koncem roku setkali v Monaku, říkal mi, že tři měsíce nebyl doma. Ano, má to tu rád, takže to nevylučuji, ale ze zkušenosti si myslím, že to vyjde až tak za dva roky. Ale něco podnikneme s Vojtou Dykem.
Můžete během show pít alkohol?
Ano, můžeme. Nikdo v kapele s tím problém nemá. Když jsou třeba festivaly venku, tak si můžeš vzít skleničku na podium, každý pijeme něco jiného.
Je ještě něco mimo jazzový žánr, co by sis rád vyzkoušel, třeba filmovou hudbu?
Filmovou hudbu určitě. Ve volném času poslouchám hodně taneční muziku jako house a EDM a začal jsem se v tom trochu šťourat, jak se to dělá, není to žádná sranda a hodně mě to baví.
Ondřeji, nevíš, proč Gregory Porter nosí neustále tu kuklu?
Samozřejmě to vím, ale nemůžu to vykecat.
To že sis zvolil z klávesových nástrojů Hammondky, byla náhoda?
Byla to spíš náhoda a trochu si to našlo mě. Ten zvuk jsem miloval už tak od puberty. Já vyrůstal v Brně a na gymplu jsme měli učitele angličtiny, hudebníka Zdeňka Blažka, a ten když věděl, že mám zájem, tak mi nahrával desky, které si přivezl z Ameriky a mimo jiné mi nahrával hammonďáky, ten zvuk jsem si strašně zamiloval. A tehdy firma Nord, která vyrábí takové ty červené klávesy, vyrobila první model Nord Elektro, které měly první simulaci Hammondek. A já si je koupil a chodil s nimi po Praze a spíš než bych hrál, tak jsem samozřejmě pil. To bylo takové období. Kytarista Roman Pokorný tehdy sháněl hammonďáka do kapely. Zavolal mi, mně to moc nešlo, ale on neměl na výběr a v kapele si mě nechal. A takhle jsem se z kláves přeorientoval na Hammondky.
Ondřej Pivec
Narodil se 4. března 1984 v Praze. Od ledna 2009 žije v New Yorku, od března 2019 je také občanem USA. Z původně jazzového varhaníka hrajícího téměř výlučně Hammondovy varhany se postupně propracoval na americkou scénu R'n'B, soulu, popu a gospelu. Vedle Hammondek hraje také na rozličné klávesové nástroje, zpívá, je skladatelem a producentem. Na české scéně je znám především svojí jazzovou formací Ondřej Pivec Organic Quartet. V USA vystupuje nejčastěji s kapelou Kennedy Administration a celosvětově pak s americkým zpěvákem Gregory Porterem. S ním také získal v roce 2017 Grammy. Spolupracuje s mnoha interprety, jako jsou Wu-Tang Clan, Yvonne Sanchez, Bill Campbell, Nabuko, Vojtěch Dyk, Monkey Business, Orion a další.
Kam dál? Ondřej Brousek: Naše koncerty pro dědečka nebyly, občas jsme tak nahlas, že bych to sám nevydržel
Zdroj: Wikipedia
Foto: Kennedy Administration
