Štědrý večer má své tajemné kouzlo, které naši předkové posilovali různými tradicemi. Do současné doby se zachovaly vánoční symboly v podobě betléma s děťátkem v jeslích, pastýři s padající hvězdou, koledy, svíčky, stromeček s ozdobami a dárečky, kapr, cukroví, půlnoční mše, obrázky zasněžených vesnic od Josefa Lady… Na mnoho zvyků a tradic se už ale dnes zapomnělo nebo na ně prostě nezbývá čas.
Připomeňme si teď některé tradice, které pomáhaly našim předkům k tomu, aby úspěšně a ve zdraví prožili nejen vánoční čas, ale i následující rok. Třeba se někteří z vás nechají inspirovat a prožijí letošní svátky v duchu starých tradic.
Na Štědrý den se snídá vánočka s mlékem nebo kakaem. Do vánočky se zapéká zrnko čočky. Kdo čočku najde, brzy zbohatne. Kdo si na Štědrý den namaže tváře medem, toho budou mít všichni rádi. Kdo se až do východu první večerní hvězdy postil, uviděl přebíhat přes zeď nebo strop světnice zlaté prasátko.
Na lustr nebo na dveře se zavěsilo jmelí, které by mělo být darované, aby přineslo štěstí. Polibek pod tímto jmelím přináší věčně zelenou lásku. A navíc jmelí chrání proti ohni a zabraňuje vstupu čarodějnic a zlých duchů. Praní prádla na Štědrý den přináší smůlu a neštěstí do domu. Psaní dopisů (či v dnešní době sms zpráv) přináší na Štědrý den milé osobě rozchod.
Také umístění věcí a pokrmů na štědrovečerním stole mělo svůj řád. Na jednom rohu byl bochník chleba, který rodině zajistil dostatek jídla, v druhém rohu byla slaměnka a dary pole, aby v příštím roce byla dobrá úroda, ve třetím rohu byly položeny peníze, aby rodině přinesly bohatství a ve čtvrtém rohu miska s kousky jídla pro zvířátka. Na stůl se přichystal navíc talíř pro náhodného hosta nebo i proto, aby byl u stolu sudý počet stolovníků. Pod jeden talíř se ukryl zlatý peníz. Nálezci potom přinesl v příštím roce bohatství. Na stole nesměl chybět kmín a česnek, který zaháněl zlé mocnosti. Stoupnutí bosou nohou na sekeru ležící na zemi před usednutím k štědrovečernímu stolu zabrání v následujícím roce bolesti nohou.
Zápalky v jablku: Svobodné dívky zapíchly do jablka tři zápalky. Každá z nich symbolizovala jednoho nápadníka. Poté zápalky zapálily, a ta, která hořela nejdéle, označovala toho, za koho se provdá.
Házení střevícem: Svobodné dívky hodily střevíc přes hlavu. Pokud ukazoval špičkou ke dveřím, znamenalo to, že se vdají a odejdou z domova. Jestliže špička mířila ode dveří, musely ještě rok počkat.
Krájení jablka: Hvězdička jádřince u rozkrojeného jablka věštila štěstí a zdraví po celý rok, kříž pak smrt, a červi ukazovali na nemoc. Stejná věštba se váže i k rozlousknutí vlašského ořechu. Krásné zdravé jádro nese štěstí a blahobyt, červ nemoc a prázdná skořápka smrt.
Pouštění lodiček: Každý z členů rodiny vypustil na vodní hladinu v míse nebo kastrolu svou lodičku ze skořápky vlašského ořechu se svíčkou, její plavba pak měla ukazovat, co se stane v dalším roce.
Lití olova: Nad plamenem se na lžičce roztavil kousek olova, který se opatrně vlil do nádoby s vodou. Podle tvaru, který vznikl, se věštilo, co dotyčného čeká.
K večeři se usedalo s východem první hvězdy. Kdo snědl o večeři kousek okoralého chleba, toho se celý následující rok drželo štěstí. Řízek z kapra se musel sníst celý. V posledním soustu je totiž největší síla. Od štědrovečerního stolu nesměl až do dojedení nikdo vstát, jinak hrozilo, že by se rodina v následujícím roce nesešla celá. Tomu, kdo by vstal, hrozila nemoc či dokonce smrt. Na malé papírky se napsala jednoduchá hesla, jako štěstí, zdraví, láska, dítě, svatba. Ty se poté daly do mísy a stolovníci pak losovali. Použité heslo se vracelo zpět do mísy.
Z kapra servírovaného k štědrovečerní večeři se schovalo několik šupin, aby se v rodině držely peníze. Šupiny množily peníze stejně tak, jako se rozmnožily ryby v sítích svatého Petra. Od štědrovečerní večeře až do půlnoční mše nesměl nikdo přejít přes pole, jinak by mu hrozila smrt. Stejně tak se do půlnoční mše nesmělo šít a plést, neboť by dílo zničily myši. Svobodné dívky po štědrovečerní večeři vyběhly na zahradu a zatřásly bezem. Z které strany se pak ozval štěkot psa, odtud přišel ženich.
Do konce roku nesmělo být v domě nic půjčeného, vše se muselo vrátit, protože by cizí věci v domě v následujícím roce přinesly smůlu. Pokud chcete mít štěstí, vystřelme z pušky v noci na Boží hod směrem k měsíci a střelba vyžene ďábla. Chléb pečený 25. prosince oplývá kouzelnou mocí, stejně jako vajíčka, která slepice snesou v tento den.
Zdroj fotografií: Shutterstock