Lidé, kteří se dobrovolně rozhodli stát handicapovanými: Co stojí za tímto šíleným jednáním?
Redakce
Porucha tělesné integrity
Porucha tělesné integrity či identity tělesné integrity je také známa pod zkratkou BIID (z anglického Body Integrity Identity Disorder). Je to stav, kdy člověk není schopen přijmout své tělo takové, jaké je, a potřebuje z něj část odstranit či zmrzačit, aby se cítil dobře. Může mít například pocit, že levá ruka zkrátka není součástí jeho těla a vědomě ji přestane používat. Jiný člověk trpící touto poruchou zas může nabýt dojmu, že má být slepý či hluchý a přestane svůj zrak či sluch záměrně zcela využívat, dokud se sám dobrovolně neoslepí či neohluší.
Obrázek: Pexels
Madonna zveřejnila odvážnou fotografii sebe a dcery: Lourdes vypadá jako její mladší kopie
Dětský sen o postižení
Na světě existují lidé, kteří touží po postižení všeho druhu. Tyto zdánlivě nesourodé touhy však mají mnoho společného. Jedním společným rysem bývá i to, že touhu po postižení si nesou osoby již od dětství, kdy tráví roky tím, že si na postižení alespoň hrají. Když pak dospějí a povede se jim postižení skutečně dosáhnout, přinese jim to pocit úlevy nebo úplnosti. Nejedná se přitom o novodobou záležitost, touhu po amputaci zdravé končetiny lze naleznout i v článku lékařské literatury před více než lety, který popisuje dva muže, kteří vyjádřili přání nechat si amputovat zdravé končetiny. Tento jev dostal název apotemnofilie a často byl klasifikován jako neobvyklý sexuální zájem, jelikož si osoby s touto poruchou erotizovaly myšlenku mít místo končetin pahýl. Protipólem se tak stala akrotomofilie, což je sexuální úchylka, při které je objektem vzrušení právě pahýl po amputaci končetiny, popřípadě i protéza.
Obrázek: Pexels
Žena s největšími rty na světě: Bývala přirozenou kráskou
Nejde vždy o sexuální touhu
Mnozí lidé, kteří dobrovolnou amputaci podstoupili, však uvedli, že jejich primární motivací k tomu, aby se stali postiženými, nebyl sexuální motiv. Místo toho se chtěli pouze cítit „kompletní“ nebo vnitřně spokojení. Byla provedena studie, která poukazuje na to, že k tomuto jevu dochází více u mužů, primárně se objevuje v západních kulturách, které podporují individualismus. Amputace je pak nejčastější touhou lidí, kteří mají touhu se zmrzačit kvůli nesouladu mezi jejich skutečným a požadovaným tělem.
Obrázek: Pexels
Má IQ 136, stylizuje se do oživlé panenky a natáčí videa pro dospělé
Lítost nad amputací nepřichází
Co lze tedy udělat pro lidi s tímto postižením? Provedeným výzkumem se podařilo zjistit, že samotná psychoterapie není pro tyto lidi příliš účinná a jejich podivných tužeb je nezbaví. Naproti tomu podle všeho fungovala chirurgická léčba, kdy ani jeden z dobrovolně amputovaných pacientů zákroku nelitoval a došlo k celkovému zlepšení kvality života. Pacienti trpící touto poruchou také často zmiňují problémy s tzv. genderovou dysforií, se kterou se potýkají lidé, kteří mají rozpor mezi svým tělem a svou genderovou identitou. Zmiňují, že není rozdíl mezi tím si nechat přešít pohlaví a upravit případně pomocí hormonů tělo, nebo se stát dobrovolně invalidou.
Úvodní foto: Profimedia
Zdroje: The Guardian, PubMed
