Odpoledne na Expres FM /
Celý playlist
Ostatní

Annabelle: Školu jsem nedokončila, teď chci prorazit v zahraničí

Redakce
Stoupající hvězda tuzemské pop music, kterou dobře znají posluchači Expres FM, přijala pozvání od Vlada a Radka do Večerní show. Během hodinového rozhovoru probrali hudební začátky, studium v cizině i plány do budoucna.
07. 04. 2021

Vlado: Náš dnešní návštěvník je zpěvačka Annabelle, kterou vítám ve studiu Expres FM.
Annabelle: Ahoj a díky za pozvání.

Vlado: Já abych tě přiblížil posluchačům, tak jsem do playlistu dal tvůj velký hit Black Hole, který jsi dala dohromady ještě s producentem Fiedlerskim. Ten ženský hlas ve zmíněném singlu, to je právě náš dnešní host Annabelle. Annabelle: Zdravím samozřejmě i všechny posluchače a jsem ráda, že jste to nazvali velkým hitem. To potěší.

Radek: Je to pecka. Moc mě baví.
Vlado: Dneska to bude takový seznamovací rozhovor. A to nejen pro posluchače, ale i pro nás dva. Radek měl totiž správný postřeh…
Radek: …no já jsem zjistil, že na internetech se o tobě toho zas tak moc nepíše. Teď na první pohled jsem zjistil, že máš evidentně ráda žlutou barvu. Annabelle přišla kompletně ve žlutém, a to včetně roušky. A co dál nám osobě prozradíš?

Annabelle: Je pravda, že v médiích mě teď teprve začínají vnímat a pracuji na tom, abych těch informací o mně bylo venku trochu víc. Jinak co moje takové poznávací znamení, tak to je určitě ta žlutá barva a taky si ráda na obličej lepím různé obrázky, to je taková druhá věc, kterou mám moc ráda. Co ještě tak říct… Zpívám anglicky a studovala jsem v Londýně.

Radek: Je pravda, že studium v Londýně byla asi první věc, kterou jsem si o tobě přečetl. Co konkrétně jsi tam studovala?
Annabelle: Populární hudbu.

Radek: Podle tvých singlů tipuji, že jsi byla pilná studentka.
Annabelle: No právě, že ani ne. Protože ve chvíli, kdy jsem ze školy odešla, tak jsem pochopila, že něco takového se ve škole úplně naučit nedá. Z toho studia si samozřejmě můžeš něco vzít, ale jinak to musíš zvládnout sám. Člověk se něco podobného nemůže naučit, aniž by to v sobě už neměl nebo neměl aspoň nějakou praxi.

Vlado: To je tak asi se vším. Ale zeptám se ještě na ty úplné začátky, kdy ses rozhodla, že chceš být popová hvězda? Jestli třeba díky tomu rozhodnutí ses stěhovala do Londýna nebo jak to u tebe začalo?
Annabelle: Já už vlastně od mala chtěla být zpěvačka. Dokonce maminka mi kupovala knížky o tom, jak se stát slavnou zpěvačkou.

Radek: Maminka v tom měla jasno…
Annabelle: …no spíš já v tom měla jasno. A ona se rozhodla, že na to půjde prakticky, aby se to opravdu stalo. Dokonce mě dala na klavír a představovala si, že ze mě pak bude nová Alicia Keys, ale s klavírem jsem sekla, protože s mamkou jsme se u toho dost hádaly, takže umím jen základy. I když teď mě to mrzí, protože teď musím trénovat, abych se sama mohla doprovázet na koncertech.

Radek: Mluvíš podobně, jako náš nedávný host Amelie Siba, která pro změnu sekla s kytarou a její tatínek za ní musel ty předplacené hodiny dochodit.
Annabelle: (smích) Fakt? Tak u nás to zas tak nebylo. Moje mamka sama na klavír hrála a nedávno vzpomínala, že když se mnou trénovala, tak měla chuť mi omlátit hlavu o klaviaturu. (smích) Tak to jen tak, abych nastínila atmosféru našich tréninků.

Vlado: A jak vlastně vypadá studium na to stát se popovou hvězdou?
Annabelle: Tam tě úplně neučí, jak být popovou hvězdou. To už musíš mít v sobě. Na škole nás učili historii populární hudby, konkrétně od 50. let až do současnosti. Pak jsme měli hudební teorii, což asi netřeba nijak vysvětlovat. Taky songwriting, to znamená, jak skládat písničku. No a pak taky produkci v několika hudebních programech. Ale nejpřínosnější pro mě byl předmět Music Business, ze kterého jsem si hlavně odnesla, jak se chránit jako autor.

Annabelle studio crop 500.jpg

Radek: Tělocvik jste neměli?
Annabelle: Ne. (smích) Tělocvik po nás nechtěli.

Vlado: A potom, co jsi školu dokončila, tak si se tedy rozhodla, že půjdeš do Čech dělat kariéru?
Annabelle: Přesně tak. Já jsem studium dokonce ani nedokončila. Protože jsem pochopila, že se můžu x let učit nebo můžu odjet a prostě se do toho pustit. Ze začátku jsem se trochu hledala. Dělala jsem třeba produkční po hudebních klubech a taky jsem měla pár kapel, kde jsem hrála. Ale velký zlom nastal, když jsem nastoupila do Universal Music, kde jsem vlastně dělal jen "podržtašku", ale tam jsem opravdu přičichla k velkému hudebnímu průmyslu a pochopila jsem, že muzikou se dá opravdu živit.

Vlado: Došlo mi, že my tu pro tebe vlastně máme dárek…
Radek: …máme pro tebe dětskou tetovačku. S Vladem jsme se obětovali a koupili si pěkně hnusný žvýkačky, abychom pro tebe měli to tetování, který ty si ráda dáváš na obličej. (smích)
Annabelle: Jéé, to je super. (smích) Díky moc. Ono je totiž hrozně těžký, ty nálepky furt někde shánět, tak jsem vždycky hrozně ráda, když nějaký dostanu. Díky moc.

Radek: Tohle poznávací znamení sis vytvořila záměrně? Myslíš, že by v showbyznysu měl mít každý nějaké poznávací znamení?
Annabelle: Jo, myslím si to. Před tím jsem se snažila jen hezky oblíkat, líčit se a hezky si dělat vlasy, ale podle mě to nestačí.

Vlado: A jaké to je, tady u nás v Čechách bojovat o výsluní na české hudební scéně? Pár rozhovorů už jsi poskytla, takže do podvědomí lidí se už dostáváš, ale zajímá mě, kolik dřiny za tím vlastně je?
Annabelle: Mě hlavně těší, že pozornost mám od ostatních interpretů. Což beru jako velký kompliment, že muzikanti, co na scéně už nějakou dobu působí, moji muziku sdílí na sítích, píšou mi a podporují mě. Třeba teď mám novou fanynku a tou je Ewa Farna, což mě dost potěšilo, protože ona byla můj dětský idol. (smích) Potkala jsem se s ní na jednom songwriting campu a musím říct, že je skvělá.
Jinak co se týče té námahy, tak je to hlavně taky o štěstí. Každý píše samozřejmě trochu jiný životní příběh. Ale jestli znáte třeba zpěvačku Aiko, ta je neskutečný dříč a všechno si sama manažuje a já vlastně vůbec nechápu, jak všechny ty informace a úkoly udrží v hlavě. Já mam spíš takový štěstí. Já na někoho narazím a pak na někoho dalšího a najednou se to všechno začíná dít.

Radek: Máš talent být ve správný čas na správném místě…
Annabelle: …zatím se mi to tak děje. Naštěstí!

Radek: To je dobrý samozřejmě. Je to ta lepší varianta, že nemusíš furt sedět na mailu a někam se tlačit a prodávat se.
Annabelle: To určitě, ale zároveň oceňuji všechny ty dříče. Protože to pak nese ovoce a já se to chci taky naučit.

Vlado: Co se dá taky označit za štěstí je, že si tě všimnul nadaný český producent Fiedlerski. Vy spolu máte nahrané už dvě věci, jednak Black Hole, singl, který jsme hráli před chvílí, a taky singl Roles, který taky ještě zahrajeme, ale zmiňuji ho, protože ty k němu máš i krásný videoklip, a právě u klipů se chci zastavit. Dáváš si na nich záležet a vizuál je pro tebe evidentně taky hodně důležitý, jak přistupuješ k tvorbě klipů?
Annabelle: Děkuji. Vždycky mám pocitovou ideu, co v klipu chci mít. Třeba u spolupráce s Fiedlerskim si to šéfuje on. Ale teď jsem vydávala nový videoklip k písni Medicine a tam jsem měla nějakou svoji představu a poslala jsem režisérovi pár klipových referencí. Podobný to bylo vlastně i u zmíněného klipu k Roles. Měli jsme představu atmosféry 90. let a chtěli ji tam nějak dostat. Dřív prostě frčela 80. léta a teď mi přijde, že to jsou zase 90. léta.

Vlado: Je fakt, že Fiedlerski v klipu Roles tlačí takovou starou Audinu. (smích)
Annabelle: No tak s tou mám takovou bizarní story. Půjčil nám jí takový podivín, který si asi nebyl úplně jistý, jakou filmovou produkcí se zrovna zabýváme a nabízel nám do klipu i svojí domácí mučírnu. (smích)

Vlado: Ty už máš vydané čtyři singly a přijde logická otázka, co teď? Dočkáme se nějakého EP nebo alba?
Annabelle: Nic takového neplánuji. Chystám určitě další singly, ale než vydám album, tak chci vědět, že to bude něco jako u Billie Eilish, která když vydala svůj debut, tak z toho pomalu explodoval svět. Tak nějak bych si to představovala i u sebe. (smích)

Vlado: To ale zní, jako kdybys s tím současným materiálem nebyla úplně spokojená.
Annabelle: No to já vlastně spokojená nejsem. (smích) Já vlastně, jakmile něco vydám, jdu od toho a už se tím nezabývám. Ale zároveň si myslím, že to je zdravý umělecký přístup.

Radek: To ti chci potvrdit. Protože umělců, kteří chrlí jeden singl za druhým, aniž by na konci mělo být album, je čím dál tím víc. Nedávno jsme tu měli Jordana Haje, který mluvil stejně. Taky jsme se ptali na desku a on říkal, že chce vlastně jen vydávat singly, a pak si případně udělat nějakou selekci a vydat to.
Annabelle: Tak to děkuji. Já ty své singly beru, že to jsou i malé krůčky do zahraničí. Kdybych plánovala, že zůstanu jen na české scéně, tak jsem už asi i nějaké album vydala. Ale takhle to beru, že to jsou takové schůdky ven. Třeba nový singl Medicine už nasadila rádia v Rumunsku, Chorvatsku a Maďarsku a jsem ráda, že ty první krůčky už se pomalu povedly a chci prostě vydávat singly, u kterých budu doufat, že se prosadí někde venku.

Vlado: Když mluvíme o zahraničí, tak co jsou tvé hudební vzory? Kým se v poslední době necháváš inspirovat?
Annabelle: Baví mě toho dost, ale co se samotné inspirace týče, tak třeba Dua Lipa. Od ní si něco čerpám a mám taky hodně ráda rappery, jako třeba Roddy Rich, Post Malone nebo DaBabby. Celkově od rapperů čerpám asi nejvíc.

Radek: Co nějaký old school jako Wu-Tang?
Annabelle: To jsem poslouchala dřív, ale teď jsem ve fázi, kdy jedu tahle nová jména. Hlavně se snažím nasávat ty současné věci, abych i já měla současný zvuk. Když se chceš dostat do zahraničí, tak musíš znít jako někdo z roku 2021.

Vlado: Já se ještě trošku vrátím k tvému působení v Londýně. Stalo se ti na té hudební škole, že vám do hodiny přišla nějaké celebrita? Třeba že by vás učil Sting?
Annabelle: Sting nedorazil, ale jednou tam za námi přišel někdo z Depeche Mode, ale už nevím, jak se jmenoval. Trochu ostuda. (smích) Ale nevzpomenu si.

Vlado: A co mejdany a koncerty Londýně?
Annabelle: Ty jo, koncerty a mejdany byly super. Nedávno jsem byla v jedné debatě na Clubhousu a řešili jsme tam, že Londýn je mnohem víc punkovej ve smyslu, že lidi jedou na mejdan a cestou dělají virvál v metru a nikdo to tam neřeší a tady se nad tím všichni pohoršují. Ale zase tady u nás je dobrý, že mejdany jsou až do rána a tam to všechno končí v jednu ráno. (smích)

Vlado: Když se bavíme o koncertech, tak kolik jsi, jako nováček na scéně, stihla zahrát živáků?
Annabelle: Samostatný koncert jsem měla jen jeden. Bylo toho naplánováno víc, ale zasáhla korona. Teď mám naplánované už další akce, tak doufejme, že to proběhne.

Radek: Snad to klapne. Doufejme, že v Praze vyroste něco podobného, co bylo loni na Výstavišti, a pár koncertů se přes léto dočkáme. My ti samozřejmě budeme držet palce abys ses na nějaký line-up dostala.
Annabelle: Díky. Ale bohužel je to tak, že ty největší festivaly, o který jsem měla zájem, jen překlápějí loňský line-up, tak možná až za rok.

Vlado: Já akorát do našeho playlistu dávám tvoji novinku Medicine, tak pojď nám říct o čem tahle věc vlastně je?
Annabelle: Je to o takové osamělosti. Moc jsem se tam nepárala s nějakou dějovou linkou. Je to taková pocitovka o tom, že mi chybí lidi a v refrénu zpívám o tom, že potřebuji zachránit, než bude pozdě.

Annabelle vchod.jpg

Vlado: Takové aktuální téma…
Annabelle: Vlastně jsem se omylem do té dnešní doby trefila. O klip se mi pak staral režisér Aleš Valtr, kterému jsem poslala pár nápadů. Točilo se v září a bylo to dost brutální. V klipu za mnou lítá hořící koule a dokonce jsem byla zakopána do vlastního hrobu. Vlastně měsíc na to jsme točili videoklip na Black Hole a mně se na to natáčení vůbec nechtělo, protože jsem měla tyhle brutální vzpomínky.

Vlado: Ty jsi říkala, že jsi točila už v září. To znamená, že video vychází s několikaměsíčním zpožděním. To bylo naschvál?
Annabelle: No úmyslně to nebylo, ale obecně to tak bývá, že ten singl je hotový mnohem dřív, než to vyjde. Je tam totiž dost dlouhý proces okolo produkce, zvukový master, plánovaní klipu a tak dál. Teď už mam hotový další tři singly a vlastně nevím, kdy vyjdou. Snad budou tak do půl roku venku.

Vlado: Když si zmínila téma singlu Medicine, tak mě napadá otázka, jak ty vlastně píšeš? Necháváš se ovlivnit tím, co se okolo tebe děje, nebo si jedeš nějaké své vnitřní nálady?
Annabelle: Vždycky je to nějakých mých vnitřních náladách. Najdu si k tomu nějaký zajímavé zvuky nebo si sednu ke klavíru, ke kterému mě maminka s láskou vedla, a zkouším nahazovat nějakou melodii a teprve potom do toho začnu přidávat i text, který je takovou poslední třešničkou na dortu. (smích)

Radek: Ty jsi zmínila, že v textu singlu Medicine voláš po záchraně a chceš být na místě, kde ti je dobře. Tak, kde Annabelle dobře?
Annabelle: Ty bláho… Asi u moře. Plavat v moři je nejlepší věc na světě.

Radek: Já čekal, že řekneš na stage. (smích)
Annabelle: To jsem právě ještě pořádně nezažila. (smích)

Radek: Tak my ti budeme držet palce, ať se tohle co nevidět změní, a ty si užiješ spoustu skvělých koncertů.
Annabelle: Díky moc. Bylo to s vámi fajn.

Vlado: Já se taky přidám k přání, ať se ti daří, a budeme se těšit na novou muziku.
Annabelle: Ještě jednou díky moc.




Titulní foto: Annabelle / Michal Budínský

Foto v článku: Expres FM

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM